DMD č. 11. pro 11. 4. 2020. Téma: Na Adama

Chindûr se tváří pochybovačně. „Nezakážu ti to. Ale na misi tajemství neudržíš. Brzy se prozradí."
Snad ne.

Většina už spí; konečně se plížím k řece. Odložím šaty a opatrně vrávorám po kluzkých kamenech. Studená voda slibuje osvěžení a čistotu.
Něco šplouchá. Spolubojovník? Nepřítel?
Všiml si mě. „Koupe se tu pěkně, viď?"
Jugháš? „Plaveš místo hlídky?" zamračím se.
„Od nepřátel jsme daleko," namítne.
„To nemůžeš vědět."
„Tak já to znova obejdu," zamíří na břeh.
Otočím se zpátky do vln.
„Igrûn?" zavolá na mě on. „Tvoje záda... Všichni víme, že jsi zkušená, ale nenapadlo mě, že tolik."
„Neříkej o tom nikomu."
„Neřeknu."

Bylo nádherné.
Nejjemnější látky v královských barvách.
Nárameník a náprsník ze zlata a drahých kamenů.
Nádhera a sláva připomínající jména Izraele i Boží zaslíbení.
Na hlavě turban s dalším klenotem a slovy "Svatý Hospodinu".
Na třásních látková granátová jablka a zvonky, které celé pospolitosti oznamují, že se za ně koná ve svatyni přímluvná služba.

Ze všeho nejdůležitější ale budou obyčejné lněné spodky, sahající od beder až ke stehnům.
Protože ačkoli Hospodin stvořil Adama a jeho nehodné potomstvo a zná každý kousek jejich těl, úcta k Němu i k obřadům v Jeho přítomnosti vyžaduje, aby ani na chvíli nebyla vidět nahota.

"Vstávej, miláčku," probudil ho příjemný hlas, a Erich pomalu otevřel oči. Slunce už pronikalo okenicemi, a bylo cítit, že ač po ránu, již je venku teplo.
"No tak, je ráno!" zasmála se Anna, která stála u postele, tak jak ji pánbůh stvořil, a pak se oklepala. Kapky vody ho probraly docela.
"Už vstávám, už vstávám," zavrčel, a spustil nohy na zem.
"Stejně jsi pomalý. Není s tebou vůbec legrace, po ránu."
"Není," přikývl, svlékl se a otevřel skříň s oblečením. Anna se otočila... a vyjekla, jak ji náhle popadl, vynesl ven, a svíraje ji stále v náručí skočil do bazénu.

"Hele, já fakt musím, já to na základnu nevydržím."
"Tak ale pohni, Adame."
Zmíněný voják se odebral do jedné ze zbořených budov, kde si stáhl kalhoty a přidřepl.
Jednotka se mezitím přesunula na blízké místo, určené pro přistání vrtulníku.
"Mudguard jedna pět pro Chickenhawk čtyři, žádáme extrakci z LZ Bravo, fialový kouř."
"Chickenhawk čtyři pro Mudguard jedna pět, potvrzujeme, LZ Bravo, fialová."
Netrvalo dlouho a z nebe se snesla Huey, do které se jednotka bleskurychle naskládala.
Mariňáci si zhluboka oddechli, když Huey nechala rozbořené město Hue daleko za zády.
"Ty seržo, já mám pořád pocit, že jsme na něco zapomněli..."

Málo se ví, že Cimrman rovněž patřil mezi vášnivé české otužilce, neboť věřil, že bacil je možno zimou vypudit a třesavkou ho vyklepat. Pravda, dnešní medicína by měla jisté námitky, avšak v jádru byla myšlenka správná. Zkostnatělé mocnářství však, jako obvykle, Cimrmanovy snahy podrývalo.
Cimrmanův první sraz otužilců z řad členů SUPU zůstal i posledním. Byl totiž dramaticky rozehnán předem, na základě zvacího letáku. Jak Cimrman později píše:
„Skutečně už lži ouřednické neznají mezí. Prý jest ,koupání na Adama' zhola nepřípustné a nemravné, avšak ať bádám, jak chci, nenašel jsem nikde informaci, že by koupání v čase vánočním bylo zakázáno!“

„Hoši, tu ukradenou vlajku musíme dostat zpátky!“ rozhorlil se šéf party a máchal přitom nohama v potoce. Prostě letní prázdninová pohodička u babičky. „Taková ostuda pro naši partu!“
„Jo, ještě ji nějak…zohaví.“
„Zhanobí, Kryštofe,“ odfrknul si šéf znechuceně. „Musíme na to takticky. Jsou tři, my taky, to dáme. Kryštofe, ty půjdeš na Adama. Já si vezmu Kamila a na tebe, Fando, zbývá Filip.“
„Když Filip je tak strašně velkej…“
„A je to nutný šéfe?“
„Chlapi, hergot! Tak jsem tady vedoucí a snad vím, co dělám, ne?“
„Tak když to musí bejt, šéfe…“
„Panebože, Kryštofe! Ty kraťasy si okamžitě obleč zpátky!“

Štědrý den jsme slavili pouze v kruhu rodinném, ale i tak se zavolalo známým bydlícím v paneláku naproti přes trávník, aby si naše rodiny vyměnily vánoční přání a popřálo se k svátku jejich nejstaršího syna. Sešli jsme se pak s nima až dva dny po Vánocích za účelem předání dárků a popřání všeho nejlepšího k svátku jejich druhého syna. Domluvilo se, že bychom spolu mohli všichni oslavit Silvestra. Začlo kdo ke komu a co se přinese za jídlo, naštěstí se vše v klidu domluvilo. A na novoroční přípitek se nepřipíjelo jen roku, Adamova přítelkyně otěhotněla, bude svatba. Tak na zdraví!

The Headquarters are always busy. Agents coming in, resting, being assigned missions, going out. New recruits tested, trained.
All the time something going on, every hour, every day.
Your message always reached someone.
Not just the message
Weta was sipping coffee during one of his breaks. He always worked better at night. And today it was even better, as his brother, Fox, kept him company.
Everything was nice and (for Headquarters) slow.
Then a portal opened just above him and a small object fell through... hitting Weta’s head.
“Adam!” exclaimed Fox, shocked.
“Ouch!” gasped Weta. “Why is it always me?”

“Pojďte! Támhle tudy je zátoka a je úplně prázdná. Nikdo tam nechodí, ani místní.”
Skupina mladíků s osuškami zamířila pěšinou směrem od městečka. A vskutku - za chvíli našli skrytou zátočinu. Všichni do jednoho se svlékli donaha a s výskotem naskákali do vody. Zůstali se cachtat až do večera.
Druhý den se ale každý z nich probudil s nepříjemným překvapením - s tělem pokrytým svědivou vyrážkou. Jeden za druhým se ploužili na snídani, nikdo nevědíc kterou část těla poškrábat dřív.
“Chlapci nebyli jste se včera koupat?” všiml si hostitel jejich potíží.
Svěřili se mu.
“Ta zátoka hned pod chemičkou? Tam nikdo nechodí…”

Přivítá ho nahý jako Adam a Pán z Prahy se nezmůže na slůvko protestu.
Nikdy neprotestuje, když se Billy předvádí jen ve své kůži, a nad dlouhým tělem, které ze všeho nejvíc připomíná ohebný mladý strom, tak bezostyšně nosí tvář androgynního Adonise s popraškem mletého pepře nad horním rtem a bradě.
Pomilovat ho, tady a hned, ano, na to by se zmohl a skutečně by si připadal jako v Ráji, byť jsou jen ve stověžaté Praze, čas ubíhá a je čeká společnost.
Bill to ví lépe než on; usedne k zrcadlu a započne svou přeměnu na Evu.
Vlastně – na Lauru.