DMD 2017

Nerušte moje kruhy. Mám o kolečko víc a mohla bych to roztočit. Já na to půjdu hezky zpříma. Žiju už tak dost na hraně, nemám zrovna moc co ztratit. Na rovinu, my dva společný průsečík nikdy nenajdeme. Manželské trojúhelníky mě nezajímají, tím spíš, že vypadáte jako koule. Ne že by můj život byl tak symetrický, spíš je samá hyperbola, ale rovnoběžně s vámi se o mě zajímá jeden, jehož obsah i obvod, jakožto i křivky prokazují mnohem logičtější propojení. Ve sjednocení nedoufejte, moje vnitřní body jsou proti, je to pro mě naprosto uzavřená záležitost. Tvořte si množinu s někým jiným!

Na poslední chvíli bez ladu a skladu to, co mě zaujalo a polechtalo u osrdí.
Ángelova píseň od Ryi, protože hodně silné.
od Hippopotamie, protože malí kluci jsou solí země.
Řeka slov od myday, úzasná malba slov.
od Keneu, rozměrově dokonalá tragédie.
Těžká chvíle čtenářova od Acháji, protože miluji Nightrunners.
Více radostí i více starostí od Tenny, protože zamilované skupiny.
„Hodný chlapec.“ od Keneu, protože líbí.
Žádost o dotaci od Eillen, protože miluji Záchrannou stanici záporných postav.
Málo klapek od Rebelky, protože líbí.
Neznámý kontakt od Alistair Reuyter, protože Ford Anglia často létal i u mně.
Nevýchovně výchovné od HCHO, protože geniální.
Opět se ukazuje, že se nemají věci nechat na poslední dobu, protože tohle je teprve první výběr. No nic. Snad prominete, že něco bude zítra.

Jak poslední rytíř na stráži stojíš.
Hájíš čest svoji i jiných.
Bojuješ se světem či vlastními stíny?
Ach lásko, odlož tu zbroj a schovej meče.
Cožpak ti neřekli, že válek již není?
Minul čas krve a lítých bojů.
Otoč tvář ke slunci, vyjdi mu vstříc.
Utečme do hor a začněme žít.
Na lukách ovečky v huňatých svetrech.
Maličká okna do naší roubenky.
Kachlová kamna a vůně chleba.
Políčko lnu, květy modré jak oči mojí matky.
Tkalcovský stav klape a ožívá.
Po kopcích nese se radost a smích.
Zapomeň na války a lidská muka.
Však čest se dá bránit beze zbraní.

„Prý máte určité… zboží.“
Cecil se snažil předstírat klid, ale srdce mu tlouklo až v krku. Muž v kabátě přikývl a udal cenu.
„Tolik?“ vyjekl Cecil a hlas mu přeskočil do úplně jiné tóniny.
Další přikývnutí.
Podívali se s Earlem na sebe. Už nemohli couvnout. Ne, když všem naslibovali, že to seženou. Cecil s povzdechem zalovil v batohu. Dvanáct dolarů, mléčný zub a Earlova odborka za Kryptoornitologii.
S nákupem se zastavili až u Cecila doma.
Cecil se šeptem pomodlil za benevolenci Tajné policie a strhl z balíčku papír.
Usmál se.
Formování Hor Střední Ameriky.
S tímhle budou na party cool.

1. Myšlenkové stínohry od Carmen, protože vězni jsou teď v kurzu a notoricky známý masový vrah Sirius Black obzvlášť.
2. Trumfová karta od Danae, protože dvojití agenti jsou cool a jejich role je nevděčná.
3. Je to zahradník? od Ryy, protože Marie byla tou nejsilnější ženou na světě.
4. Důmyslný malíř s duší Quijota od Lejdynky, protože najít malíře jménem Mazanec, co maluje takovéhle mazanice, bylo prostě geniální.
5. Za kolik let od Elronda, protože moudrost není ukrytá v poznání světa, nýbrž v poznání sebe sama.
6. Vylitej vejlet od Iantoucha, protože vzpomínky Lidí s kocovinou jsou prostě ultimátní.
7. Zelená víla od Scully, protože každý správný umělec má být doceněn až po smrti.
8. U všech čertů! od Keneu, protože pozadí zrodu Ďáblovy Bible v jejím podání je prostě boží!
9. Nekončící utrpení od Gwendolíny, protože Snape je prostě dokonalá hračka pro autorovy mučící nástroje.
10. Jestli je ještě co slepovat od striggy, protože Albus a Aberforth bolí i po těch desítkách let, co jejich společný příběh skončil.

„Řekl: ,Bděte a modlete se!‘ A já už jsem tak unavenej.“ Zahledí se do šera na obrysy stařičkého olivovníku. „Ty už jseš pěknej dědeček.“ Přímo ze slupičky vykotlaného kmene vyrůstá úplně nová ratolest. „Jak je to možný? Z takový suchý větve. Nerozumim tomu.“ Ohlédne se, kam poodešel Pán. Zívne. „Nerozumím tomu. Vítali ho jako Mesiáše a on si nechá připravit beránka - prý poslední večeři - úplně stranou od lidí, dokonce nám myje nohy jak poslední sluha. Mluví o chlebu a vínu jako o svém těle a krvi. Taky mluví o zradě. A je tak sklíčen. Kdybych si mozek upřemýšlel, nerozumím tomu.“

1. Hagridovská série od Regi. Nikdo neumí psát bradavického hajného tak jako ona. Její drabbly hladí po duši. Tak třeba: Šafářův rok.
2. Z pera Martian tu máme svérázný výzkum mudlovské fanfikce, na kterém po válce společně pracují Hermiona a Draco a který si jistě zaslouží vaši pozornost. Nechci být svou vlastní babičkou!
3. Lejdynčino groteskní AU na Malého Prince je prostě neopakovatelný zážitek. Tak například: Přiložit ruce k dílu.
4. Drabbly od Danae ze života Tipa a Tapa, respektive strýčka Fida a pana Havrana, jsou jednoduše kouzelné: Na sáňkách.
5. Temné příběhy z Boosdorpje od Saphiry vás napnou jako kšandy, aby vás vzápětí připravily o dech. Malá ochutnávka: Přivítání. Samozřejmě doporučuji přečíst celé, od začátku až do mrazivého konce.
6. Rorico letos rozjel fenomenální AU na Harryho Pottera ve stylu špionážního thrilleru. A byla to zatraceně skvělá jízda. Vícenásobná zrada.
7. Voldemort a její drabbly zasazené do alternativního kouzelnického světa podrobeného zlovůli ministra Rojvola Raddlea. Aneb střípky jedné velké skládačky o životě v totalitním režimu. Vzhledem k úctyhodnému množství napsaných drabblů odkazuji na tři: Psychohygiena, Krůček po krůčku a Záchvat kreativity.
A protože sedmička je takové pěkné magické číslo, necháme to tak. ;-)

Když se vrátil, usmála se. Lehounce, křehce. Zvedla k němu ruku, slabou jako list papíru.
Pohladil ji po rameni, chtěl jí předat jistotu. Zavadil o vystouplou kost.
Měsíce na vzdálených plantážích ho nenechaly zapomenout, ale setřely akutní bolest bezmoci, která ho v tento večer návratu zaplavila.
Vztekal se. Všechny v domě by chtěl zpráskat, rozbít hloupé kulisy, roztrhnout oponu vědomí.
Seděl v pracovně, dlaně na obrovské mapě. Nejraději by prodal celou Antiguu, koupil všechna opiová pole v Persii a zničil je ohněm a solí jako prokleté Kartágo.
Nezmohl by nic.
Lékárenská lahvička na stolku v salonu se mu chřestivě vysmívala.

Z vrtulníku jsem vylezl naštvanej. Jednak mi ze základny nenahlásili tu šílenou bouřku, druhak ten heliport, na kterým jsem přistál, byl na pláži.
Navíc si to ke mně přihasil nějakej dědek v bílý říze jak vystřiženej z historickýho filmu a začal hlasitě brebentit. Abych mu rozuměl, zapnul jsem univerzální překladač, který to vyhodnotil jako starořečtinu a určuju obsah kruhu a tys ho zničil.
„Blbečku,“ zařval jsem na něj, „každý dítě ví, že obsah kruhu je píernadruhou a pí je 22/7.“
Po návratu na základnu (zas skrz tu elektromagnetickou bouři) jsem si toho chlápka našel na netu. Nějaký Archimédes ze Syrakus.

Peggy Tail, jako vždy prostě dokonalá ;) tak tady vybírám dva kousky, které mě dostaly asi nejvíc :)
Makovice oproti makovici
Nelituji
hidden_lemur a její Krásné starosti, nádherně napsáno...!
Pocit naplnění od Teresy, moc hezky vystihnutá atmosféra :)
Konec roku od tif.eret, po tomhle jsem měla slzy v očích
Aktuální bulvár z říše pohádek, něco pro zasmání od myday, pobavilo!
Změna za změnou od Zuzky mě donutila i k zamyšlení...
Ten nádherný pocit, který zažila Tora, znám moc dobře, nejen od pár venkovských koček u nás na chalupě, ale také od nedůvěřivých koní... Opravdu to stojí za to! :))
This Is What I Live For od Karin Schecter mě okouzlilo, angličtina dodává krásný rytmus :)
A na závěr si nemůžu odpustit ještě jedno od Peggy Tail- a nejen proto, že je věnováno přímo mně, ale hlavně proto, že mi mluví z duše! ;) Důvěra