Zocelené nemehlo

Už to bude rok a půl od doby, co Vratislava nechal jeho otec učit šermu. Vráťa byl tehdy hubený, pihovatý nemotora s propadlým hrudníkem, kterému čeládka žertovně říkala Převráťa. Pihovatý byl pořád, ale každodenním cvičením nabral svaly, naučil se celkem obstojně šermovat a jezdit na koni. Četná pokoření ho naučila skromnosti, úctě a vytrvalosti. Dovedl si při boji udržet hlavu čistou a nezaslepil ho vztek. Stal se z něho milý, ale statečný mladý muž. Jeho hrdost totiž utrpěla snad ještě víc ran než jeho ruce, které byly z velké části pokryty zahojenými šrámy. Byl připraven se vydat na cestu životem.