“Proč záleží, jak si masíruju ruce?”
Jerome chvíli sleduje, jak Viktor špulí rty a mračí se. Sedí na polštáři, svírá v náručí velkého plyšového psa s několika záplatami a tváří se, jako by ho Jerome požádali, ať strčí ruku do pekelné výhně.
“Jde o to, aby ses soustředil na to, co děláš,” řeknou s povzdechem.
Viktor nedůvěřivě mhouří oči.
“Aby tě to opravdu uklidnilo, je potřeba, abys vnímal každý pohyb. Každé zatlačení a zmáčknutí. Když si budeš jen tak mačkat ruce, bude to k ničemu. Ale to ty moc dobře víš, viď?”
Dle jeho nafouknutých tváří Jerome usoudí, že ano.
