Vyznání

Mocná Hekaté. Zbloudilý poutník k tobě promlouvá. Vím, jsem příliš nicotný, jen prach pod tvýma nohama. S tichou bázní skláním hlavu a poklekám u nohou sochy, která tě zpodobňuje. Bohyně měsíce, vládkyně proměn, ty chráníš naše ženy a pečuješ o blaho našich narozených dětí. Noc, tvá věrná společnice, přináší do našich srdcí klid. Zpovzdálí pozoruješ náš život, máš mnoho podob. Vídají tě jako krásnou pannu, zralou ženu i moudrou starou dámu. Vévodíš osudům, máš moc nad životem i smrtí. Hekaté, královno cest, patronko poutníků, děkuji ti za své bratry. Přijmi prosím mé skromné dary a nech mne v tichosti odejít.