DMD Bonus č. 01 pro 4. 4. 2024. Téma: Zlatý mravenec (konspirační teorie)

Sociálními sítěmi se šíří podivná teorie. Podle ní je mravenec, který zvítězil v olympijském hmyzím vzpěračském turnaji, jen nastrčený robot. Důvodem této domněnky je pravděpodobně mravencův neuvěřitelný výkon, kdy zvedl téměř stonásobek své váhy, a jeho naprostá absence emocí při medailovém ceremoniálu.

Ještě bizarnější je důvod záměny sportovce za robota. Jde prý o snahu zamaskovat následky údajného hmyzího moru, který se na měl na olympiádě rozšířit. Za teorií podle všeho stojí strašilky, které si v podobných smyšlenkách libují.

Podle olympijského výboru by se k celé situaci měl vyjádřit sám vzpěračský šampion. Vyvracet takové bludy je prý totiž pokaždé mravenčí práce.

Ale slyšeli jste vo těch mravencích? zeptal se Pažout a Horáček souhlasil, že to je strašný ty mravenci a tak se Mach zeptal jaký jako mravenci. No přece ty zlatý mravenci řekl Pažout a nechápal, jak o tom ještě někdo neví. Sou děsně chytrý protože ti vlezou do ucha a pak se ti zavrtají do mozku a sežerou všechno na co přijdou, řekl Horáček. A hlavně ten mozek, upřesnil Pažout.
Šebestová zakroutila hlavou a řekla jim, že by asi neměli věřit všemu, co kde slyší, na což Pažout s Horáčkem vyvalili oči a souhlasili, že Šebestovou už asi taky dostali.

"Pane, seržant Navážka se vrátil z výjezdu na Univerzitu. A přivezl dva chlapíky!", rozlehl se Karotkův hlas, jakmile rozrazil dveře do velitelny*.
"Snažili se do Hexe nacpat zlatý mravence." Ticho, které následoval tento výrok přerušilo až nadšené písknutí Nobyho.
"Kusmince! Najdi zlatýho mravence, strč ho mágům do stroje a ty zbylí mravenci z něj vykousaj pravou zlatou minci! Já to zkoušel s barvou, ale hej no nešlo to, ale co když oni...můžu víst výslech, prosim pěkně!"

*Karotkův hlas měl ve zbrojnici vlastní složku a kapitán Rudykopalsson pak oficiální zákaz přiblížit se k místní sklárně na blíž než tři ulice.

Společný chat velitelské várky byl posledních pár hodin zaplavený Wolffeho stížnostmi. Fox je znal nazpaměť - Geonosis byla sranda proti tomu, kde jsou teď, do brnění mu vlezli místní mravenci a pokousali ho na místech, které dosud neviděli ani jeho bratři…
Raději se věnoval zprávám od Hlídky, i když ho z nich občas třeštila hlava.

Na dně města žijí kanibalové.
Něco ovládá klony a nutí je dělat věci, které by nikdy neudělaly.
Obě strany vede ten samý člověk.
Jednoho z hlídky ovládl prastarý duch planety.
Někdo vysoko v Senátu je Sith.

Važ si mravenců, odepsal konečně. Sice koušou, ale aspoň mlčí.

"No, poudá se," zamračí se Oldřich u piva. "Že je v tom něco čerchmantskýho."
Rozhlédne se a ztiší hlas.
"Prej, že Zikmund je přeto- převtělenej... tenhleten. Heroj. Ašiles?"
"Achilleus?" Bohutovo obočí vyletí po pleši málem až na temeno.
"Jo. Syn Boží, nezranitelnej v bitvě."
"No, neznaboh je na to dost," odplivne si zneuctěný kněz. "A ty jeho pohanský hordy mu to žerou."
"Prej se rád producíruje na bitevním poli ve zlatý zbroji, aby pozoroval, jak se jeho vojáci rojej. Marmimoni, jim prej říká."
"Myrmidoni. Mravenčí lidi."
"Dyk to říkám. Každopádně, vesnice v okolí Kutný hory už skoro uštípali k smrti."

"Dědečku, prosím tě, vyprávěj, jaké to bylo, když jsi byl mladý," prosily malé larvičky
"Vždyť jsem vám to povídal mockrát," váhal stařičký mravenec Ferda, toho jména dvacátý.
"Prosím, prosím."
"Tak dobře."
"V těch dávných dobách patřil svět mravencům. Mohli jsme chodit, kam jsme chtěli, brát, co jsme chtěli ..."
"I kostky cukru?"
"I ty."
"A nebáli jste, že vám lidé ublíží?"
"Ti tehdy leště neměli DDT ani jiné škodliviny."
"Ach jo, to bych chtěla zažít," povzdechla larvička.

Stařík se pousmál a vydal se do laboratoře, kde se na lidech zkoušeli nové feromony.
"Tak co, funguje Zlatý mravenec?"
"Perfektně, poslouchají na slovo."

Brouk Pytlík měl konečně jasno. Nebylo o tom nejmenších pochyb a všechno náhle dávalo smysl. Jen se ještě musel rozhodnout, zda v čele stojí ten parchant s červeným šátkem nebo přivandrovalec se zlatým.
Abyste rozuměli: Pytlík si až do nedávna myslel, že je obětí nesmírně přilnavé smůly a celkově nepřízně osudu. Dlouho nad tím dumal a rozvažoval, až si uvědomil, že kolo Štěstěny brouka vždy po nějaké době vynese vzhůru - ale jeho nikdy.
Ne. Žádný osud, žádná štěstěna, je to komplot. Všechna ta nízká hmyzí stvoření se proti němu spikla. A milované Berušce vysloveně zakázali, aby si s ním vyšla.

Nevím, kdo rozhodoval o rozmístění všelijakého tvorstva po zemi, ale určitě velký smysl pro humor měl.

Zejména pak u hmyzu "prý" užitečného, avšak velmi vlezlého.
Tak se na to podívejme:

Mravenec - srdce v zadečku, ale statečný to hoch. Prý...
Kdo to řek?
No přece pan Ondřej Sekora.
Vybásnil zde ódy slavné na tu bandu šetinožců, jak jsou pilní, spolehliví.

Vyvstává zde podezření, že byli spolu domluveni.
Že mu oni snad darovali obří sochu zlatou Ferdáskovu, aby o nich dobře psal.

Když mi lezou po jabloni, budiž.
Však v mé koupelně celá banda má teď taneční sál.
Kos aby je spral.

Projekt „Zlatý mravenec“ byl v plném proudu. Včely byly chytány a zpracovávány ve speciálních centrech. Jejich schopnost ideálně vnímat vůně byla klíčová. Do hlavy se jim montovaly elektrody pro dálkové ovládání. Nebylo třeba ani citlivých antén. Rytmus bzučení včelích křídel spouštěl speciální funkci v chytré technice a měnil ji v zesilovač signálu. Taková technika sice mohla sledovat pohyb majitele a lidí kolem něj, jejich lokaci, a dokonce nahrávat zvuk, ale vůni doteď předat nemohla. S tím si poradil hmyz. Vůně taky potvrzovala identitu osoby a předávala její emoce. Pak se v okolí mohlo nastřádat kritické množství včel pro smrtící útok.