Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe (Benjamin Alire Sáenz)

Už je to týden, co jsem políbil Aristotela Mendozu, svého nejlepšího přítele, a on se ode mě odtáhl.
Už je to druhý týden, co se neozval. Proč jen jsem naléhal? Totální krach.
Třetí týden, stále nic. Stýská se mi po jeho smíchu.

Už několik týdnů jsem se Dantovi neozval. Od toho polibku.
Z mé reakce byl hodně zklamaný. Cítil se špatně. Ale já také.
Chybí mi.
Takže po několika dnech jsem se mu ozval.
„Chceš si jít zaběhat?“

Když je člověku sedmnáct, je obtížné vyznat se sám v sobě, přijmout, nejenže Dante Quintana mě miluje, ale že já miluji jeho.

Nikdy jsem si nemyslel, že skončíme zrovna takhle. Všichni říkají, že to bylo jasný, ale já jsem si nikdy nevšiml (ona láska je prý slepá, že?). A vlastně ani nevím, co a kdy se změnilo.
Usmíval ses. A měls víc pochopení než ostatní. Chtěl jsi pochopit.
Možná to bylo tím, jak zářily hvězdy. Anebo slunce? Tys stejně zářil vždycky.
Teď se červenám, jen když na tebe myslím. Letmé dotyky, plaché úsměvy a radost.
Usmíváš se. Nevím, co se děje. Ale teď máme všechen čas světa to zjistit.
A asi… asi je to něco víc, něž přátelství.
Jsi moje záhada vesmíru.

Aristoteles neuměl plavat. Přesto dovolil cizímu chlapci, aby ho to naučil a začali spolu pravidelně chodit do bazénu.
Aristoteles neměl kamarády. Ale z toho cizího chlapce se stal Dante a nikdo mu nebyl bližší.
Aristoteles nebyl hrdina. Skončil však před auto a zabránil tak smrti svého nejlepšího kamaráda.
Aristotelovi se nelíbili kluci, ale stejně bylo na Dantovi něco vzrušujícího, něco co nemohl nechat být.
Aristotela nikdy nenapadlo, že by byl gay, ale přesto se zamiloval do chlapce. A kdo by se bál milovat Danta?
Dante ho neustále vyzýval k překračováním hranic a objevování nových cest. Za nic by to nevyměnil.