DMD č. 11. pro 11. 4. 2023. Téma: Černá ovce a bílá vrána

"Tohle se mi nelíbí."

"Tobě se pořád něco nelíbí."

Sen se zamračil. Stál společně se Smrtí u prázdného výběhu.

"Někdo mi ukradl mou černou ovci."

"Černou ovci? Bojím se zeptat... na co máš ovci, bratře?"

"Na vlnu, samozřejmě. Z čeho myslíš, že je můj kabát? Z mé kouzelné ovce."

"Ta ovce je kouzelná?"

"Všechno je tu kouzelné."

"Fajn, pomůžu ti. Pošlu svou bílou vránu, aby zjistila, kde tvá ovce je."

"Děkuji."

***

O něco později

"Tak vrána říká, že tvá ovce vzkazuje, že si můžeš trhnout nohou. Prý se nevrátí. Už má plné zuby toho, jak jí pořád stříháš vlnu."

"Cože?!"

“Ani ne tak bílá vrána, jako corvid od mouky. Krkavčí mlýn si hlídá konkurenci. Koho maj vlastně za patrona, Světlonoše?“ Sledoval jsem opeřence přelétajícího Labe.
„Je to ještě pikantnější, Nyarlathotepa. To víš, černá ovce mezi Prastarýma, radši by si se světem hrál, než by ho ničil…“ Opravil mne Coen.
„Ale ne že by se předřel...“
„On si najde jiný pískoviště, my máme smůlu… Ale stejně, Whateley z Dunwichskejch Whateleyů na Polabským poli…“
„Velký karty jsou rozdaný, hraje se o to, co zbývá. A kdo by očekával syna Yogsothota v Pardubicích?“
„Po loňsku? Asi každej, kdyby se vědělo, že ještě žije.“

Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Bílá vrána sežrala černou ovci. Černá ovce sežrala bílou vránu? Bílá vrána sežrala černej mezerník.

Bert byl jeho oblíbenec. Takhle v posteli na zádech vypadal jako králík stažený z kůže, ale dobře platil a krásně o něm mluvil.
Narazili na sebe docela náhodou a jedno si ujasnili hned. Když nebudeš škudlit, udělám cokoliv chceš. Cokoliv. Udělám tě šťastným.
„Jsi hotová chodící dichotomie,“ rozplýval se básník Bert, a tak se mu Tommy vystavoval před oknem a vpíjel do sebe lichotky a kaskády slunce. Nevěděl, co to slovo znamená, ale i tak po něm přes rameno mrskl pohledem jako zelenooký kocour slízávající smetanu. Víc.
„Ve zdravém těle hříšný duch. Nebeský Belzebub. Duše černé ovce v těle bílé…“

Samotka nebyla zrovna nejpříjemnější. Ale Krista už zažila horší místa.
Od jejích myšlenek ji odtrhlo hlasité bouchnutí dveří. V nich stály dva důstojníci a vhodili dovnitř zmlácenou Ymir.
Krista k ní rychle přiběhla. Na tváři měla nespočet šrámů a po zbytku těla jednu modřinu za druhou.
„Co jsi to dělala?“
Ymir se ušklíbla. „Nemohla jsem je nechat tě urážet.“
„To neznamená že se necháš zmlátit kvůli mně.“
„Zlato, ty a já sem nepatříme. To moc dobře víš. Máme jen jedna druhou.“
Krista se nadechla aby protestovala, ale místo toho Ymir objala. „Ty a já proti celému světu.“
„S radostí lásko.“

Uprostřed místnosti se zatočil vír popela a v něm se zjevil muž v obleku. Rozhlédl se a okamžitě našel, koho hledal - mezi řadou postelí procházel muž v bílém hábitu a žehnal.
“Gabrieli? Co to sakra děláš”
“Lucifere! Tito lidé se bohužel musí nakazit ebolou.”
“V dětské nemocnici? Zase to svedou na mě!” Lucifer začal přikládat ruce na nemocné.
“Co to děláš?”
“Co by? Léčím je, tohle nechci mít na svědomí!”
“Mazej od nich! Náš otec to tak přikázal.”
“O něm mi ani nemluv!”
“Já ti dám.”
V tom mu přiletěla první facka. A za chvíli už byli v jednom klubku.

"Černá kočka pro bílého kocoura, co se to tam u vás sakra děje? Přepínám."
"Zaběhnul se pitbulteriér, opakuji, zaběhl se pitbulteriér. Přepínám."
"Nesaběhnul, zastrželili ho myslifci."
"Hans? Máš snad s tím něco společného?"
"Tak trochu. Fěděli jste, že pan Grosjean měl styky s Abwehrem?"
Hans se vzápětí přiučil několika novým francouzským nadávkám.
"No tak si pržedstafte, že on i jeho kontakt z Abwehru dostal vskas, že se mají sejít v jedné opuštěné stodole. A místní poboška Gestapa dostala chlášku, še La Résistance fyrábí f jedné opuštěné stodole fýbušniny."
"A?"
"A Gestapo tam poslalo pár fojáků s kulomety."
"Merci beaucoup, Hans."

Izzy byl všeobecně považován za ignoranta, ale Bůh ví, že znal svého kapitána moc dobře. Černovous byl postrach všech moří, ztělesněná hrůza a utrpení, zatímco Ed byl nepatřičně měkký a jemný. Dlouhá léta Izzy a Edward předstírali, že tahle jeho stránka neexistuje a přiživovali Černovousovu legendu.
Nezáleželo na tom, že Ed nechce zabíjet. Izzy byl vyvrhel se srdcem černým jako uhel. Neměl žádné skrupule. A dějiny se neptají, čí čepel přeťala poslední nit života.

Izzy v kapitánské kajutě shlížel na živoucí legendu, kterou SPOLEČNĚ vybudovali a ten pohled pálil a bodal.
Tohle nebyl Černovous, Edward, ani Ed.
Tohle byla ostuda.

"You know he's special - if indeed he *felt* the magic... And even if he recovers, he's unlikely to be able to go back to the military. We could give him a purpose..."
"Like hell you will!"
"He wanted education. We can do that. I am not proposing sending him in the field, Raven. We can make him a sleeper for now, let him reach his full potential. He's brilliant - and can be even more so!"
"You've already got his brother and me!" the troublemakers of the family. But he'll be damned if he hands over his sister's golden child too.