Vlastní - Templáři ve Svaté zemi

"Doprdele práce,"Crevan zaryl polní lopatku do ztvrdlé hlíny a ta se jen s nechutí podvolila tlaku a do čerstvého zárodku okopu upadl další kus.
"Neklej a makej, Crevane."
"Nesnáším to!"
"Makej!"
Z seržanta templářů, stejně jako dalších mužů, už lil pot, třebaže rtuť teplomněru se nedotkla ani deseti stupňů.
"Přidejte, máte na to čtyřicet minut."
Muži polohlasně kleli.
Crevanovi se vysílením dělalo temno před očima. Pořád nebyl fit.

Okop dokončil včas.
Když přišel rozkaz k boji, reagoval jako jeden z prvních.
V noci svítily hvězdy.
Byla zima.

Po pulnoci ho přišel velmistr vystřídat.
"Už nebudeš dělat volavku?!"
"Uvidíme, příteli."

"Můžeš mi vysvětlit, proč tu volavku děláš ty?" Guilliomův hlas byl i prostřednictvím MATKY stále ledový jako severák.
"Protože si takovou kořist si nenechají uniknout."
"Jsi tam sám."
"My jsme na místě, velmistře,"ozval se Perdo.
"Hm."
"Pustili jsme dobré ifo. Chytnou se. A neruš, jsem opilý seržant se vrací sám."

Velmistr se odmlčel.

Crevan se přiopile zasmál a pak se rukou opřel o stěnu domu. Čekal. Věděl, že místní teroristická buňka se jen třese na každého osamnělého vojáka a že už jich pár zabili. Hodlal tomu udělat přítrž.

Přišli jako smečka vlků.
Přepočítali se.
Tahle obět znamenala jejich smrt.

"Můžeš jít, ale zítra tě tu chci vidět na kontrolu,"Blue ani nestačil domluvit a seržant už byl u dveří, odkud jen mávnul na pozdrav a zmizel. Doktor jen pokrčil rameny, bylo mu jasné, že tomuhle pacientovi bude mezi ostatními bratry líp než na ošetřovně.
Noha se hojila dobře. Jen by měl by zvolnit. Ale to bylo jako zakázat sokolovi létat.

Crevan na kontrolu zapomněl. Blue ho šel hledat. Našel ho, na střeše komendy. Stál vedle velmistra a něco mu nad mapou vysvětloval.
Blue se pousmál.
Byl to zas on.
Druhý muž řádu.
Dravec co přes mraky vidí svůj cíl.

"A co bylo součástí templářského pokladu?" nadšený a podle Crevana, velmi ukecaný nováček, se podíval na seržanta, který asi zatraceně si přál být někde jinde.
Povzdech.
"Podle některých to byly znalosti, tedy vzácné svitky Podle jiných zlato nejen od mecenášů, ale i z křížových výprav a nebo z expedic."
"Copak templáři měli expedice?"
"Jo."
"A co třeba nalezli?"
"Mluví se o zlatých scarabeech, mravencích i městě, které stihla pohroma v podobě těch druhých."
"Zlatých mravenců?"
"Ne bílých..."
"Cože?"
"Všechno sežrali."
"Cože?"
"Legenda vypráví o mravencích, kteří při migraci uplně zlikvidovali jedno z velkých měst v džungli...podle legendy byly zlatí."

Bolest vystřelovala z nohy až do zad. Crevan tiše zasténal. Tohle už překračovalo i jeho meze.
"Nech toho," ozval se Blue Tits.
"Nic nedělám," odsekl a pomalu stáhl ruku ze zdravé nohy, kam zaťal prsty tak silně, že bolest na chvilku pominula.
"Tvůj problém je víc v hlavě."
"Jistě..."
Blue shrnul pokrývku, sundal obvaz, zkontroloval ránu a pak přiložil nový.
"Budeš v pořádku."
"Hm..."
Doktor nic neřekl, vzal mast a začal bolestí ztuhlé svaly v okolí rány jemně masírovat. Jemná masáž, teplo z rukou a tiché broukání staré ukolébavky uspávalo.
Když velmistr nahlédl dovnitř, jeho zraněný seržant už klidně spal.

"Jak došly šprcky?" Crevan se nevěřícně díval na desátníka od zásobování.
"Jak může dojít něco, o čem jsi mi tvrdil, že máme do příštího roku? Vždyť tu ani tolik opušťáků a ani bordelů není!"
"To je tím tvým kázàním,"nenechal se vyvést z míry desátník "Řekl jsi jim, že bezpečný sex je důležitá věc a oni se tím jen řídí."
"Jo, vedou zdravej sexuální život, to mě fakt těší, ale kde seženu ochranu na hlavně pušek na výcvik do pouště mi poradí kdo?"
"Běž si je koupit!"
"Jo a kam asi?!""
"Do místního obchodu. Alespoň uvidí, že nejsme takoví puritáni."

Být nemocný je nuda. Být nemocný a postřelený a v péči posádkového doktora JE VELKÁ NUDA. Tak to alespoň vždy tvrdil Crevan, když musel trávit na ošetřovně víc času, než by se mu líbilo. Ideální čas byl nulový.
"Crevane?" Hlas velmistra Guillioma, nejlepšího přítele zmíněného seržanta zněl podezdřívavě.
"Ano?" Seržant byl nevinnost sama.
"Nevíš něco o tom incidentu s podlahou?"
"Já?"
"Ano,ty! Několik bratří se záhadně přímo před tvým pokojem doslova rozpláclo na velmi kluzné podlaze..."
"A co já s tím?"
"Vidíš na to misto."
"Vidím."
"A?"
"Já zásadně netančím. Nejlepší tanečník je Miller.Tomu to disco fakt šlo."

"Kontakt. Nepřítel. Dvanáctá hodina, střední vzdálenost a blíží se."
Je jich moc,"Pedro dýchá přerývavě a rychle přebíjí.
"Jo,"Crevan je jako vždy klidný jako sama Smrt.
"Už jsem volal posily,seržante."
"Díky,Morreti."
Zapraská ve vysílače.
"Crevane, tady Guilliom, kurva nehraje si na hrdiny a zmizte odtamtud."
"Není dost času."
"Je. Budeme vás krýt."
Crevan se zašklebí.
"Loupání, přes Moretiho k tomu lesu. Teď."
Malá jednotka templařů se okamžitě začne odpoutavat od nepřítele.
Když Crevan zaslechne potvrzení, že ho Pedro kryje,vyběhne.
Kulka mu podsekne nohu.
Do bezpečí se doplazí.
"Guilliom tě rozrhne..."
"Až po doktorovi." Ušklíbne se seržant.

"Ty jsi normálně magor!" Pedro se krčil za terénní vlnou a přežívající vegetací a u toho sledoval Crevana, který přes puškohled sledoval cíl.
"Jaký máme poslání?!"
"Chránit poutníky, ale můžu tě upozornit na to, že jsme tu dva a ty jsi zraněný?"
"Můžeš..."
"Stejně mi to nebude co platný, že?"
"Ne. Pojď sem,"podal mu dalekohled."Odečítej."
"Kurva." Pedro se přesto přesunul vedle Crevana a začal mu načítat cíle. Skupinka se chystala zaútočit na konvoj červeného kříže co projíždel údolím.
"Cíl jedna. Turban, dvěstě metrů, vítr..."
Nádech.
Zadržet dech.
Puška štěkla.
A znovu.
Templáři chrání poutníky.
Tehdy i teď.
Pořád.

Díval se na fialově lesknoucí se strop krasové jeskyně.
"To je..."
"Jo, hořčík."
"A proč tu vlastně jsme?"chtěl vědět velmistr.
"Protože je to zajímavé,"Crevan stočil hlavu ke svému příteli, světlo baterky sklozlo níž.
"Čokoládu?"
"Jistě!"

Pak zaslechli to dunění. V jeskyni je to špatný zvuk.
"Voda. Musíme pryč."

Lezli plazivkami. Velmistr se tam skoro zasekl.
Pak lano a sráz po kterém se valila, jeskyním bahnem hnědá, voda.
Crevan znal cestu.
Vedl je ven.
Kaňony.
Voda co jim podtrhávala nohy a adrenalin, co bušil v žilách.
Vypotáceli se z podzemí do noci.
Hvězdnatá obloha.
"Ta nespadne."
"Ne."
Společný smích.