Jednoho dne to prostě muselo přijít. Nebo spíše se dá říct i přijet.
Ano, před dveřmi do sídla stála černovlasá žena v honosných fialových šatech a přes to přehozený ještě kožíšek z lišky.
Byla to plánovaná návštěva? Nikoliv.
„Ettiene, zlatíčko... Kde máš skřítky? Ráda tě vidím.” Ano, to už ho líbá třikrát na tvář.
„Matko... Co tu... Též...”
Žena se zamračí a nakloní blíž k muži.
„To je ta tvoje? Však nevypadá, že by byla do domácnosti..”
Jediná pomluva od tchýně? Nikoliv. Padlo jich víc. Francouzsky.
„Ettiene... Děje se něco?” Optala se anglicky.
Ach ta bariéra... „Ne, zlato... Chválí tě..”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
ajaj
Aries
ajaj
A to ještě nevešla dovnitř...
PríncipeEstrela
A to ještě nevešla dovnitř... To se pak musely dít divy! Ojojoj...
Étti...jejda...ta vázička
Katherine
Étti...jejda...ta vázička spadla...asi omylem. Ups!