DMD 2016

No, tak to bylo Super! Možná hnutí mysli, že jsem se dal ukecat. Zabijačka v srpnu. No, tak jsem si dal tlačenku. Jako, lhal bych, kdybych tvrdil, že nebyla dobrá, ale do ví, co do ní dali. Proč?
Protože, potom, jako by mi do střev zabodli Šíp! A kroutili mi tam s ním. Aha! A co teď? Nikdy se mi to nestalo. Bylo to jako Blesk z čistého nebe. Ne, neber si synečku, kdo co dává. V takových tlačenkách bývá zrada! No, snad poučení pro příště. Abych se zde nebulvarizoval. Popisovat, co ze mě vyšlo. Ne, to se fakt nehodí.

Zanechat za sebou stopu. To je oč tu běží. Běžel vůbec? Či jen tak kráčí. Volnou krajinou. Krajinou. Otevřený prostor. Se stromy. Bez listí. Jen pusto a prázdno. Jen stopy, ty tu zůstaly.
Ve změti otisků není jednoduché se vyznat. Jenda překrývá druhou. Stroze řečeno - vytvářejí chaoz. Zkušený stopař by s tím neměl mít práci. Mít čas. Mít zkušenosti. Pozorovat. Dedukovat.
A - analyzovat. Kolik jich bylo? Tři? Dva? Jeden? To by se nachodil... Ale, třeba vážně byl jen jeden. Člověk. ALe, proč by chodil jen tak. Sem a tam? Byli dva? Byli tři? Kam šli. Kam šel? Šel? Běžel? Běželi?

Proč? Prošel si tím můj děda, můj táta a můj brácha, tak proč ne já? Zatím mi stačí je počítat. Kolik, že jich už bylo? Dva tisíce. Ztrácím přehled. Měl bych se víc soustředit. Zkusím to odhadem. Moment - Tři tisíce je moc, dva málo. Tak, dva a půl? Měl bych být přesnější. No, není to tak jednoduché. Když Tě někdo vede za ručičku, je to jednodušší. Spoléhat se na něčí jistotu. Na něčí zkušenost.
Kdyby tu byl táta, věděl by si rady. Nebo aspoň brácha. Jenže, takhle je to na mě. Jen na mě. Budou to tři tisíce. Soustřeď se!

Vážení kamarádi, přátelé,
sešli jsme se dnes zde, abychom se rozloučili s naší kamarádkou, přítelkyní, manželkou a milenkou. Byla jedinečná. Byla dokonalá. Zvládla vše na světě, co si přála. Byla naše hrdinka a máme ji rádi. Jednou jsem ji viděl krýt chlapečka před střelbou. Holým hrudníkem! Je pravda, že ji poté zažalovali za veřejné pohoršení, ale zachránila život. Podruhé se jí povedlo zachránit topícího se delfína. Jindy zase pomohla odnaučit kouřit chladící věž Temelína. Myslím si, že my všichni bychom na ni měli vzpomínat s láskou a úctou jaká jí náleží, protože na tomto místě právě umírá naše Mary Sue.

Macalaurë - Trochu se zhoupnout: http://sosaci.net/node/18591
Sothis blue - Rozpačitě: http://sosaci.net/node/19507
Strigga - Dopisy domů http://sosaci.net/node/18997
Hidden lemur - Skoč! http://sosaci.net/node/20327
Aries - Místo http://sosaci.net/node/22729
Jeřabina - Tenkrát v ráji http://sosaci.net/node/18337
Birute - Zajatci http://sosaci.net/node/20994
Dia - Celej život jenom hlína http://sosaci.net/node/19963
Rya - Míkal http://sosaci.net/node/20687
Nettiex - Svět skončil pětkrát http://sosaci.net/node/22834
Iantouch - Krutý udavač http://sosaci.net/node/22336

Doktor Horrible se nudil. Šíleně. Když jste největší superpadouch pod sluncem, život vás za chvíli přestane bavit.
Proto ve skrytu duše zajásal, když se na scéně objevil nový superhrdina. Doktor se zrovna chystal vloupat do mrakodrapu v New Yorku zdobeném velkým "A". Do cesty se mu ale postavil vysoký svalnatý pohledný blonďák.
“Střez se, Doktore Horrible! Jsem Steel Man a přišel jsem tě rozdrtit!”
“Steel Man? To jako fakt, chlape?”
Blonďákovi na tvářích vykvetl ruměnec. Bylo to svým způsobem roztomilé. Zkoumavě pohlédl na svůj ocelový oblek. Pokrčil rameny a rozpačitě se pousmál.
“Co na to říct… železo už bylo zabrané.”

Rebelkamá pro vás tajemství: http://sosaci.net/node/20268
Dia posílá vzkazy (a taky píše o astronautovi): http://sosaci.net/node/20302
Nildon děsí dětma: http://sosaci.net/node/18588
Aplír to myslí obrazně: http://sosaci.net/node/18507
Julie zase vědecky: http://sosaci.net/node/19205
Aveva vás vezme na procházku do lesa: http://sosaci.net/node/18737
Danae čaruje: http://sosaci.net/node/19237
Sophie mi připomněla bezpečnostní kontroly na světově známých památkách: http://sosaci.net/node/19171
Tif.eret a mlčící hroby: http://sosaci.net/node/19091
Kaisa má krásný formát drabblí: http://sosaci.net/node/19063

Vody japonského románu od Kapranapánvi: http://sosaci.net/node/18843
Carmen a vyúčtování: http://sosaci.net/node/20303
Lejdynka a každého maturitní četba: http://sosaci.net/node/19237
Galadion hledá pevninu: http://sosaci.net/node/21526
Ebženka ví, v čem je základ: http://sosaci.net/node/19142
Konec světa může být komiksově romantický, dokázáno Quartermasterem: http://sosaci.net/node/18701
Erys pašuje papírky v knihách: http://sosaci.net/node/18922
Ak.žena přinutí i odpůrce poezie povzdychnout blahem: http://sosaci.net/node/20169
Dangerous nebezpečně dramaticky čeká: http://sosaci.net/node/18682
BC_Brynn jde na to britsky a detektivně: http://sosaci.net/node/18560

Ze srdce od vděčného dárce od Umeko, protože Galavant mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech.
Z ekonomických důvodů od Hippopotamie, protože trójská válka nebude.
Ženské tajemství od Ebženky, protože dokonalé obrnění je vším.
Nelituji od Julie, protože hrdinská oběť nesmí být zapomenuta.
Přichádzí na tebe jaro? od Ak.ženy, protože zásah odborníka takového formátu je skutečně nad zlato.
Děsivá od Zuzky, protože tahle záporačka je nezapomenutelná.
Jak šel čas od Diy, protože jak je Visiteur praštěný, tak umí být dojemný.
Příběh od Ave, protože jo, tohle je přesně ono.
Osud brnění od Wendyses, protože ta poslední věta je ukázkově lakonická a kanonická.
U ohniště od Borcha, protože mě tohle drabble navnadilo k opětovnému pročítání.

Chlápek v zastavárně byl otylý plešoun, který páchl jako hnojník, ale nikdy se mě příliš nevyptával. A nikdy nechtěl vidět papíry. Musel cítit moje zoufalství.
„Kolik mi za to můžete dát?“ ptal jsem se a zatínaje zuby mu podal prsten.
Cosi zamručel a otáčel šperk v tučných prstech.
„Nemá punc,“ řekl. „Kde jste k tomu přišel?“
„Patřil mému otci,“ vyslovil jsem ztěžka.
„Co se tam píše?“
„Curufinwë Fëanáro en cárë.“
„Ten diamant asi nemá certifikaci, co?“
Zavrtěl jsem hlavou.
„Tak stovku.“
„Má mnohonásobně vyšší hodnotu!“
„Sto padesát. Poslední slovo.“
„Dobře.“
Doufal jsem, že ho dostane někdo, kdo si ho zaslouží.