Our Flag Means Death

Paluba byla vydrhnutá, rozkazy splněny a posádka se v podpalubí scházela k večeři.
Izzy se ztěžka opíral o zábradlí a zíral do tiché klidné vody. Edward ho ze svých kajut rychle vyprovodil, a tak se teď pokoušel nasát trochu okolního míru.
Zatmívání před očima a bušení v hlavě ale stále nepřestávalo.

Cizí ruku na rameni chtěl hned setřást, ale neměl dost sil.
"Řekni mi, k čemu je ti dobré ztratit tolik krve," zabručel Frenchie a pokusil se mu vyhrnout promáčený rukáv.
Izzy vztekle zaprskal a chtěl se vytrhnout, ale Frenchie ho nekompromisně přidržel a vytáhl jehlu.
"Buď zticha a drž!"

Izzy byl všeobecně považován za ignoranta, ale Bůh ví, že znal svého kapitána moc dobře. Černovous byl postrach všech moří, ztělesněná hrůza a utrpení, zatímco Ed byl nepatřičně měkký a jemný. Dlouhá léta Izzy a Edward předstírali, že tahle jeho stránka neexistuje a přiživovali Černovousovu legendu.
Nezáleželo na tom, že Ed nechce zabíjet. Izzy byl vyvrhel se srdcem černým jako uhel. Neměl žádné skrupule. A dějiny se neptají, čí čepel přeťala poslední nit života.

Izzy v kapitánské kajutě shlížel na živoucí legendu, kterou SPOLEČNĚ vybudovali a ten pohled pálil a bodal.
Tohle nebyl Černovous, Edward, ani Ed.
Tohle byla ostuda.

Šest unavených pirátů se ještě stále tísnilo v mrňavém člunu a nebylo to dobré.
Hádanky, kvízy a večerní čtení už na pozvednutí morálky nestačily.
Pete upadl do depresí, Roach se vztekal, až několikrát málem prevrhl člun, a Švéd v pravidelných intervalech kvílel:
"Tohle jsou podmínky neslučitelné se životem!"
A potom už zase začaly docházet pomeranče.
Švéd ke svému kvílení připojil sloku o strachu z kurdějí.
A víte, jak šest pirátů na malém člunu vyměšuje? Stede už to bohužel věděl.

Něco se muselo udělat, to bylo jasné.
A tak šest naštvaných, promočených a hladových pirátů ukradlo loď třikrát větší než Pomsta.

Calico Jack konsent prostě nechápal. A už vůbec mu nedocházelo, že pokud si s někým chce vyrazit, má to řešit přímo s dotyčným a ne krucinál s jeho manželem.

„No tak, Ede, nikdy jsi neměl problém se podělit...“
„Jo, protože jsme byli mladí, blbí a dost často i sjetí, Jacku.“
„Kdežto teď seš vyzrálej génius a zaručeně čistej, co? A Bellu si půjčujete s tím tvým nafintěným kohoutem.“
„Jmenuje se Izzy, ty kreténe,“ zařval Ed, ale protože byl zaručeně čistý, vyzrálý génius, nevrhl se na Jacka.
„Vypadni,“ řekl jenom.
„Dobrá, si počkám, koho z vás ten spořádanej život znudí prvního.“

Bylo dobojováno, těla mrtvých posloužila jako zpestření jídelníčku žraloků a po kapitánovi už se zase slehla zem.
Izzy se pohyboval po palubě a chrlil rozkazy.
Jeho kulhání se zase zhoršilo, na čele se mu perlil pot a rukávem košile prosakovala krev.

Frenchie se díval. Izzy obešel každého muže. Jeho ústa se mračila, ale oči bedlivě zkoumaly a hledaly známky zranění. Kontrolovaly.

"A ty chceš kurva, co?" vyplivl Izzy, když se setkali pohledem.
"Tvoje ruka bude chtít zašít."
Vráska na Izzyho čele se prohloubila, když uviděl svůj rudý rukáv. Jako by si ho dosud nevšiml.
"To počká. Musím ještě zkontrolovat Edwarda."

Tohle se nepodobalo žádnému pirátskému nájezdu, který kdy zažil. Pod velením kapitána Bonneta se mohl klidně proplétat mezi bitevní vřavou, drnkat na mandolínu a ještě z boje vyšel inspirován k nové písni.

Teď držel místo mandolíny v ruce kord, který mu hodil na začátku bitvy někdo z Černovousovy posádky, a snažil se vzpomenout si, jak se asi takováhle zbraň používá.
Jim mu naštěstí kryl záda, jenomže nakonec se několika Španělům povedlo oddělit je od sebe.
Když mu jeden z nich vyrazil kord z ruky, Frenchie měl v hlavě zcela prázdno.

O vteřinu později nechápavě zíral na Španěla probodnutého Izzyho čepelí.

Dovolená se nejlépe tráví:
a) Pojídáním členů posádky, v první řadě těch mladých a šťavnatých.
b) Mučením rukojmích, například žhavým pohrabáčem.
c) Volnočasovými aktivitami, odpočinkem a relaxací na pláži.

Dnes večer vám budu předčítat:
a) Sen noci svatojánské, protože všechny zajímá tento úchvatný příběh.
b) Sen noci svatojánské, protože všichni chtějí vědět, jak napodobím hlasy elfů.
c) Sen noci svatojánské, protože jinou knihu s sebou bohužel nemám.

Když řešíme nějaký problém nebo psychické trauma:
a) Někoho zmasakrujeme, zmučíme a zamordujeme. Potom nám bude hned lépe.
b) Dusíme to v sobě a trápíme se.
c) Promluvíme si o tom jako posádka.

Seděl na palubě a jen si líně čmáral do skicáku, když se k němu přišoural Pete.
"Co to maluješ?"
"Ve skutečnosti kreslím, ale na tom nezáleží," odpověděl a nechal ho nahlédnout.
Pete uznale zahvízdal při pohledu na dvojstranu pokrytou zdařilými studiemi lodních plachet, lidských rukou splétajících uzly na laně a letících racků.
"Páni! Máš talent. Vsadím se, že umíš nakreslit všechno na světě!"
Otočil se a vypočítavě si přeměřil Peta od hlavy k patě.
"Chtěl bys být naskicován?"

*

Nahý Pete roztomile zrudnul, když mu Lucius ukázal výsledné dílo.
"To je... To je můj..."
"Ten nejhezčí kousek světa," usmál se Lucius.

"Chci být zase svobodný!" lamentoval vymydlený Lucius, obklopený skupinkou povstalců.

Jim, který se už pár dní nepokusil zabít kapitána, a proto se mohl relativně volně pohybovat po lodi a být tak Frenchiem neprodleně zasvěcen, se ušklíbl.
"Můžeš být rád, že tě neohlodávají ryby, compadre."

Fang Lucia smířlivě poplácával po zádech.
Ukázalo se, že to byl právě on, kdo ho oné temné noci vylovil z moře.

Frenchie, který stále ještě chvílemi pochyboval o Luciově hmotné formě a čas od času se ho musel pokradmu dotknout, aby se přesvědčil, že je živý, moudře zakýval hlavou.
"Musíš si hlavně zachovat svobodného ducha... Duchu."

Daily News, 6. Září 189-

Podivná událost odehrála se během spiritistické seance v domě na T~ Street č. 16. Duch vyvolaný prostřednictvím média paní W- projevoval se seriosní neochotou poskytovati odpovědi stran zemřelých předků rodiny W~; namísto toho počastoval sešlost několika hrubými námořnickými výrazy, a jelikož se jej nepodařilo ani na důrazné naléhání několika přítomných spiritistů řádně odvolati, opustil místnost oknem.

Veřejnost v blízkém okolí se varuje před zjevením zanedbaného vzezření, s dlouhými vlasy a vousy a s nápadnou námořnickou chůzí. Paní W~ se tímto veřejnosti v blízkém okolí hluboce omlouvá.

Informaci tuto Daily News laskavě poskytl pan R. R.