Game of Thrones

Stojím tu, já, bezejmenný, v očích sníh.
Plížím se, ruce, které trápí, jsou ruce přítele.
Osvobodil jsem se jen proto, abych se schovával, přetvařoval.
Pak jsem potkal ji. Věděla, co chce.
Já ne. Tam nebo zpět, milovat nebo nenávidět, touha nebo povinnost?
Stojím na obou stranách Zdi, nepatrný človíček, který nic neví.
Plná huba keců. Nemůžu, nesmím, povinnost, služba, blablablabla...
Chtěla sem ho. Teď hned, nahýho, celýho.
Bylo to jednou a pak už nikdy.
Ochočil si mě, ošukal si mě, odhodil si mě.
Jak je to jižanský slovo?
Při-Zdi-Sráč. Cha.
A pořád nic neví.
Ty si můj, já sem -
- sám .

"Od té doby, co se vrátil z toho slavného zajetí, se motá kolem a snaží se mě chránit. Pche, jako kdybych to potřeboval! Na mě si nikdo netroufne!
A i kdyby, k čemu by mi ten chromec byl? Pravou rukou nakrmil vrány a levou by mě chtěl bránit? Sketa. Nu, je to sice strýc, ale pražádné zvláštní pouto k němu necítím. A rozhodně mě nebaví mít ho pořád za zády. Chová se, jako kdyby byl můj otec. A pěkně otravný k tomu. Asi ho brzy nechám popravit," řekl si Joffrey a přes svatební stůl vrhl na Jaimeho Lannistera ošklivý pohled.

„Musíš odjet,“ snažil se ji přesvědčit, marně. Tvrdohlavě si stála za svým.
„Nechápeš to, ví o nás.“
„Nebojím se ho.“ Na loď, odplouvající do bezpečí Pentosu, nenastoupila. Rozhodla se zůstat.
Ne však kvůli němu.
* * *
„Musíme si pospíšit, pane Tyrione.“ Pavouk vypadal nervózně, ale Tyrion měl ještě jednu práci.
Vydal se tajnými chodbami, vedoucími do pobočníkovi ložnice. A tam ji spatřil. Svlečenou a vyčkávající.
Nechtěla odjet, nikdy to neměla v plánu. Byla to jeho děvka. Oba ho zradili. Měla viset.
Ale Lanistrové vždy splácí své dluhy.
Utáhl zlatý řetěz těsněji kolem jejího krku. S posledním výdechem byl dluh splacen.
"Sbohem, Šae."

Já nemám tváře hladké jako Sníh
Má zbraň není meč či kord
Ale v hře o trůny z hlav padají koruny
A had je ten nejmenší lord.
Náš kraj kvetoucím je sadem
Kde požitek z plodů máš
Zlaťák dej jediný, lev uvolní slabiny,
Na píšťalu si zapískáš
V pažích děvky já složil hořké sliby
A se strachem hlídal každý její sen
Z cizích bláznovství stavěl království
A z chabých myslí modeloval den.
Tak pozor dej, slova zákeřná
Z malých úst dlouho zraňují
Hejno havranů tu v mlze krákorá
A šeptem zrůdu litují.
A šeptem zrůdu litují…
A šeptem zrůdu…
Kráááá!

Zbývá mi posledních pár slov života.
Měl jsem to čekat.
Mého strýce sežral medvěd.
Mou matku otrávila má teta.
Mou tetu uškrtil můj otec.
Mého otce podřízl můj děda.
Mé bratry - oba - rozkrájeli.
Má první láska se dala na úspěšnou kariéru prostitutky. Před pár stránkami uhořela.
Má choť mi vrazila kudlu do zad, když si začala s mými bratry (Dokud žili. Oběma.). Usmažil ji drak.
A můj vlastní syn mi vrazil kudlu do zad, když... mi vrazil kudlu do zad.
Prý jsou autoři, kteří mají své postavy rádi.
Píšou jim happyendy. Normální rodiny.
JÁ MUSEL SKONČIT U TOHO ZASRANÝHO MARTINA.

Jedna facka. Druhá facka.
"Pořádně! Přidej! Copak to nejde trochu víc? Slabochu!"
Zuřivě mačkal pravé tlačítko myši. Když už ani to nestačilo, popadl přístroj, aby s ním odřel povrch stolu.
"Špatný den," ozval se za ním "sestřin" hlas.
"Výborný. Jen si musím něco zopakovat."
"Tohle nevypadá jako scénář. Není to můj rádoby syn?"
"Jop," přikývl Peter Dinklage.
Na Jeoffreyho tváři přistála další facka. "Nový rekord!"
"Ukaž, to si chci taky zkusit."
"Prosím," pustil ji k obrazovce.
"A kudla by tam nebyla? Nebo palcát? Ten jeho protivný úsměv by si to zasloužil."
Jack Gleeson vstoupil do pokoje: "Cože? Vy už taky?"

Poprvé jsem se jí dotkl jen pár minut poté, co otec zemřel. Nemohl jsem uvěřit jak je hebká, lehce opracovaná. Pod polštářky mých prstů jsem cítil každé zakřivení, byla dokonalá. Cítil jsem mírné vibrace. Byla moje… a já byl někdo. Stal jsem se jejím pánem, jak bylo předurčeno.
Ten arogantní lord ze severu mi ji chtěl vzít… nechal jsem mu za tu drzost setnout hlavu.
„Jsem Král, koruna je moje!“ Vykřikoval jsem.
Chtěl jsem to vykřiknout i v posledních vteřinách života, ale dechu se nedostávalo.
Oči dívky ze severu zářily zadostiučiněním, zatímco koruna padala z mé hlavy, hledajíc nového Krále.

Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor. Hodor Hodor Hodor Hodor, Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor, Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor.
Hodor Hodor: "Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor," Hodor Hodor. Hodor, Hodor Hodor Hodor - Hodor Hodor, Hodor Hodor, Hodor Hodor Hodor, Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor.
Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor?
Hodor. Hodor Hodor Hodor Hodor?!Hodor Hodor Hodor, Hodor Hodor Hodor!
"Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor," Hodor
"Hodor?"
"Hodor."
"Hodor Hodor?"
"Hodor Hodor."
"Hodor Hodor Hodor???"
"HODOR!"
Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor, Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor. Hodor Hodor Hodor Hodor Hodor. Hodor.
Hodor.