DMD č. 22. pro 22. 4. 2023. Téma: Paralýza výběrem

Tmu prořízlo světlo lucerny. Smrad zůstal.
Běžíme za Jorchou překvapivě prostornou, ale vlhkou chodbou. Oktar a Ježek stále prťaví.
"Nebylo by lepší být zas normální?"
"To nemůžou ovlivnit, musí se počkat až lektvar vyprchá," poučil Fleuriot.
Klikatíme se usilovně kanály, náhle Jorcha zastaví a stojí.
"Co se děje?"
"Tady maj bejt dvě cesty, jsou tu tři," zahořekovala Jorcha, nahlížejíc všemi směry.
"Oktare, cítíš odněkud nebezpečí?"
"Od rána cítím nebezpečí pořád, i teď."
"Kudy jsme měli jít?"
"Na rozdvojce doprava, ale my nejsme na rozdvojce ... Zatracenej vožungr!" zaklela Jorcha.
"Věčně tu stát nemůžem, střihnem to doprava a uvidíme, " rozsekl to Fleuriot.

Uličky se rozvětvovaly jako labyrint malých krámků a kavárniček a kočovných stánků, že z toho šla hlava kolem. Do toho všechen ten ruch – lomoz po hrbolatých cestách kodrcajících kár se zbožím, vykřikování a vyvolávání prodavačů, strkání pěších, z nichž někteří jen procházeli spěšně kamsi, kde museli být, zatímco jiní se kochali nepřeberným výběrem oblečení, koberců, tepaných dekorací a nádobí, čerstvých ryb a plodů moře, ovoce, suvenýrů a dalšími lákadly všeho druhu a chuti. Musel se zastavit, dočista pohlcen tím vším kolem, aby si promyslel nejrychlejší cestu. Pociťoval tupé mdloby, jako by se mu plíživá smyčka vřavy stahovala kolem jeho krku.

Děti byly ve spacácích a my vedoucí jsme se chystali na poradu. Už jsem byla jednou nohou tam, když mě zastavil Dino: "Smrčku, než tam vlezeš... Medvěd vypil celou láhev ferneta sám..."
"Proboha, proč?"
"Eva se s ním rozešla. SMSkou..."
"Jajks!"
"Jsem potratil," přerušil nás Medvěd zevnitř.
"Cože?"
"Potratil fetelon."
"Nepotratil, kámo, schoval jsem ti ho," ujistil ho Dino.
"Musím napsat mámě!"
"Nepiš mámě, je půlnoc a jsi šrot," vetřela jsem se do hovoru. Medvěd najednou celý ztuhl.
"Co je? Vnímáš?"
"Hmm... Nebo... Mám napsat bývalé?"
"Evě?"
"Jiné."
"Nepiš nikomu..."
"Tátovi?"
Medvěd opět ztuhl, a pak triumfálně zvolal: "Napíšu babičce!"

"Ukaž mi ještě jednou ty fotky kolene, Alexi."
"Ne už nemůžu, mám toho dost. Z toho se nedá nic vybrat. Je to furt stejný, úraz při lyžování, kolečkové brusle, nerozcvičená při józe, volejbal, neuvedeno. Kašlu na to."

"Počkej, počkej, ukaž mi to neuvedeno."
"Na, tady, menší klinika, pro platící klienty."
Ellie vezme složku, podívá se dovnitř. Klientka odmítá uvést důvod úrazu, taktéž odmítá závěrečnou fotodokumentaci k propagaci naší kliniky. Taktéž odmítá zanechat kontakt.
"Tohle mi smrdí. Koleno se shoduje, věk také. Jedu tam. Potřebuji odborníka co mi porovná rentgen s fotkou. A tím, že si říká Stella Smith mě nepřesvědčí."

Manželský pár večeří v luxusní restauraci, když k jejich stolu přijde krásná mladá dívka v minisukýnce a topíku, políbí muže a odejde s tím, že ho uvidí později.
Manželka zakoktá: „Kdo to byl?”
„Moje milenka,” praví manžel.
Manželka vyjede: „Končím! Chci rozvod!”
„Dobře, to chápu,” nonšalantně odpovídá manžel, „ale musím tě upozornit na naši předmanželskou smlouvu. Když se rozvedeme, pak nebudou žádné výlety do Dubaje, nákupy v Paříži, dovolená v Cancúnu, Porsche v garáži a žádné kapesné. Ale to je tvé rozhodnutí - jak chceš.”
Manželka absolutně ztuhne a po chvíli zašvitoří: „Měli bychom jí pořídit sáčko, aby jí nenastydla zádíčka.“

RC-7473 neváhal, vpadl do kuchyně a dle rozkazu hledal něco, v čem by odtáhli raněného bratra.
Hrnec tam byl, velký tak akorát na půlku nerfa nebo vojáka bez nohy, taky ale viděl přípravný stolek, jehož deska vypadala tak nějak nosítkovitě, a vozík s kolečky, naneštěstí trochu malý. Co tedy vybrat, hm?
Zasekl se. Miliony scénářů nacvičovali, tohle ale ne. Mohly uběhnout celé hodiny, než prostě čapl vozík a vracel se zpátky do lokálu, lehce v obavách, že se tam mezitím všechno změnilo a už tam možná ani nikdo není.
Tyto obavy však byly liché, protože z lokálu vedly tři východy…

Pravidla pro bezpečnost práce nejsou od toho, aby se porušovala. Beztrestně. Pokud říkají, že kapalinu nesmíte pipetovat ústy, vědí proč. Typickou ukázkou je metanol.
Po požití se rozkládá na jedovaté metabolity. Formaldehyd se mění v kyselinu mravenčí, a ta poškozuje především sítnici.
Terapie? Prevence, nedovolit požití.
A pokud to ten ignorant polkl? Zaměstnat orgány jinou prací. Nabídnout místo metanolu etanol. Ten vyřadí metanol ze hry, protože se vstřebává a rozkládá rychleji na méně jedovaté sloučeniny. Játra a ledviny jedou na plný výkon a metanol si musí stoupnout do fronty. Získáte pro pacienta čas. Zbytek je v rukou lékařů a božích.

Zírá na Měsíc v jináči - one-man show, zírá na Výlet do prázdna.
Zírá na Měsíc v jináči - one-man show, zírá na Výlet do prázdna...
Začně psát Měsíc v jináči - one-man show a zjistí, že to není one-man show.
Snaží se to upravit, ale nejde jí to.
Tak začně psát Výlet do prázdna.
Nemá ta správná slova.
V hlavě se jí začne klubat scénář.
Byl to výlet do neznáma nebo do prázdna?
Najde příslušnou stránku s tématy.
Zírá na Měsíc v jináči - one-man show, zírá na Výlet do prázdna.
Stále zíra.
Zírá do zdi.
Pak zírá do země.
Výlet v jináči?

Ryko Niman těkal pohledem mezi dvěma hřebečky. Jejich šedivá srst zatím vypadala obyčejně, ale už si dokázal představit, jak se v dospělosti vybarví - do lesklé, ocelové šedi, která dala tezarijským modrákům jméno.
"Tak kterého?" popoháněl ho otec, kterého už nebavilo postávat v lezavém, vlhkém dni u ohrady. Rykovo rozmýšlení toleroval první hodinu, druhou už jen nasupeně mlčel a teď se rozhodl zakročit.
"Tenhle má lepší krok, ale..."
Ryko se natáhl se ke blížšímu z koní, který zničehonic popošel a vtiskl mu čumák do dlaně.
"A máš vybráno," konstatoval otec. "Tenhle je, myslím, Rezekvítek."
"Rezekvítek? Pche! Tenhle se bude jmenovat Fantom."

Co říkáte? Úžasné myšlenky, viďte? Však je sepsali proslulí mudrcové. Chovám je jako poklad. Bez moudrosti se život rozdrolí na spoustu omylů.

Nic proti. Moudrost je nezbytná, ale k životu jsou nejdůležitější peníze. Uvažte, co všechno za ně můžete koupit. Navíc téměř každého lze uplatit.

Bláhovost. K čemu peníze? Když přijde poslední hodinka, zemřeš, ať jsi chudý nebo s plným váčkem peněz. Prostý život v klidu, bez shonu a ruchu - to dává smysl. Žít stranou od lidí, být blíž k Bohu.

Každá možnost má úskalí.
Moudrost může ohromit a ochromit druhé.
Strach o jmění paralyzuje.
V izolaci nečinná mysl ochrne.