Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Podvečerní letenskou plání se ozývají zvuky exotické zvěře.
V hromadách oranžového, sypkého materiálu se hemží barevné postavičky. Honí se dokola. Piští.
Chovatelky pozorují roztomilé svěřence zamlženýma očima. Povzbuzují, polohlasem komentují pokusy.
Prošedivělý chlap žádá výkon.
„Výš!“
„Rychleji!“
Zvyšuje hlas: „Nebuď baba!“
Ošetřovatelky strnou. Jako jedna žena.
Z lavičky ve tvaru krokodýla se mrští ta nejostřejší. Staví se proti trenérovi.
„Jménem výchovy k nevýchově, pozitivního rodičovství a spolku pro blaho nemluvňat, takhle s dítětem nemluvte!“
„Tak jste neměli, vy pitomí liberálové, prosadit zákaz drezury nově narozených jedinců divokých druhů,“ odplivuje si.
„Mohl jsem se dál v klidu živit jako krotitel tygrů.“
„To se mi snad zdá! Holka pitomá, copak sis nemohla dát pozor?“
„Mami, já ho mám ráda!“
„Já taky, ale kvůli tomu jste si snad nemuseli uplést mimino! Je ti sedmnáct, jak chceš odmaturovat s prckem? Kde budete bydlet a kdo vás bude živit?“
„Než se narodí, budu plnoletá. A maturity jsou v květnu, to už budu v pohodě.“
„V šestinedělí? Jak dlouho jsi vlastně…?“
„Od prvního turnusu. Začátek července.“
„Aspoň že Petr neutekl. Nebude další děcko bez táty. Nějak to uděláme.“
Vrhla jsem se jí do náruče.
„Už máte jména?“
Cosi jsem zakňučela.
„Kristova noho!“
„Super nápad, mami. Kristina!“
„Přestaňte!“
Na louce za táborem pobíhala skupina dětí i vedoucích, všichni vyzbrojení sklenicí od okurek.
„Nechytejte koně do lahví!“
Zastavili se. Několik lučních kobylek využilo šanci, odrazilo se ode dna a zmizelo v podupané trávě.
„Ale…“ copatá dívka pohodila hlavou.
Hlavní vedoucí jí sebrala sklenici: „Chudinky, zavřené v neviditelných stěnách!“
„Chtěli jsme je jen pozorovat!“ namítl brýlatý mladík a položil ruku kolem dívčiných ramen.
„Přírodu musíme chránit! Najděte si jinou zábavu!“
Na stany se snášelo šero a o zábavu nebyla nouze. Za devět měsíců jsem přišla na svět já, Kristina.
Naši říkají, že jsem táborové dítě.
Holka zrozená pro oddíl.
Původně jsem chtěla každému protagonistovi věnovat třetinu drabblu, ale nějak se to rozkecalo do tří samostatných drabblů. Ale ve zkušebním tématu se to snese ;o)
Sněhurka
Malá Sněhurka pozorně poslouchala na přednášce o rizikovém chování a tak, když se to stalo, věděla, že brát si od podezřelých cizinců jídlo není dobrý nápad. Jablko shnilo.
Teprve když zlou královnu dohnal věk, vyšla Sněhurka beze strachu z chaloupky i z lesa. Podporována sedmi společníky se rozhodla vznést nárok a uplatnit své následnické právo. Návrat na rodný hrad měl být triumfální.
Jenže v té chvíli už byla Sněhurka jen obyčejná žena ve středním věku. Nezapadala do představy, kterou si její poddaní vytvořili o krásné a mladičké zapuzené princezně.
Státní převrat následoval téměř okamžitě po tom, co usedla na trůn.
Jeníček
Jeníček chodil s otcem do lesa odmala. Nosil čerstvou vodu, skládal větve, čistil nářadí. A při tom pozorně poslouchal všechno, co otec řekl o lese. O lišejníku, který roste na půlnoční straně. O potocích, které se vlévají do řek. O cestách lesní zvěře. Když před úsvitem odcházeli a s podvečerem se vraceli domů, vyprávěl mu o hvězdách.
Jeníček byl pozorný posluchač. A tak, když se Mařenka v lese rozplakala, neztratil hlavu. On věděl, jak najít cestu zpátky.
K chalupě došli o půlnoci. Jenže když jim ani ráno rodiče nechtěli otevřít, došlo jim, že od teď si cestu životem řídí sami.
Prasátka
Na přednáškách ze statiky sedávala tři prasátka vždycky vedle sebe hned v první řadě. Pozorně poslouchala a pečlivě si zapisovala poznámky. Nevynechala jedinou přednášku a byla v pohotovosti při každém cvičení. Během studia zjistila jak nejlépe postavit domeček, který odolá silnému dešti i divoké vichřici. Společně odhalila tajemství pevných základů, potřebných výztuh i vzpěr.
Po úspěšně složených závěrečných zkouškách se s chutí pustila do společné práce.
Jejich první projekt se rozvíjel slibně. Plánování, rýsování i počítání jim šlo od kopýtek skoro samo.
Ale bohužel je vlk všechny tři sežral ještě předtím, než jejich projekt zaručeně vlkovzdorného domečku získal stavební povolení.
Na psaní v dubnu to moc nevidím. Ale testovací téma se tak krásně hodilo, že jsem neodolala...
Věděli jste, že na finančáku můžete platit na účet takzvaných dobrovolných plateb? Ne každý o tom tuší. A my to rozhodně nikomu neříkáme, protože převádění peněz z tohoto účtu na účet daně, kam peníze patří, na delší dobu zablokuje možnost pracovat. Na exekučním oddělení, měla bych dodat...
"Už jsou zaúčtované převody?" ptala jsem se dopoledne kolegy.
"Nevím, vydrž. Jo, jsou! Mám připsané peníze," odpověděl a vrátil se ke své práci.
"Ty vole, já ho zabijůůůů!" zaúpěla jsem.
"To už tam máš zase peníze?"
"Patnáct korun," fňukla jsem a dala převést peníze. Nezbývá než čekat, jestli to příští týden konečně vyjde.
Máme tu jednoho člověka, kterému někdo poradil, že když bude platit na dobrovolné úhrady jednou týdně, nepůjde rozjet exekuce. Což je pravda - náklady se vypočítávají z celkové dlužné částky a nemůžete zahájit řízení, když tu nějaké peníze jsou... Ale tenhle člověk mě štve (no, možná spíš už s..e). Týden co týden posílá peníze. Nejdřív to aspoň byly pořádné částky. Ale posledních pár týdnů posílá stovku, dvě... No a naposledy patnáct korun.
A ani nemluvím, že takový postup se považuje za neoprávněné splátkování a hrozně se těším, až mi přijde žádost o vyjádření, proč to ten člověk platí takhle.
Školní inspektor pověřil ředitele dvou gymnázií snížit výskyt drog na jejich školách. Zanedlouho zašel za prvním ředitelem zjistit, jak dopadl.
„Snížili jsme výskyt drog o dvacet procent! Udělali jsme plakáty se dvěma kruhy, k velkému nápis Tohle je váš mozek před drogou, k malému Tohle je váš mozek po droze.”
Inspektor šel poté do druhé školy.
„Snížili jsme výskyt drog o osmdesát procent! Udělali jsme plakáty se dvěma kruhy, malým a velkým.”
„Nechte mě hádat... Zobrazovaly mozek před a po droze?”
„Ne, byl tam nápis Tohle je vaše prdel před vězením, a Tohle je vaše prdel po vězení. Nějaké otázky?”
Pište, testujte, hrajte si, hlaste chyby a nedostatky (do komentářů pod tímto tématem nebo v diskuzi) a hlavně se těšte. Duben se blíží mílovými kroky!
