Dark Disneyworld

Bouřlivá noc, plná hustého deště. To poslední, co by si detektiv Duck přál. Klepal se zimou, ztuhlý až na kost seděl na kusu kamene uprostřed hluboké jeskyně. Rána blesku a jediný východ byl zavalen stromem. Stejně neměl šanci vyšplhat nahoru. Déšť protéká skrze kmen, však slabý vánek pohladil jeho tvář. Musí tu být skulina, ale v té tmě ji nemůže najít. Po slepu ohmatává stěny, vodu má až po kolena. Zablesklo se a on ji zahlédl, plave k ní a strká do ní ruku, nahmatá páku a stlačí ji! Voda se mění ve vír a dekektiv Duck mizí v hlubinách…

Sedí Mickey a Donald na autobusové zastávce.
„Hej Donnie, moje máma mi vždycky říkala, že život je jako ambrozie, nikdy nevíš, jak by chutnal po druhý.“
„Micko, ale Ambrožka není jedovatá, dneska ráno od ní odcházel.“
„ Ale jinak byla máma moc chytrá paní.“
„Byl si někdy s holkou, Micko?“
„Za jednou jsem běžel s nektarem.“
„A dohonil si ji?“
„Ne. Ale nebudeš tomu věřit, ale já utíkal jako vítr, od toho dne, když jsem někam šel, tak jsem utíkal.“
„Slyšel si, co o mě řekl ten hostinský, když nám nechtěl nalejt další nektar, Micko?!“
„Pro hlupáka každý hloupý, Donnie.“

Sněhurka byla prohlášena za mrtvou poté, co požila zkažené jablko. Naštěstí se objevil princ, který láskou dokázal Sněhurku probudit k životu. Už nebyla jako dřív. Je dokázáno, že lidé, kteří prožijí klinickou smrt, mohou mít poruchy mozku. Sněhurka ztrácela vzpomínky, a tak si všechno zapisovala černým uhlím na tělo. Kvůli tomu se nikdy nekoupala, spala opřená o zeď. Sněhurka již na svém těle neměla světlé místo, celý den trávila prohlížením u zrcadla.
Jednou ji princ našel ve studni, zdrcený ji vytáhl ven, měla ve dlaních knihu. Princ ji otevřel. Obrázky nedávaly smysl. Najednou mu zazvonil telefon. „Za sedm dnů zemřeš.“

Kluci pláčou a dost. Opravdu se snažíme být těmi správnými muži, máme vás rádi, ale nemůžete čekat, že vám budeme padat ke kolenům. Máme vás rádi víc, něž to sděluje naše chování. Trpíme, když vás máme rádi tolik, že to nemůžete opětovat. Drásá nás, když vás máme rádi nadarmo. Jednou, opravdu jednou, bych chtěl přijít z kalby domů a říct si fajn, ať večer stál za sračku, ty ležíš vedle mě. Dneska to tak není, dneska nasranost bude můj spoluležník. Když chceš málo, máš toho moc, když chceš vzít celou krabici, dostaneš jen šňůrky. Seru na Disney, tohle je život.

Když Donald sekal trávu, obloha se začernila a ozářilo ho světlo trvající dvě vteřiny. Od té doby Donald neustále staví hroudu z bláta. Pořád se snažil přijít, co mu ten tvar připomíná. Jednoho dne, když seděl na verandě a pokuřoval dýmku, jeho oči zpestřily na vzdálenou horu jménem Mac Everest. Ta podoba. A vydal se Donald na vršek té hory, když vybavení koupil z prodeje domku. Donald se ztratil 8. 9. 1987, asi 4502 metrů nad mořem. Šerpové, co ho při výstupu potkali, popisovali Donalda jako „Montaragra“, což v překladu znamená Ten, co tančí bez nohou. Tělo nebylo nikdy nalezeno.

Byla tma, silně pršelo. Detektiv Pumba seděl ve svém Cadillacu ročník 1967. Z úst vycházel kouř ze skoro vyhaslé cigarety. Vrátil se z pitevny, kde si prohlídl Timonovo tělo. Chodil tam každý večer. Vždycky objevil něco, kvůli čemu nemohli Timona odvést do márnice.
Dalšího dne mu byl přidělen nový kolega Pú, který zrovna dokončil akademii. Noční služba. Pumba opět zastavil u márnice. Přikázal Púovi sedět v autě. Zvědavost nováčkova byla veliká. Pú se plížil chodbou, kde problikávalo světlo. Vkročil do místnosti. Pumba ležel v káluži krve a náručí držel Timona. Pú sfoukl svíčku, jediná osvětlovala mrtvá těla. V tichosti odešel.

TŘI DVA JEDNA Odstartoval pátý ročník poháru ve šlapání vzduchu pro animáky do 12 let vedení se újímá Bulík těsně v závěsu se drží Kulík a vypadá to že Dulík skončil na startu šlape na prázdno Dulik tříská helmou o zem dav burcuje Bulíka a pozor kráva na trati ne to není kráva to je nadupaná kára PetraPana který nehodlá vyrůst a již po páté se účastní tohoto prestižního závodu PetrPan má káru která páru vypouští diváci nic nevidí ze zlosti vypouštějí psy 101 dalmatinů se právě pustilo do všech účastníků závodu není to hezký pohled posluchači opět se nedojelo.

Toto je příběh z dávných časů. Z časů mýtů a legend, kdy bohové byli malicherní, krutí a stíhali lidstvo útrapami. Jen jeden člověk se jim dokázal postavit … Jasmína!
Jasmína vládla přitažlivou silou, jako do té doby svět neviděl. Cestovala všude tam, kde se objevili přisluhovači její všemocné nevlastní matky Cruelly DeVil. A kdekoliv se objevilo zlo, kdekoliv trpěli nevinní, tam se objevila i … Jasmína! Která svým tancem očarovala všechny nestvůry, které se rozpustily po odhození svršku. Její moc mohla být překonána jen silou srdce. Tím ji zbídačil Aladin, který srdce pořídil skrz kouzelnou lampu … ale to už je jiný příběh.

John Smith se statečně vrhl do střely určené Pocahontas. Obě strany přestaly válčit a upřeně hleděly na krvájícího Smitha. Smith krvácel tak moc, že proud krve protékal kolem jejich bot Angličanů a skrz prsty osadníků. Smith naposledy vydechl. Smith se probouzí a zakousne se do Pocahontas. Pocahotnas umírá a všechny zachvátí panika. Pocahontas se probouzí a zakousne se do stromu. Strom se rozzuří a rozstřelí své listy do všech účastníku bitvy. Všichni umřeli. Všichni se probudí a prokousnou se přes plátno. Diváci nestačí utíkat z kina a všichni umřeli. Diváci se probudili a zjistili, že se právě dodívali na film.

Dovolte, abych v našem sále přivítal Pluta. Jediného z Disneyworldu, který se vrátil z nekonečna vesmíru.
„ Mí drazí spoluanimáci. Když se nevrátila poslední vyslaná opice Abú … upřímnou soustrast Aladinovi v zadní řadě.
Tušil jsem, že další na řadě jsem já. Měl jsem strach, nikdy jsem nebyl od Mickeyho dále než sto metrů. Ale jsem zpátky a vězte moji zprávu.
Jsou mezi námi. Byl jsem dost daleko a přitom jsem to měl přímo před čumákem. Nikomu nepřišlo divné, že Dumbo umí létat? Je to slon!
Od té doby si Dumbo nezahrál v žádném filmu. Umřel roku 1976 v ústraní ve Švýcarsku.