DMD č. 22. pro 22. 4. 2023. Téma: Paralýza výběrem

This is bad, this is bad, this is bad. How in the Tartaros am I supposed to judge a beauty contest between my wife and two of my daughters? No matter what I do, the other two are gonna give me shit about it until the end of eternity. And our lot is very, very creative when it comes to petty revenge. Especially my wife. Just ask any of my lovers, at least those who can still speak. Hera likes to turn them into various things.
Shit, they're staring.
Fuck this. I'm just gonna pawn it off on some mortal.

Slečna Verisová tvrdě narazila na zem. Zvedla se, oprášila špínu a rozhlédla se po okolí. Neměla vůbec tušení, kde se ocitla. Stála paralyzovaná, protože se nemohla rozhodnout, kudy se vydat a tak jen stála. Krajíčkem oka zahlédla stín za borovicí. V ten moment ucítila, jak vzduch těžkne. Polilo ji horko a nohy měla jako z kamene. Muž v kápi se otíral o její rameno a jeho rty u jejího ucha zašeptaly: "Čekal jsem, že tě zde najdu živou a zdravou, strážkyně stříbrné knihy. Pojď se mnou!" Muž si ji přitáhl k sobě, pozvedl svůj meč a zmizeli v modré záři.

Na takovou situaci ho nemohl život připravit. Běžně se totiž nesetkáte s esenci sajícími vesmírnými upíry, co mají…
"To jsou-"
Byl paralyzovaný. Měl na výběr. A stejně dal přednost Toddovi před kapitánem Malloneyovou, která měla hezký trojky.
Nahý emzák před ním pompézně zatřásl boky, aby celé exhibici ještě nasadil korunu. S nimi se zavlnilo i něco jiného. John čekal jakýkoliv vercajk, ale tohle fakt ne. Jak to kurvadrát fungovalo? Muselo to lechtat v krku, když...
"Třásně. Chceš vidět, co s nimi dokážu?"
Chtěl?
Nesnášel svoji podělanou zvědavost. Buď byl šílenec, nebo vizionář.
"A budu toho litovat, pokud jo?"
"Nikdy, Shepaaarrrde."

Už nikdy neuslyší: „Oh, ahoj, Marku.“
Byl paralyzován výběrem zbraně, jakou si Johnny vybral pro svůj odchod. Šlo o tu zbraň, kterou vzal tomu drogovému dealerovi, Chrisovi-R, který obtěžoval Dannyho. Byl překvapen, když se tam v jednu chvíli objevila Lisa s matkou.*
„Johnny je můj nejlepší přítel,“ řekl tehdy Lise, netuše po kolikáté.**
Byl paralyzován svým výběrem. Jak si mohl zvolit Lisu místo Johnnyho?
Johnny…
...který se tak nádherně smál, když mu vyprávěl o té zmlácené holce.***
...se kterým si házeli míčem ve smokinzích.****
...jeho zadek.*****
…jeho jedinečný přízvuk.******
...jeho sexy výraz.*******
Johnny, kterého miloval.
Smutně pohlédl na zarámované lžičky.

"The people will love you if you're kind to them, protect them."

Her clear eyes were beautiful in their beseeching. But it was her words that compelled. They rang true to him - he was not clever or wily, but he was physically strong, and to stand against evil felt right.

The difficulty came in defining evil. It had felt so clear, when the Sheriff had explained it. Outlaws, those who eschewed lawful society.

"She's not to be trusted. Come now, Gisborne. The people? The ones who support the law have been cowed into silence. Intimidate the lawless..."

How to decide?

Ta vzpomínka je úplně živá.
Vojta Vlček mhouří oči proti slunci a v puse žmoulá stéblo.

"Vždycky máš možnost volby. Buďto to uděláš, nebo ne. To rozhodnutí je jenom na tobě, Divoženko."

Tenkrát ho div neuctívala jako starozákonního proroka, každé jeho slovo byla ochotná testat do kamene. (A jeho iniciály vyškrabala do lavičky u křížku.)

"Potíž je v tom, že každý rozhodnutí něco stojí. Ten, kdo říká, že nemá na výběr, ten jenom není ochotný tu cenu zaplatit." Zasměje se a stéblem trávy ji zašimrá na nose.

Vojtěch ochotný platit byl. Jenomže Vojtěch byl radikál.
Tonka je z ceny vyděšená.

Občas, když bylo Smíchovské nádraží pusté a prázdné, zaslechl pan Blahoš tichý nářek a pláč. Dlouho nevěděl, odkud to přichází, kontroloval jednu mašinku po druhé, ale všechny spokojeně dřímaly.
A pak na to přišel. To naříkala Dlouhá mašinka v kůlničce.
"Proč si mě kdo vybíral. Jednou jedinkrát jsem se projela a teď tu stojím v kůlničce a jsem úplně k ničemu. Hnout se nemůžu tam ani zpět... Moc bych chtěla být k něčemu užitečná," říkala si sama pro sebe, ale pan Blahoš ji slyšel a hned přemýšlel, jak by té nebohé mašince pomohl.
Ale o tom si povíme zase příště.

"Vyberete si partnera podle popisu. Nasaďte si šátky.
Ženo B, vyberte si: Sympatický vysoký silný muž, který má rád dobrodružství, nebo nižší hubenější muž, který má rád pouze komfort?"
"Chci toho sympatického vysokého muže."
"Sundejte si šátky, osoby A a B."
B byla doslova paralyzována svým výběrem. A byl jen o trochu vyšší než ona, která nebyla ani 170 cm vysoká. Sympatický byl, ale silný ne, vypadal, že ani batoh nezvedne a jeho největší dobrodružství je si dát jiné pivo než obvykle.
"Lhali jste mi!" zařvala B.
"Takhle paralyzovaná jsem u výběru partnera nebyla, tehdá neexistovaly tyhle šou," řekla babička.

Ten první, to byl přístav, známé stojaté vody, ty, ve kterých jsem i já sama sebou, klidná a vyrovnaná, ale nelze od nich očekávat nic nového. Možná že stagnace je jenom hezčí slovo pro úpadek a já jsem si jen nevšimla, že už jsem jiná a dusím se.
Ten druhý byl vichřice. Vzrušující, nový, byla jsem s ním jiná, než jsem obvykle, bláznivá. Tušila jsem, že je to jenom okouzlení, že bych brzo zjistila, že jsem směšná a svázaná zároveň. Opravdu?
Je lepší shořet nebo vyhasnout?
Když jsem se rozhodovala mezi dvěma muži, nebyla jsem schopná rozhodnout ani výběr kabátu.

Daneel was staring. Lije tried to ignore it, but it was hard when a perfectly formed figure of a man was watching you with that absolute, inhuman calm.

"Elijah? You haven't selected a drink."

"Yeah, I know. There are too many options." So many drinks, and none of them alcoholic. How did Spacers stand it?

"I would have thought you would welcome the variety. Earth has a limited selection."

"Yeah, that's what makes it hard."

"I do not understand."

Of course he didn't. He was a robot. When did he ever have to make agonizing choices?

Daneel kept watching, silently.