DMD č. 26. pro 26. 4. 2019. Téma: Mezi šesti očima

Lister zíral vyjeveně na Krytona, který vypadal, jako by ho přeje buldozer. Jedno oko mu prasklo a druhé se houpalo na pružince, na těle měl díry a upadl mu prst na ruce.

"Proboha, Krytone, co se ti stalo?"

"Víte, pane, je to trochu trapné. Omylem jsem rozbil talíř a uklouzl."

"A proto seš tak zřízenej?"

"Zčásti. Ale také proto, že na talíři, který jsem rozbil se nacházel kus ryby a pan Kocour nedokázal odolat volání divočiny a po kořisti skočil."

"Tak dobře, hlavně už si vyměň oči za ty náhradní, co máš v ruce. Celou dobu na mě divně zírají."

Když mu to navrhla, zeptal se jí, jestli se nezbláznila; myslet si, že v Číně kdykoli mluvíte jen mezi čtyřma očima, je nebetyčně naivní a ona to dobře věděla. Nechtěl se s ním scházet, nechtěl nikoho ohrozit.
Jenže tu byla ta druhá stránka věci.
Statisíce potichu uklizených, o kterých nikdo nemluví. Možná nic nezmůže, ale mohl by žít s vědomím, že to nezkusil?
A tak se sešli. Mladý muž žmoulal v ruce kapesník, mluvil překotně. O převýchovných táborech, o drilu a disciplíně, o nekonečném memorování stupidních maoistických hesel a vymývání mozků.
Nazítří beze stopy zmizel.
A jemu definitivně odebrali vízum.

První miloval vroucí láskou, zachránil ji, vrátil život, oženil se s ní.
Přistihla ho v posteli s vlastní sestrou. Odluka a rozvod.
Druhou miloval vroucí láskou, zachránil ji, vrátil život, oženil se s ní.
Přistihla ho v posteli s komornou. Odluka a rozvod.
Třetí miloval vroucí láskou, zachránil ji, našel, oženil se s ní.
Přistihla ho v posteli s ženou, které říkal drahoušku (kdo si má ta jména pamatovat?). Odluka a rozvod.
Sněhurka, Šípková Růženka a Popelka se pravidelně setkávají nad kávou a zákusky a pomlouvají Krásného prince, exmanžela a chlíváka.
Manželství mu nevycházela, ale základy jejich přátelství položil pevné.

"Poslyšte, ale vy jste tu měla být už dávno, madam!" pokáral ji doktor po důkladné prohlídce. "Jak mám teď napravit takovouhle škodu?"
"Jsem slečna," špitla nesměle.
"A i kdybyste byla honorace ze všech nejvyšší!" zamračil se na ni ze své vysoké stoličky. "Nejenže máte z nedostatku pohybu artrózu kolenních kloubů a z jednotvárné stravy zkažené všechny zuby, ale vaše ledviny jsou zanesené neuvěřitelným svinstvem. Hlavně kovem, jako kdybyste polykala kusy plechu nebo co! Takhle mezi šesti očima, jestli co nejdříve nezměníte životní styl, stáří se nedožijete."
"Dobře, tak já tedy ty princezny jíst přestanu, pane doktore," kníkla nešťastně dvouhlavá saň.

„A to bych se na to podívala!“ matka Pupella zahromovala na celou náves „Nějaký vinař nebude zostuzovat naši rodinu!“ Vito kulhal, co to šlo, ale matce nestačil.
„Takové spaghetti ještě nejedl, jaké mu naservíruje Mama Carbonare!“
Zabušila na vrata vinařské usedlosti. Zmatené hlasy, dupot několika párů nohou. Pak se dveře otevřely. Giuliettin otec popotahoval kšandy, aby ukázal, kdo je zde pánem.
„Ha! Signor… Jak že se to jmenuje?“ zalomcovala udýchaným rekonvalescentem po svém boku. Vinař překvapeně vyvalil oči na rozezlenou ženštinu. Jeho tváře nabraly odstín vlastního produktu z rodinné vinice.
„Eeee… Pojďme si promluvit někde… v soukromí… mezi šesti očima…“

„Mloku? Jsi tady?“

Sice řekla, že nemá čas, ale schůzka bystrozorů byla nakonec přesunuta. Teď stála nad středně velkým kufříkem a zkoušela na něj klepat.

Vyjekla, když se otevřel, objevily se malé schůdky. Po Scamanderovi ani památka. Jsem vážně hloupá. Měla bych utíkat. Je těmi zvířaty úplně posedlý a já netuším, co na mě vyskočí uvnitř.

Zkusila znovu zavolat, bez úspěchu. Brodila se podivnou mlhou, když podklouzla. „Co to?" Něco rvalo přezku. Další potvůrka pracičkami zkusila ukořistit knoflík. Jen ona a šest zvědavých očí, trojice hrabáků. A pak postupně vylétli do vzduchu a zmizeli na jiné místo. Mlok právě dorazil.

Celý tým šokovaně zíral na dvě identické postavy.
„Jacku?“ přistoupil Ianto ke dvěma Harknessům a nerozhodně těkal očima z jednoho na druhého.
Jeden Jack zvedl předmět podobný starému mobilnímu telefonu: „Aspoň už víme, k čemu ten vysokofrekvenční duplikátor slouží.“
Druhý Jack doplnil: „Není to trvalé. Do dvaceti čtyř hodin bude vše při starém.“
Oba přistoupili k Iantoovi, každý z jedné strany: „Ale prozatím…“
Zbytek věty bylo dopřáno slyšet jen Iantoovi, který okamžitě zrudnul.
„Asi bychom si to měli vyjasnit mezi čtyřma, tedy šesti očima,“ zašeptal. Oba Jackové odpověděli úsměvem.
Tosh, Owen a Gwen uznali, že je pravý čas vyklidit pole.

"Teď si to Geralte vyřídíme. Jen ty a já, mezi čtyřma očima. Pěkně na meče, žádná magie, žádné špinavé triky."
Geralt tyhle týpky znal, už se s nimi setkal. Odpadlíci, námezdní vrazi, cvičení zabijáci.
A instinkt mu říkal, že vše nepůjde tak snadno jak to vypadá.
Tasil a pomaličku protivníka v kruhu obcházel, čekal, připraven na vše.
A tu najednou jeho amulet zavibroval. Už věděl, že tady v rohu, v temnotě uličky, není jen obyčejná tma. Tohle nebude boj mezi čtyřma očima, tady něco číhá, další vražedné oči, magicky ukryté, které se na něj mohou vrhnout ve vhodný okamžik. Udeřil.

Slunce svítilo příliš jasně na to, že válka sotva skončila.
Jakým právem tady seděli, když tolik ostatních leželo pod zemí?
Ticho mezi nimi obsahovalo napětí. Jak by taky ne? Téměř se neznali. Z nájemné vražedkyně bez budoucnosti se stala mocná královna víl. Z naivního kapitána stráží vyslanec dvou království, který toho zažil příliš mnoho. Princ byl teď spravedlivým králem, zamilovaným do krvelačné čarodějnice.
A každý z nich byl roztříštěný, jako skleněný hrad, který kdysi stál pod kopcem.
Král objal své přátele okolo ramen.
Ale oni ty kousky slepí dohromady, jako slepili skleněnou zeď, která se pod nimi tyčila namísto hradu.

Doe výpovědi svědků na místě činu byl jen vrah a zavražděný. Ovšem všichni známe tu slepotu vůči služebnictvu. Proto jejich 4 oči počítám jen jako 3. Sloužící, bývalý jednooký pirát Krvavý Jake tedy scénu také viděl. A konečně skrytým průzorem z tajné chodby scénu sledovaly Bára a Šára, siamská dvojčata. Dělila se ovšem jen o jedno kukátko, proto je počítám jako dvě oči.
Vražedné zbraně byly tři - jed, dlažební kostka a alergie na bergamot.
Nesmím zapomenout zmínit, že vražda proběhla jak na lodi, tak ve věži.
Proto mi nevadí, že pro ten skutek nebyl žádný motiv.

Případ byl uzavřen.
Sláva.