Alf

“Krásně to voní, už se nemůžu dočkat,” rozplýval se Willie, otec rodiny.
“Jsem zvědavá, co to bude,” přidala se jeho žena Kate.
“Třeba nám připraví něco ze své domoviny.”
“Myslíš, že by na to tady sehnal ingredience?”
“Hm, to asi ne. Víš co, necháme se překvapit.”
Brzy se dveře rozrazily a dovnitř vkráčel mimozemšťan porostlý huňatou srstí.
“Ták, už se to nese, nalaďte si chuťové pohárky, to si pošmáknete!”
A už se dal na porcování - každému řádně naložil.
Willie s plnými ústy se zeptal: “A co to vlastně máme?”
“Lynn říkala, že je sezóna na kočičky, tak jsem udělal sekanou…”

„Předkrm – kočičí jazýčky,“ oznámil a sledoval, jak se druhý mlsně oblízl.
„Polévka – kočičí vývar,“ pokračoval a nemohl se ubránit úšklebku, když tomu mimozemšťanovi začala téct slina končící kdes v útrobách toho chlupatého ryšavého těla.
„Jako první chod.“ Udělal dramatickou pauzu. „Čerstvě nařezané kočičky.“
„Čerstvé?“ Melmačan žasl.
„Takřka je můžeš slyšet mňoukat,“ potvrdil sebevědomě.
Zvládnout pár koček byla pro ohýbacího robota naprostá hračka. Jeho skutečnou vášní bylo vaření. Fry, ten hloupý člověk, jeho kuchařské dovednosti neocenil. Jeho pravá láska ano.
„Hlavní chod,“ pokračoval. „Kočka na slanině s rajčaty.“
Alf se na něj podíval s takovou vášní, až se Benderovi zachvěla anténka.

Gordon Shumway měl den blbec. Na co sáhnul, to se rozsypalo (ještě víc než obvykle), motor jeho lodi vyluzoval zvuky, co připomínaly kočku na rozpálené plechové střeše nebo na grilu, a měl čím dál větší hlad.
Už se těšil, až jeho hlídka na oběžné dráze skončí a bude moct zajít za Skipem na pivko. Asi by se těšil méně, kdyby věděl, že pro něj má Skip nemilou, biologicky velmi nepravděpodobnou novinku a důkaz, že si nedávali pozor tak, jak měli.
Ale toho byl nakonec ušetřen, protože než přistál, došlo k onomu památnému okamžiku, kdy na Melmacu zapnuli příliš mnoho fénů.

Tik tak, tik tak.
Tik tak, tik tak.
Tik tak, tik tak.
"Jsi unavený. Tvé tlapky jsou těžké, velice těžké. Chce se ti spát. Tvé oči se zavírají. Chce se ti velice spát. Chce se ti spát. Chtěl bys být hamburgerem. Sníš o tom stát se hamburgerem. Měníš se v hamburger. Jsi hamburger. Jsi hamburger..."
Kocour Lucky spokojeně vrněl, ale hamburgeru se nepodobal. Pořád to byl ten starý dobrý křupavý a dokulata vykrmený kocour.
Alf si povzdechl. Počítat kočky do rodiny. Taková pitomost. Na Melmecu se obkládají houskou a nakládanými cibulkami.
Ze žalu si šel dát osmý megasendvič se vším.

Willy byl pečlivý v mnoha ohledech. Nezvolil si vědecké povolání jenom tak, pociťoval zvláště vysokou zálibu ve škálování, měření, verifikování a vůbec všech logických věcech. Tabulky a dotazníky - to bylo teprve jeho.
Soužití s mimozemšťanem typu Alf (astronomická létající forma) pro něj bylo vyčerpávající, ale podnětné zároveň. Za dobu, co ve Willyho domě žil mimozemský příživník, zjistil několik zajímavých záležitostí.
Velikost: 125 cm
Věk: cca. 220 let
Počet vnitřních orgánů: 10
Z toho žaludků: 8
Potrava: sní cokoliv
Rozmnožování: nezjištěno
Povrch těla: chlupatý (a líná!)
Při styku Alf a savec nedochází k žádným zvláštnostem. Tedy pokud tím savcem není kočka.