Važ slova

Gaius Cilnius Ignarus seděl na zahradě své vily, upíjel chlazené víno dochucené medem a četl si z papyrového svitku.
Jeho mladá, dobrá žena Livilla seděla opodál a tkala.
Byl krásný den, slunce svítilo, ale jeho jihoitalský žár mírnil chladivý vánek od moře.
"Co kdybychom vyrazili ven, muži?" prolomila Livilla ticho.
"Čtu si."
"Demetria mi říkala, že do města přijeli noví herci."
Cilnius mlčel a dál šustil papyrem. Livilla u tkalcovského stavu skřípěla zuby, provlékajíc člunek mezi vlákny.
"Nebo bychom mohli navštívit přátele."
"Dnes ne."
Nit se přetrhla.
"A dost!" vykřikla, "nikdy nikam nechceš, ty jsi taková..."
Vesuv na obzoru zahřměl.