DMD č. 16. pro 16. 4. 2023. Téma: Generátor náhodných slov

"Drž... se."
"...dělej."
"...zabolí."
"Hovno."
"...ano?"
"Už..."
"...chvíli."
"Tak dělej."
"kurva!"
"Bude..."
"Nemůžu..."
"Vydrž."
"...Bude!"
"Tak už zmiz!"

Lucius se šklebil, když v úkrytu poslouchal náhodné utržky vět, které k němu dolétly.
Ovšemže věděl, že Frenchie pravděpodobně ošetřuje Izzymu zranění. Obrazy, které mu servírovala jeho fantazie, byly ale mnohem... zajímavější. Ta jeho představivost...
Kdo by se mu také mohl divit. Strávil v těchto zdech přecejen už strašlivé množství času a mučivě mu chyběl Pete.
Asi bude muset zkusit navrhnout Frenchiemu, ať zkusí Izzyho svést. Mohlo by jim to výrazně pomoci v jejich situaci.
A taky by je třeba mohl nakreslit...

„Já jsem tím velkým mesiášem, který vás všechny zachrání od té hrůzovlády ostatních. Jsem přesvědčen, že pouze já a jenom já vás můžu všechny vyvést ze zrůdných spárů ostatních. Přicházím s revolučním programem v boji proti korupci, proti přehnané byrokracii, proti zdravému rozumu, s podporou prasečích farmářů a proti zákazu porážky lidí. Chtěl bych vás ujistit, že díky mne se tato země stane tím, čím byla před dávnými lety. Pustinou protkanou životem, plnou prázdných pobídek k zaměstnání. Pokud s mým programem souhlasíte, nesouhlasíte, jste kojenec či jste ve stavu klinické smrti, volte mne, poněvadž jsem to řekl a všechny zachráním!"

“Opice lžíce patlala zelená stolice.”
Autor se zahleděl na stránku. Ne, to nevypadalo dobře. Místnost opět naplnilo cvakání psacího stroje.
“Skákající mísa s koženým policistou natřásal a zamíchal s napřaženou vlajkou projíždějícím kostelem na kamenném potoce.”
Autor zkřivil obličej rozčilením. Ne, ne a ne. Tohle opravdu nebylo, co by si představoval. Je možné, že to bude muset vzdát? Ne, musí vytrvat. Ještě jednou: cvak, cvak, cvak, rozezněl se stroj.
“Bylo nebylo, v pokoji seděl Autor a psal drabble.”
Autor se usmál. Vida, povedlo se na třetí pokus. Psaní přece jen není tak těžké. Nobelova cena za literaturu ho jistě nemine.

„Tento přístroj, který tu vidíte, nám pomůže vyhrát tuhle zatracenou válku," prohlásil Alan Turing k přítomným.
„Je to elektrický mozek, počítá, kombinuje čísla a písmena a generuje pomocí rotorů náhodná slova, každou minutu miliony a miliony kombinací. Každou noc se šifra mění a ráno musíme začít znovu.
Naším úkolem je prolomit kódované depeše nepřátel, a tak zajistit Británii vítězství. Teď už nebojujeme s Němci, ale s časem." Místnost naplnil oněmělý úžas.
„Bude to fungovat, bude," řekl spíš pro sebe, s očima upřenýma na změť kabelů a tlačítek.
Potom jako by se probral ze sna a prohlásil: „Pusťme se do práce!"

Susan protočila oči v sloup.
"Co se děje? Tvůj potěr se baví...," poznamenala těžce nedobová San a vrátila se ke skice na špatně maskovaném tabletu.
"Jo, ale musím to poslouchat."
"Musíš? Nemusíš! Jenom umřít musíš," dloubla si Miss Gwendylon. Zaposlouchala se znovu a uchechtla se.
"Nebudu kecat, nejvíc mi to připomíná tetu Kateřinu."
"Bohajeho, to by byl crossover... Nicméně, abych ti upřímně odpověděla, má drahá, musím to poslouchat. Protože bez ohledu na to, jak ochotně se děti zabavily s Mary a Mary zabavila s dětmi, Marek od ní ty průpovídky pochytí. A bude opakovat. Opakovaně! A já mu chci rozumět."

Bylo jich deset.
Velmi dobře promyšlených a zacílených.
Lidem se nezdála a tak k nim přidávali a přidávali.
Až z nich bylo 613.
A najednou se zdála nesmyslná.
Nedodržitelná, nesplnitelná.
Snaha se cení, tvrdili někteří.
Potřebujeme lepší vysvětlení, přesnější definice, soudili jiní.
Všechno je to marnost, uzavřela většina.
A pak zaznělo "nejen konání, ale i myšlenka je hřích".
Odsouzení chtivě natáhlo pařáty plné slov.
Dokud je neodrazil štít jediného slova.
MILOST
Nejde si ji zasloužit, zlobili se někteří.
Je moc laciná, jakou může mít cenu? Pochybovali další
Jen menšina se směrovkou těch původních nechala pokorně dovést do skrýše tohoto nového.

Už za černýma horama teplota stoupá, pamatuju si jen kus melodie od Kryštofů, kamarád kdysi v rozhovoru pro nějaký hudební časopis označil Krajča za náhodný generátor slov, a já ten článek nemůžu najít a štve mě to a před tmavým monitorem krevní tlak stoupá a hodiny tikají i když netikají protože jsou digitální a kde je ta analogová doba ale kdybych se narodil dřív to by bylo peklo za komančů, leda tak emigrovat a přes ty státní hranice letadlo stoupá a už mi z toho jebe a to ani nejsem Rytmus ani Rytmaus, letný sen AKA alergie na řepku asi.

Napiš, o čem je Máj.
Máj, také květen, je pátým měsícem kalendářního roku. Má 31 dní.

Čtenářský rozbor - Máj
Čtenářské rozbory jsou nástrojem k ověřování schopnosti čtenáře správně interpretovat přečtený text, případně identifikovat literární prostředky a prakticky uplatnit dosavadní literárněhistorické a literárněvědné znalosti. V květnu bývají čtenářské rozbory využívány v přípravě k maturitní zkoušce, jejíž součástí je četba vybraných literárních děl.

Napiš rozbor Máje.
M jako mord, a jako amen, j jako jaro!

Ty vole!!!
Hynku, Viléme, Jarmilo!

„Ty nejseš umělá inteligence, ale umělá demence! Přestaň tu generovat náhodný slova!“ frustrovaně štěkl.
V okénku programu se bez jakékoli výzvy objevilo: ;)

„Nabral jsem ho, vypadal ve fata morgáně jako bludička, chvíli jsem myslel, že vjíždím do vody a on tam jen tak levituje, přízrak z žízně, ale to jenom klamal tělem, jenže ona ta vidina vody, víte, mě nějak oblažila a v dobrém naladění jsem prostě chtěl pomoct.“
Policisté si vyměnili pohledy. Nehnul se vzduch v kanceláři, prsty nad klávesnicí ani jejich tváře. Už si nebyli jistí, že sepisují loupežné přepadení.
„Znovu. Nabral jste ozbrojeného stopaře a on vám ukradl knihu.“
„Počítač, disk, vůbec všechny cennosti. Ale hlavně rukopis.“
„A můžete nám ho popsat jinak než… jako bludičku ve fata morgáně?“