to poznáte

Tak mládenci, doufám, že jste si užili let, teď už musíme makat sami ... netlačte se na mě tak!

Je super že je nás tu tolik, ale vyhrát může jen jeden, tak si dejte pohov.

To jseš nějakej frajer, měříš sotva 50 mikrometrů, tak nedělej ramena!

Že tě vezmu bičíkem po hlavě, ty drzoune!

Bacha chlapi, imunocyty!

Slabší kusy odpadají, nabrali málo energie. Já si udělal pořádnou zásobu, tak to ostatní klidně můžete zabalit.

Sám to vzdej, ty bys zrovna sám nenašel ani pštrosí!

Ani nápad, kdoví co by z tebe bylo, to si nevezmu na svědomí, uhni mi z cesty!

Dnešek se fakt nevyvedl, to vám řehnu, pfrrrrr. Napřed jsme se vlekli úmorně pomalým dvounožčím tempem na tu pitomou skálu. A co tam vlastně? To doteď nechápu. Tráva mizerná a do té zbytečně vysoké kamenné stáje mě nepustili, ani když pršelo. Když šéf konečně přišel a nasedl, těšil jsem se, že jedeme domů. Ten směr a hlavně ta palisáda se mi úplně nezdály, ale tak snad to má pod kontrolou - jsem si říhal - a skočil. Kobylinec měl pod kontrolou! Slítli jsme do vody a já si pěkně namlátil. Nějak jsem dokulhal do Neumětel, ale levá přední bolí čím dál víc...