Na ryby...

Ach jo, zase nepřišel. Byl už jsem připravený, s prutem, návnadou a strejda? Nic. Na poslední chvíli to odřekl, prý naléhavé záležitosti. Ale copak si nemůže aspoň jednou udělat na svého synovce čas? Už to odložil třikrát, včera počtvrté. Tak jsem se těšil. Říkal jsem si: "Konečně to vyjde!" a ono... nic. Už ani nevěřím, že někdy půjdem. Nemá to cenu.
"Chápu, ale, musíš to pochopit. Přeci jen má na starosti celou zem. A ta je teď po válce..."
"No a co?! Byl mým strejdou dřív než se stal prezidentem!"
"Copak nejsi šťastný? Tvůj strýc je první prezident Československé republiky!"