Jako máma

"Je mi to líto, Haruhi."
Položil jí dlaň na rameno a lehkým trhnutím ji k sobě přitáhl. Téměř okamžitě ucítil, jak skrze košili prosakují slzy jeho dcery.
"Víš, jsem si skoro jistý, že nedokážu zastat roli matky jako ona, ale budu se ti věnovat se stejnou snahou. Uvidíš."
Ustoupil o krok dozadu a poklekl. Dlaní setřel potůčky z tváří.
"Nemusíš se ani bát, že bych tě nenaučil stejným věcem. Podívej, táta umí nosit rtěnku líp než máma."
Vytáhl z kapsy dárkový balíček. Měl v plánu jí ho dát k svátku. Přejel tyčinkou po rtech, načež se Haruhi pousmála.
"Přejel jsi."