Carry On

Nikdy jsem si nemyslel, že skončíme zrovna takhle. Všichni říkají, že to bylo jasný, ale já jsem si nikdy nevšiml (ona láska je prý slepá, že?). A vlastně ani nevím, co a kdy se změnilo.
Usmíval ses. A měls víc pochopení než ostatní. Chtěl jsi pochopit.
Možná to bylo tím, jak zářily hvězdy. Anebo slunce? Tys stejně zářil vždycky.
Teď se červenám, jen když na tebe myslím. Letmé dotyky, plaché úsměvy a radost.
Usmíváš se. Nevím, co se děje. Ale teď máme všechen čas světa to zjistit.
A asi… asi je to něco víc, něž přátelství.
Jsi moje záhada vesmíru.

"Počítej s tím, že ti nic nekupuju," zamručel Baz. Jen z představy toho, že by společně slavili svátek svatého Valentýna, mu běhal mráz po zádech. A nezapomněl to Simonovi zopakovat hned několikrát.
I tak to však nemělo ten žádaný efekt. Když se toho dne vrátil domů, zápach kouře ho praštil přes nos už mezi dveřmi. Rychle vběhl do ložnice, kde našel Simona Snowa, nahého, s mašlí mezi nohama, jak se zoufale snaží uhasit požár, očividně způsobený zapálenými svíčkami. Chvíli trvalo, než ho uhasil kouzly. Naštěstí to však odnesl jen koberec a povlečení.
Pořád ještě nechápal, proč tomu idiotovi nemůže odolat.

Baz knew something was wrong before Simon even entered the building. He could smell blood.
He stomped out of the door and down the stars without a second thought. And sure enough, there he was. Simon Snow, covered in scratches and bruises.
Really, Snow was attracting troubles like a magnet. It was, like, the sixth time in the past three months he arrived looking all but dead on his feet.
Couldn’t the moron stay out of harm’s way for a couple of hours?
Baz was angry.
And relieved.
Because, yes, Snow was an idiot (Baz’s idiot).
But he came home.

The end of school was the happiest time in Simon's life. The Insidious Humdrum was gone and he and Baz were officially a couple. How crazy was that?!
Everything worked out. Well, not everything. But it was the happy ending, right?!
They could relax. Have a picnic. Look at the stars. Find time for secret make out sessions. Try the new extra sweet rainbow unicorn death frappuccino. Forget about everything bad that happened.
But now, everything seemed pointless. School was over and Simon felt empty. Broken.
"Get up," said Penny. She finally had a plan. They were going to America.

Hermiona projížděla očima monitor a jen kroutila hlavou. "Věno. Hm, super téma. Nikdo se nežení."
"Oženíme Simona s Bazem," navrhla Penny.
"Není to proti zákonu? Myslela jsem, že můžou být jenom registrovaní."
"A jo vlastně..."
"Ahoj!" Harry jim nahlédl přes ramena a hvízdl. "No, dneska to máte těžký. Komu uspořádáte svatbu?"
"Nechceš si vzít Ginny?" nadhodila Hermiona.
"Nechceš si ty vzít Rona?" vrátil jí úder.
"Nechce si Penny vzít Micaha?" odhodila Hermiona štafetu.
"Vlastně tu máme docela dost možností," zamyslela se Penny.
"Trojitá svatba?" zahihňala se Hermiona.
Harry si povzdechl. "Až vymyslíte, co těm svým milovaným dáte věnem, dejte vědět."

"Co to je?"
Harry nadzvedl knihu, aby Simon viděl na obálku.
"Nedej se? Co tě vedlo k tomu, přečíst si knížku o mně?"
"Očekávání protihodnoty," ušklíbl se. "Třeba tě to donutí přečíst Kámen mudrců. A to ti třeba změní názor."
Simon si odfrkl. "Překvapuje mě, že vůbec umíš číst."
"Nech toho, taky můžu tu knížku roztrhat, a to nechceš."
"Pff! Ale nečekej, že se jen kvůli tomu začtu do tebe."
"Fajn, příští hádka bude tvojí vinou."
"Tak nic," vzdychla Hermiona.
Penny si unaveně stiskla kořen nosu. "A já už doufala, že to ty jejich hádky vyřeší. Tohle snad nikdy neskončí!"

Hermiona a Penny pobíhaly po kuchyni a připravovaly oběd. Hůlka a prsten se jen míhaly. Vzduchem poletovaly hrnce, omáčka se sama míchala...
Simon seděl u stolu a pozoroval je s výrazem rezignované závisti.
"Mohl bys nám trochu pomoct," nadhodila Hermiona.
"NE!" vyjekla Penny zděšeně.
Simon se ušklíbl. "Kdybych se vám pokusil pomoct, vyhodil bych to tu do vzduchu."
"Snad si nespleteš taková kouzla," mínila Hermiona.
"O to nejde," zabručel.
"Prostě se nerad učil a radši mával mečem," houkla Penny.
"To není pravda! Mně to od přírody nejde!"
"Ale mohl by ses aspoň pokusit to ovládat! Potom může být pozdě, Simone..."