Coriolanus

Lucio: Jen klaďte na mě těžké úkoly,
          ať zvíte, jak si cením švagrství.
          Však sehnat poloobra –
Rojvolus:                                Příteli,
          i špína může nás vést k vítězství.
          Tak pěkně jdi a přiveď příšeru,
          ať mocné vojsko záhy seberu.

Lucio odejde

Rojvolus: To bychom měli. Lucia to na chvíli zaměstná, aby nemyslel na lotroviny, ten poslední obří kmen bude k užitku při invazi a zároveň se těch přerostlých oblud zbavím. Tři trpaslíci jedním vrhem!

***

Lucio: A nepochybuj, to se vyplatí.

Haluza: Betelná hokna to je, ale esi nám, ty dacane, nezacáluješ, já ti zmaluju ciferník!

Lucio: (pro sebe) Kéž Rojvol tuhle číši vypije.

Podívej milý Aufidie
Někdo ti na tvém hrobě ryje
A do domu ti vstoupil běs
Řekni Aufidie lekl ses?
Předem už zamrač svoje čelo
K nohám ti odevzdávám tělo
Pokud o moje služby stojíš
Posloužím Volskům v lítém boji
[Aufidius zarazí Coriolana gestem, následně polibkem]
V tolika bitvách jsme proti sobě stáli
Teď stačil okamžik jen malý
A jsme si blízcí jako bratři rodní
Radši mě přece jenom bodni
Zabij mě Nevěřím tvým citům
Cesta se ztrácí v neurčitu
Co jen má dělat vojevůdce
Když s nepřítelem ruku v ruce
Jde vypálit Řím do základů
Nekráčí spíše k svému pádu?

Hleďte vy římští zápecníci
To pro vás válce čelím lící
To pro vás do boje se ženu
A k čemu mi to Marte k čemu?
Sedmadvacet jizev nesu
Na konzulské křeslo se třesu
A proto mám se kořit vám?
To raději Řím zaprodám
Volskové budou uznalí
S mou pomocí Řím podpálí
Potom si klidně plačte tady.
Že dáte hlavy dohromady?
Vždyť vidíte co děláte mi.
Na jevišti se tu tlemím
A kážu v řeči vázané
No do prdele tohle ne!
To už spíš pár hub rozmlátím
A slavný budu právě tím
Že činy za mě hovoří
A nikdy se nepokořím

Dvě města v Itálii, ležící sotva třicet mil od sebe.
To první vznešené a dávné. Město vzešlé z mýtů. Jeho domov a domov jeho rodiny. Město, které mnohokrát bránil v době války a které ho mnohokrát zklamalo v době míru. Město, z něhož byl vyhnán a které opustil, aby se vrátil s pomstou.
To druhé město. Pevnost a přístav. Město jeho nepřátel. Slíbil jim pomoc se zničením toho svého. On, který jim v tom vždycky bránil!
Jaká rozpolcenost! Domov, nebo pomsta? Matčiny slzy, nebo vidina vítězství? Řím, nebo Antium? Které si vybrat, když si v obou městech přejí jeho smrt?