Věda ve sto slovech

Pojď, kolego, ke mně blíž,
pošeptám ti, s kým ty spíš.
Nejsi žádný takový
co by střídal partnery,
to jen roztoč prachový
líhá ve tvé posteli.
Nevydává žádné tóny,
jsou jich tam i milióny,
kousky kůže z tebe chroupou,
v tvém potu se denně koupou.
Rychle ty je pochytej
(máme ještě dosti slov?)
parádně je zobrazí
elektrony mikroskop.
Roztoč se v něm vodou brodí,
dobře se mu v ní tam chodí.
Kapky na něm kondenzují,
čímž ho také ochraňují.
Mikroskop je speciální,
zvaný též enviromentální,
v komoře se sráží voda,
by nevznikla vzorku škoda,
Ústav přístrojové techniky
vyfotil ty lumpíky!

„Tak, jak to vypadá?“ ptal se s nadějí v hlase.
„To bude ona,“ vzal do ruky dolní čelist. „Ty zubní záznamy jsem si dopředu nastudoval, jen jedna plomba na šestce – kdo z nás to má?“
„Fajn. A příčina smrti?“
Pokrčil rameny: „Nemám tušení. Kosti lebky neporušené, žebra i obratle v pořádku.“
„Takže jsme ji sice našli, ale tomu syčákovi tu vraždu nedokážem?“
„Jedině by nás mohla zachránit zlomenina velkého rohu, tak jsem si dovolil tady trochu zaměstnat vaše kolegy.“
…
„Slyšel´s to?“ nevrle se opřel o lopatu. „Prej velkej roh! Když velkej, tak proč se ta hlína musí žejbrovat přes sejto!“

My netopýři jsme různě hlasití. Lidé nám podle toho dokonce dávají přezdívky.
Pískavá za každé jídlo poděkovala písknutím.
Uječenou asi není třeba vysvětlovat.
Uječenci byli nejuřvanější netopýří parta, jakou kdy člověk doma měla.

Jeden letošní zimní host zvládl šestatřicet hodin v kuse drápkem rýt do zavírání boxu, což znělo jako pokusy o prokousání se plastem. Protože se mu jednou povedlo dvířka otevřít a utéct, dostal přezdívku Copperfield a ne Plastožrout.

Naopak předloňský host, který zvládl utéct potichu a dva týdny spokojeně zimoval v dece na balkoně, byl tak stealth, že ani žádnou přezdívku nedostal.
My mu tajně říkáme Tichá voda.

Když o rohy přijde
soustružnický nůž,
soustružník ho zahodí
a řekne: "Kuš!
Ty jsi tvrdokov?
Škoda na tě slov!"
Pamatuj však, soustružníku,
na noži jsou vrstvy,
aby on byl nejen tvrdý,
ale také ostrý.
Titan karbid, titan nitrid
pokrývají hrany,
takže můžeš obrábět tyč
z kterékoliv strany.
Mezi tyčí a nástrojem
vzniká kontakt blízký,
už létají nám zpod nože
ocelové třísky.
Pokud ovšem nástroj řezný
není dobře připraven,
popraskaný, otlučený,
nějak divně nataven,
potom vrstva žádná tenká
tenhle průšvih nespasí,
můžeš pak takovým nožem
krájet leda klobásy.
Nežli upneš nový nůž,
věnuj mu vždy pohled,
vhodnější je mikroskop
nežli dalekohled.

Když se k Bicáčkovi přistěhovala Kočena, bylo mně to jedno. Jsem sebevědomý zralý muž a ROZHODNĚ mě nerozhodí, že můj postpubertální spolubydlící má zrovna holku a já ne. Dal jsem jim klid na sžití, ale nějaký zlý jazyk tvrdí, že jsem týden trucoval. Tsssss.

Osmý den jsme byli ve voliéře čtyři.

Našli ji nedávno se zlomeným ukazovákem, tím prstem na rohu křídla. Pak byla dlouho na ošetřovně a teď se buď rozlétá, nebo zůstane s námi. Zůstat by jí nevadilo. Najíst se a zalézt do budky je ideál.

Lidé ji říkají Rafaela neboli Netopýr tlustý, ale pro mě je Dokonalá.

Jednou nebo dvakrát za rok jezdíme na prázdniny k tetě.
U tety máme dečky a flísovou kapsu a všude síťovinu, aby se nám dobře šplhalo. Když je ale jídlo v misce, radši si pro ně přiletím, abych pak mohl jako správný lovec s kořistí odletět do výšky a v klidu ji sníst tam.
Teta nám loni na stěny připevnila kusy kůry stromů. Skvěle se na nich přistává!
Když jsem se vrátil domů, stýskalo se mi po nich. Zase jsem si zvykl přistávat na dekách a pod baldachýnkem.
Člověk slibuje, že nám taky nějakou tu kůru pořídí!
Už se moc těším.

My netopýři toho o tanci víme více, než by lidé čekali.
Vždyť tanec je přece elegance sama! Netopýří elegence je bez diskuze.
Dokonalá koordinace částí těla? Splněno.
Dokonale hladký vzhled? Křídla jsou hladká jako lidské oční víčko.
Uhlazený oblek? Netopýr rezavý hlásí splněno.
Labutěnka? Splněno hlásí všechny dlouhosrsté druhy.
Piruety? Stačí zavěsit se na jednu nožku.
Aerodance? Pole dance? Akrobatická čísla? Kam se lidé hrabou na obyčejné čištění křídel ve visu! Lidé nám můžou poskytnout ruku jako větev. Tak na deset patnáct minut.*)
Devadesátkový disco brejkdénc? No problem!
Goth club chill dance? Sem s tím!
Exotika? Všechno zvládneme!
Balet? Samozřejmě!

Mezioborová spolupráce rozšiřuje obzory i slovník.
Fyzička začne používat místo průduchy stomata, místo chlupy trichomy a místo sousloví "nějaký nanoboršus na povrchu rostliny" oficiální označení kutikulární vosky.* Zopakuje si latinská slova verbascum či canabis a naučí se nová: humulus, hedera, salvia či rosmarinus.**
Bioložka si osvojí pojmy katoda, stigmátory či wobbler.***
Uvedená spolupráce je silně návyková, protože po odevzdání diplomky pociťují obě abstinenční příznaky. Pročež co? Domluví se další zajímavé mezioborové téma...

*Vychytávky, co má kytka pro snížení ztrát vody výparem.
**Byliny použitelné pro léčebné kúry včetně léčby vlasové kůry.
***Aby ne, když spolu dámy prosedí u elektronového mikroskopu hodiny.

Strategie první: Umět fyziku. Možná jste viděli volavku stojící na mělčině a bodající zobákem svisle dolů. Protože se světlo při přechodu ze vzduchu do vody láme, je zdánlivý obraz ryby nad její skutečnou pozicí. Při svislém útoku tedy pták rybu zasáhne.
Strategie druhá: Paraple s sebou. Tato africká volavka kráčí bahnem a stíní si rozloženými křídly. Možná láká ryby na stín, možná se sama chrání před oslněním odrazy od vodní hladiny.
Strategie třetí: Malá, ale šikovná. Tato nenápadná krátkokrká volavka vymyslela zlepšovák - lov na návnadu. Nabízí vhodně velkým rybám svačinku a pak posvačí ona sama rybičku.
Příroda je opravdu vynalézavá.

Netopýří kluci se každý podzim mění ve volavky. Zpívají o sto šest. Čím výkonnější hlasivky, tím větší zájem ze strany holek, které si vybírají jako na tržišti. Mnohé si vyberou vícekrát.
My tři si jednou vybraly zajímavě.
Musely jsme se protáhnout úzkou mezírkou a popoletět k... dřevěné budce s pootevřenými dvířky. Hihi.
Horší bylo, když jsme chtěly zase odletět. Kolem mezírky samé kluzké sklo!
Odchytili nás lidé. Nakrmili a vypustili. Hmmm...
Na zimu jsme zkusily přiletět znovu.
Nakrmili nás, oťapali něčím, po čem nám odpadaly blechy, ubytovali na zimu, na jaře nakrmili a vypustili.
Příští rok jsme přivedly celou kolonii.