Krajina snů

Celestia se ze všech sil snažila Luně po jejím návratu dokázat, že noci nejsou tak osamělé, jak si je pamatovala. Ačkoli Lunu bavilo pozorovat 'noční život' poníků, nepovažovala za vhodné se 'jen tak k někomu přidat'.
Brzy však objevila novou schopnost. Dokázala vycítit, když měl některý poník noční můry, a co bylo důležitější, uměla do nich vstoupit a zasáhnout. Občas si dokonce mohla se spícím poníkem i popovídat a poradit.
Každou noc, když vyzvedla měsíc, se tedy vydávala po neviditelných pěšinkách snů. Navštěvovala své poddané a učila se je znát a doprovázela je tam, kam s nimi nikdo jiný nemohl.