Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Podle některých bylo pokusů na zvířatech až příliš, nicméně všechny byly k něčemu dobré: pomalu, ale jistě přicházel na to, že nečinný stav (ať přirozenými procesy, nebo třeba za pomoci chloroformu) je po nějakou dobu vratný.
Techniky zkoušel různé, ale nakonec se jako nespolehlivější ukázala přímá metoda.
Když srdce vlivem chloroformu zastaví svůj pohyb, je po nějaký čas stále schopno jej obnovit. Je-li hrudník rychle otevřen, stačí prsty sval srdeční několikrát jemně stisknouti, tak, aby stisk napodoboval periodické pohyby orgánu. Krevní oběh je tímto obnoven, srdce se znovu samo rozeběhne, a po krátké chvíli se zvíře vrátí zpět k životu.
Moritz Schiff se mimo jiné zabýval výzkumem srdeční činnosti, a okolo roku 1850 (při experimentech na zvířatech) položil základy k pozdější přímé (i nepřímé) masáži srdce i k moderní resuscitaci.
Ta zvířata mu ovšem nemohli odpustit už jeho současníci.
Tancuj ve svém rytmu.
Jeden z nejoblíbenějších tanečních filmů všech dob!
Od elektrizujících úvodních titulků až po poslední triumfální vystoupení Tonyho (John Travolta), vás v průběhu celého filmu čeká vzrušující směsice tance a romance v rytmu hudby klasických Bee Gees. Příběh Travoltova tanečního disko krále (odehrávající se pět let po Horečce sobotní noci) vypráví o jeho touze prosadit se na slavné Broadwayi.
Zůstat naživu, recenze filmu na webu Bontonlandu
Tak to vezmeme od těch elektrizujících titulků :)
fyzika
poezie
No, poznáš to podle toho, jak elektrický mám krok.
Můj prst míří na kliku a čeká na pokrok.
Podložka statická, ohebné koleno,
slouží k indukci náboje, což bylo řečeno.
Je to oukej, tak prst kus od kliky dej
a pokus se pochopit
jak loket překlopit.
Ať jsi fyzik nebo hráč,
gumové podrážky máš,
třením náboj získáváš.
Cítíš, jak vlas tvůj se třese
a připadáš si jako bůh,
když pole ionizuje vzduch,
jsi tvor k božímu obrazu,
když dojde k dielektrickému průrazu.
Tak nenadávej sprostě,
když klice ránu dáš,
ještě víc se snaž
zůstat nabitý.
ah, ah, ah, ah, zůstávám nabitý....
Pardon. Úvodní recenze plus tento fyzikální aplet na nic rozumného snad ani vést nemůže. :D
Svět se konečně zastavil a mlha rozplynula.
"Vítejte, pane kolego," ozvalo se za ním.
Otočil hlavu a uviděl upraveného muže s knírkem.
"Ale vy jste... Tesla? Vy žijete?"
"Ne. Vy jste mrtvý," ozval se někdo jiný.
"Ruhmkorffe," pronesl Tesla káravě, "nevybíjejte si na něm špatnou náladu. Vždyť úplně ztratí jiskru."
"Nebo mu vstanou vlasy hrůzou. K ničemu jinému jeho generátor beztak není."
"Pane Teslo," ozval se příchozí, Van de Graaff. "Kde to jsme?"
"Ve vědeckém nebi. Jste povolán inspirovat a radit. Protože vývoj vašich generátorů ještě není ukončen. Jako zdroje ionizace jsou velmi dobré. A ještě neřekly své poslední slovo."
Když se řekne Van der Graafův generátor, někomu se vybaví hudební skupina, a jinému zdroj kladného náboje, který se používá k efektní demonstraci odpuzování stejně nabitých částic, konkrétně vlasů. :) Jeho vědecké využití ale bylo původně k ionizování vzduchu a urychlování částic: https://en.wikipedia.org/wiki/Van_de_Graaff_generator
Jako devadesátkové dítě si pamatuji, když vyšel Jurský park. Dinosauři byli hustými ještěry z minulosti a tím nejbližším, co kdy žilo a mohlo hrát draka z fantasy. Od té doby se věda soustředila na to, aby dinosaury udělala co nejvíc trapné. Nejdřív přišli na to, že dinosauři měli peří, a tedy se spíše podobali ptákům. Teď dokonce odhalili, jaké měli barvy, a z dinosaurů jsou kuřata, co nosí Adidas. Můžete si zkusit vzít kostru, třeba hrocha, a pokusit se ho nakreslit podle stejných metod, kterými restaurujeme dinosaury. Bude z toho nejasná zrůda. Dinosauři byli podstatně šílenější, než si je představujeme!
Netopýří osvěta mezi studentíky už nese svoje ovoce ku blahu všech zúčastněných.
Kupříkladu, dětičky ví, že omatlávat netopýry je moc neslušné. Příjemně hladit můžete.
Taky vědí, že my netopýři máme parádní sluch a zamotat se do něčeho tak tlustého, jako je lidský vlas? To je jako kdybyste vy lidi narazili do sloupu... tedy asi stokrát méně často.
Zároveň vědí, že náš hlad je silnější než rozum. Jídlo nám podávejte pouze na pinzetě. Co kdybychom se omylem zakousli do odporného lidského masa. Ble. Vás by to navíc bolelo.
Ale hlavně! Pamatují si, že můj spolubydlící má třikrát delší vedení než já.
Omlouvám se nejmenovaným K, C, S a x dalším, kteří patrně z názvu dostali škytavku.
Osvěta v případě netopýrů ale není takhle lehká zábava, jak se může z drabblete zdát. Pro hromady netopýrů je to bohužel rozdíl mezi životem a smrtí. Osvěta je velmi třeba, dokud stále existují lidé, kteří svou činností škodí divokým zvířatům a je jim to zcela jedno nebo jim to ještě přijde zábavné.
Po dlouhém přemýšlení jsem vybrala toto drabble, protože miluji ty jejich maličké výkonné vrnící motorky.
Zelenáč konzultuje po telefonu s odborníkem.
"... já nevím, jestli je rozehřátý. Šmejdí tady po stole a pořád vibruje."
"Tak to se nerozehřívá, ale přede."
"On přede?"
"Občas."
***
Odborný dotaz na přednášce: "K čemu je biologicky netopýrovi předení?"
Odborná odpověď: "Jak bych to řekl... K čemu je člověku se protahovat a dělat mmrrrrmhmmmm?"
***
"Jejda, ty máš na těch osm gramů pořádný motorek!"
To je pochvala za krmení, ty tupý strome.
***
Rada pro sousedku v boxu: "Až dostaneš chutného šťavnatého zophobáka, začni příst. Bude to moc roztomilé a dostaneš dalšího."
***
Není to žádná věda.
Jsme prostě odporně roztomilí a zlatí a kočičí.
1) Občas si to spletete s třesem. Vysvětlovat lidem na akcích, že netopýrovi není zima ani se nebojí, ale spokojueně přede, protože je přejezený tak akorát.
2) Na Týdnu vědy se dovíte věcí!
3) Pipouška zatím v předení vede i nad netopýry 4x těžšími.
4) Divoká netopýrka si nechala poradit a spustila motorek uprostřed baštění zophobáka.
Děkuji všem, kdo letos do fandomu přispěli, a tady je jejich seznam.
Omlouvám se, že každému autorovi vybírám jen jeden kousek, ale ty ostatní lze prostě ve Vědě ve sto slovech dohledat.
Netopýr budečský je ve fandomu jako doma, ať už píše o frajerovi, bicáčkovi anebo mé oblíbené dvojici rezavých netopýrů. Poslechněte si jeden kousek za všechny, třeba ten, jaké To jsou hlásky!.
(Lodní šroub tu také letos proběhl, podumal a zase zmizel, ale věřím a doufám, že se za rok objeví jako brázda za lodí a přitáhne s sebou nejméně jedno drabble. :) )
Gwen si dala tu práci, že nám podnikla zajímavý exkurz do historie názvosloví. Na klapkobřinkostroj sice nedošlo, ale názvy obsažené v drabbleti Obrozenecká práce jsou neméně zvukomalebné.
Dain zavítal do fandomu na začátku, v průběhu i na konci DMD. Tam došlo ke krásnému paradoxu, protože psal o tom, co bylo Na počátku.
Avevo, mládež by tu byla, ale tu by ani Sókrates nezkazil. :) A je dobré, když zjistí, jak probíhalo Početí.
Naopak Owes nepochybuje a píše přímo pro mladou generaci, aby se poučila. Důkazem je jeho Anatomie pro nejmenší.
Jednou dírou tam, dvěma dírama ven, a když jsi venku, jsi teprve tam - tuhle hádanku mi mírně asociovalo drabble od HCHO, která píše krásně a srozumitelně o medicíně, letos dvakrát o srdci miminka a dvakrát o jiných oblastech medicíny. Posuďte sami například: Dvě trubky, jedna trubka a rozdělit zpátky na dvě.
Hippopotamie letos jistě vyhrála cenu za nejdelší závěrečnou poznámku. Ale bez ní by drabble List z kláštera Mar Saba tak nějak nebylo důkladně ozdrojované.
Eso Rimmerová přivedla do fandomu Pepy epiteláky, kterým také vysvětlila, že Neposlušnost se netoleruje.
A.j.rimmer pozval na kafíčko a zákusek zajímavou společnost. A jak se usadili, hned začali Nemáte pravdu, pane kolego!
Blueberry Lady děkuji, že přidala fandom ke svému drabbleti, protože Nový věk sem určitě patří!
Děkuji všem přispěvatelům a čtenářům a těším se na shledanou za rok.
Původně jsem myslela, že dám ještě jeden výběr z mých oblíbených autorů, ale nějak nestíhám nestačím. Tak jen doporučuji, že od Apatyky, Arengy, Avevy, Aries, Erendis, Alešandra Velikého, Aplír, Tory, Regi, Dede, Toma Petersona, Chrudoše Brkoslava Štýřického, Linkového stykače, MaRi a řady dalších a dalších, na které si takto z hlavy nevzpomínám, se dá číst kdykoliv cokoliv a děkuji, že tu v dubnu s námi byli.
Díky ještě jednou všem a na shledanou za rok!
Člověk slyší zvuk o frekvenci mezi 16 Hz a 16 kHz. Oproti jiným zvířatům je to docela málo. My netopýři pokrýváme několik desítek kHz!
Nejen echolokováním, ale to bývá nejvíce slyšet. Například netopýr rezavý zvládne vyvinout hlasitost 150 dB. Což je srovnatelné se starující stíhačkou.
Netopýři rezaví mají relativně hluboké hlásky. Pohybujeme se od 20 kHz výše, nejčastěji kolem 25 kHz. To už neslyší ani malé děti a výborným sluchem.
Pipouši, neboli netopýři rodu Pipistrellus, jsou někde v polovině škály - plus mínus 45 kHz.
Úplně na konci máme vrápence. Ti se pohybují někde okolo 100 kHz.
To jsme frajeři, že?
NESOUTĚŽNÍ, děkovací a velebící. Zcela neoficiální, navícovaté téma: Ta obloha nespadne!
zima
Probíhal Den Země.
Pršelo, až se paneláky zelenaly.
Byla taková zima, že Juliánova současná a bývalá lidská companion statečně klepaly kosu na netopýřím stánku zababuchané do zimních bund a než se vrátily od kavárenského stánku, horký džus jim vychladl.
Takže žádné hlučné davy lidí, jen sem tam otužilé skupiny a jednotlivci.
Takže jsme se vyflákli na důkladné schovávání.
"... zubohmat..."
Klíčové slovo!
Člověk strká do boxu krabičku se zophobáky.
Julián slušňácky uloví jednoho a couvá do úkrytu baštit.
Já vrazím křídlo do krabičky, aby ji člověk nemohla vyndat, a lovím a lovím.
"Už máš dost, pusť...!"
Však nebe nespadne, no ne?
Pokud jste náhodou už zapomněli na drabble o ječící lidské prolézačce, pak vězte znovu, že netopýři mají v křídlech pořádnou sílu. Vždyť je celé dokáže vynést do výsky!
Těšíme se na vás na některé netopýří akci. Letos se snad podíváme zase i mimo Prahu. Možná uvidíte, jak umíme přechytračit lidi. Hihi.
Kolegové fyzici sedí nad tématickým plánem a dumají, co vše děti učit. Téma je Detekce a záznam zvuku
fyzika
"Ucho probereme určitě."
"A co dál? Tady píší fonograf a gramofon. To snad ne?"
"Ne. Rýpat hrotem do vosku už nikdy nikdo nebude."
"Magnetický záznam zvuku? Jako videokazeta? Taková vykopávka?"
"Vykopávka... tys asi ještě neviděla dráťák.?"
"Cože?"
"Jseš mladá. Nepamatuješ ani magnetofon na pásky, kazety nebo walkmana."
"Walkmana jo, je děsně retro. I když já už měla CD přehrávač."
"CD a DVD neučme. Jsou na odchodu ze scény. Blu ray na ni ani pořádně nevylezly. A klasické harddisky taky brzo zmizí."
"To se nám to krátí. Co tedy?"
"Ucho, mikrofon a reproduktor. To ostatní už je historie. Anebo brzo bude."
Způsobů záznamu zvuku se za lidskou historii našlo mnoho.
Hezký pokus, jak přehrát starou gramodesku, je zde: https://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/Kmity_-vlny_-akustika.html.
Nahrávání na drátek nepamatuji ani já, vždycky jen na pásku.
HDD disky začínají být nahrazované SSD, místo CD posloucháme nahrávky z internetu.
Ale mikrofon, reproduktor (dobře, AD/DA převodník pro přenos zvukového záznamu mezi zařízením a počítačem) a ucho asi zůstanou jako stálice.
