Téma č. 00 pro zbyteček března 2019: Všechno je jinak!

Měl to dokonale promyšlené. Dovolil si vítězný úsměv a pohladil železnou hůl, stojící v koutě. Vládce, král...
Jeho sebevědomí by bylo daleko menší, kdyby vyslechl rozmluvu mezi lidmi, kterých se jeho plány týkaly. Rozmluvu, kterou vlastně zavinil.
"...Naprosto rozumím a chápu vaše právo na pomstu. Chápu, rozumím a respektuji ho. A prosím, abyste mi svoje právo podstoupili. Moje důvody nejsou tak závažné, ale... prosím. Upřímně a hluboce..."

Nestál tu Zaklínač. Stála tu bytost, kterou přivolal z jiné dimenze a která ho odmítla poslouchat.
"Probudils draka, Vilgefortzi. A pořádně jsi ho nasral."
Zbytek čarodějova života byl velice krátký a velice bolestivý.

Bren Streng byl tak nervózní, že se málem ani nedokázal obout. Okolo byl chaos, ale protože zbytek posádky už měl nějaké bojové zkušenosti, nepanikařil. Na rozdíl od Brena.
Loď se otřásla, jak narazila na povrch planety.
Posádka začala ukázněně vybíhat a zaujímat postavení v hromadě balvanů. V jiných hromadách byly posádky z ostatních lodí.
Pak začalo peklo, aspoň Brenovi to tak připadalo. Zmatek, křik, výbuchy, palba. V dýmu, prachu a úlomcích kamení se před ním najednou zjevil nepřítel. Bren se nestačil ani nadechnout, když mu vytrhl zbraň z ruky. Pak se k němu naklonil a zavrčel:
"Idiote! My jsme spojenci!"

Některá rána nejsou dobrá. Ne proto, že došla nejoblíbenější příchuť černého čaje, ne proto, že počasí za okny se chová jako typické skotské počasí. A kupodivu ani nebylo 1. září, kdy se s železnou pravidelností kazilo ráno většině učitelů. Kdepak.
Minerva se protáhla a s hrůzou hleděla na své psí tlapky a měla nehoráznou chuť najít míček. Severusovy vlasy najednou měly objem a jeho lokny by mohly udělat slušnou kariéru pro Schwartzkopf. Skřítci seděli s nohama na stole a dávali si voraz. Všichni pobíhali a panika pomalu ochromovala bradavický hrad.
Akorát Filch byl spokojený. Poprvé za život si vyzkoušel kouzlení.

Vypravěč stál na vrcholu Žďárských vyhlídek a zamyšleně shlížel na své rodné město. Něco se dělo s Městem a změny se začínaly projevovat i v reálném světě.

Mladí lidé se pozvolna stěhovali z Rokycan pryč a bylo to znát na první pohled. Stačilo se v pátek kolem sedmé večerní projít přes náměstí. Dříve bylo plné mladých mířících do hospod.

A teď? Pokud jste přešli náměstí a potkali dvě osoby, mohli jste se považovat za šťastlivce.

Vypravěč v ruce pevně sevřel zaschlý vrbový proutek hraniční vrby. Proutek, jehož smrt byla předzvěstí zániku Města.
Zániku, kterému se rozhodl za jakoukoliv cenu zabránit.

The wolves were chained and after a few suspicious looks, it didn't seem to Sandra like they were anything but pretty chill with their predicament.
"We should name them," says Valshk.
"Are they male or female?" asks Traax.
-
"Roll a Nature check."
"Ehm, so Sandra rolled a natural 1... "
-
"He's Amber."
The other party members look at each other and Valshk, the scaly bastard, shakes his head. Traax, the goblin treasure hunter and Tuya, the half-orc ranger, nod along. "Pretty...."
-
Like a month worth of sessions later.
"I am going to praise Amber and say: Good boy!"
The others smirk.

testetste
dsgfdsg

sdgsg