My little pony: FiM

Celá Equestria se topila v chaosu. Discord přišel na to, že většina poníků se neumí dívat nad sebe, a tedy je největší legrace, když něco padá. Spustil déšť - tedy spíše průtrž mračen, bez mračen. Řeklo by se, že padají trakaře, nebo kočky a psi. Kdyby ovšem nepadaly ryby. Tedy nejprve kapři. Fluttershy je obětavě házela do kádí a vodních toků. Pak olejovky. Zničily Rarity její nový deštník. Pak začaly padat rybičky. Většina poníků se hroutila pod zásahy. Rainbow Dash mezi nimi kličkovala, ale stejně schytala dvě do zad. Naštěstí byly zavřené.
Pinkie Pie, kterou varoval její Pinkie sense, zapnula elektromagnet.

Celestia se ze všech sil snažila Luně po jejím návratu dokázat, že noci nejsou tak osamělé, jak si je pamatovala. Ačkoli Lunu bavilo pozorovat 'noční život' poníků, nepovažovala za vhodné se 'jen tak k někomu přidat'.
Brzy však objevila novou schopnost. Dokázala vycítit, když měl některý poník noční můry, a co bylo důležitější, uměla do nich vstoupit a zasáhnout. Občas si dokonce mohla se spícím poníkem i popovídat a poradit.
Každou noc, když vyzvedla měsíc, se tedy vydávala po neviditelných pěšinkách snů. Navštěvovala své poddané a učila se je znát a doprovázela je tam, kam s nimi nikdo jiný nemohl.

Celestia ležela u sebe v komnatě a právě si opatrně přilevitovala na čelo sáček s ledem.
"'Tio, stalo se něco?" Luna strčila hlavu do dveří.
"Od té doby, co Twilight Sparkle odešla, mám pocit, že se má Škola pro nadané jednorožce změnila spíš ve zvěřinec," zaúpěla sluneční princezna.
Luna si k ní přisedla a začala jí něžně vískat ve hřívě.
"Zvláštní, já nikdy neviděla nikoho rušit... když jsem se byla podívat v hodinách, nikdo ani nedutal..." zamyslela se mladší klisnička.
"Možná bys je mohla učit místo mě - nebo spolu se mnou," navrhla Celestia. "V tom randálu se totiž učit nedá..."

Princezna Luna stála před zrcadlem a nešťastně potřásala hlavou. Ozvalo se zaklepání a do komnaty vkročila Celestia.
"Je čas. Slunce už je téměř za obzorem a pod balkonem hradu se shromáždila spousta poníků, aby viděli, jak se ujmeš svých povinností," připomněla svojí sestřičce jemně.
"Nevím, jestli to dokážu, 'Tio," povzdychla si Luna. "Co když už nikdy nebudu princezna noci? Podívej se na moji hřívu a ocas - místo magického efektu noční oblohy jen splihle visí. Budu všem k smíchu..."
Celestia vzala kartáč a začala Luně hřívu pročesávat: "Neměj strach, Luno. Třeba se tvoje hříva 'napraví', až převezmeš zpátky kontrolu nad nocí."

Dear Luna,
you know there has never been a more devout fan of Wonderbolts than me, right? I'd never dream of diminishing what they did for Equestria. They always were, are, and will be the heroes.
However, your task for me was to build a new offensive aerial unit.
I chose to name them Shadowbolts, partially in homage to you and partially because Rarity tells me it will play up nicely on the Zebras' superstitiousness when it comes to Nightmare Moon.
We'll need every edge we can get to achieve victory.
Fear not, I will not fail.
Commander-in-chief Rainbow Dash

„Zdá se vám princezna Cadance ve své kůži? Mám dojem, že je něco špatně.“
„Ne, co by s ní mělo být? Bude překrásná nevěsta! Nebuď zase podezíravá Twilight a užívej si to! Vždyť se tvůj bráška žení!“
-------------
„Tento den bude perfektní, všichni se mi budou klanět a obdivovat mé šaty. A ani netuší, jaká je pravda.
Ach, kdyby věděli, tak by se začali bát. A až moje armády zaútočí, splní se mi sen a Equestrie bude má!“
--------------
„Ach, drahý můj, kde je ti jen konec? Jsem tu zavřená a samotná. Dnešek měl být perfektní a já měla být šťastnou nevěstou.“

Od malička jsem byla zvláštní.
Ostatní měli buď roh, nebo křídla.
Nebo nic.
Jen já měla obojí.
Já a moje sestra.
Vzhlížela jsem k ní.
Jako všichni.
Potřebovala mě.
Tvořily jsme tým.
Slunce a měsíc.
Spolu jsme neporazitelné.
Elementy harmonie pro nás zpívaly duhovou píseň.
Zeptejte se Discorda.
Kdo jsem? Luna.
Od malička jsem byla zvláštní.
Ostatní měli pastelové, jasné barvy.
Jen já byla temně modrá.
Teď jsem černá.
Ona je nádherná.
Kontrastujeme.
Menší, věčně ve stínu.
Všemi odstrkovaná.
Nepotřebuju ji.
Den a noc?
Noc! Navždy.
Jsem mocnější - vždycky budu.
Elementy harmonie křičí.
Tentokrát proti mně.
Kdo jsem? Nightmare Moon.

Princezna Celestia stála na balkoně hradu uprostřed Everfree.
Pomalu končil ten den, který začal jejím soubojem s draze milovanou sestrou. Byl čas. Sluneční princezna nechala slunce sklouznout za obzor. Pak se zhluboka nadechla a vyslala svou magii, aby zdvihla měsíc.
Nebylo to jednoduché - jako by jí vzdoroval.
Celestia byla vyčerpaná, dřív než se měsíc dostal na půl cesty k vrcholu své dráhy. Trvalo nějakou dobu, než si uvědomila, že svět kolem i vnitřek hradu úplně ztichly.
Teprve teď zjistila, jaké to je, cítit se úplně sama. Teprve teď naplno okusila hořkost osudu svojí sestry.
A tehdy začala zpívat Luně ukolébavku.

Caravan with irradiated water was flying across the Everfree, protected from the dangers of the Wasteland by two Talons. Suddenly several pegasi raiders sprung up, surrounding the group.
"Oi, mercs," one of them, sporting a magical shotgun called. "I'll double the caps them lot are payin' y'all fer protecting 'em, if y'all join me before the shooting starts."
The younger griffin looked conflicted: "Reg, how do you wanna play that?"
"By the word of Gawd, Buckbeak. Talons' loyalty is to the contract and to the caps - in that order."
She took aim with her crossbow.
"Keep calm and open fire!"

„Kam jsi ho jen dala?“ Volala a pokoušela se ji chytit. Rainbow Dash už mezitím odletěla nad domek a škodolibě se uculovala.
„Hledej!“
„Vrať mi ho, prosím. Jinak ho nedokončím.“
„Fluttershy, snaž se trochu.“ Volala na ni Rainbow a popoletěla blíž.
„Když, já...“ Zamumlala tiše a hříva se jí svezla do očí.
„Fajn, dám ti ho, ale něco za něco,“ mrkla na ni a zamávala jí dílkem před nosem.
Fluttershy zčervenala a hleděla tiše k zemi. Dashie se jen zasmála a podala jí modrý dílek puzzle.
„Tady máš ten svůj kousek nebe, stydlínko.“ Zamručela a políbila ji jemně na čelo.