Tango

Šál lehce omotaný kolem těla nezakrývá vůbec nic, průsvitná látka, odstíny rudé, není co skrývat, není za co se stydět. Tóny tanga plní místnost, dnes večer se bude tančit.

Med do čaje, čokoláda na jazyk, hedvábí kolem ramen, víno do krve - všichni se něčím opíjíme, snad abychom zapomněli, snad abychom pochopili svět mimo nás. Nebo možná jen proto, abychom se naučili tančit.

Rudé boty, pásky přes nárty, světlo se odráží od nahých lýtek. Dva lidé, odvěký němý dialog, první byl boj, pak přišel tanec, teprve poté lidství. Toužím, toužíš, toužíme a hudebníci ladí struny.

Plný sál. Malý pokojík.
Tanec. Život.