DMD č. 22. pro 22. 4. 2020. Téma: Opatření na podporu porodnosti

"Ovulační test vyšel, Scholastiko?" táže se kamarádka Olívie.
"Vyšel, lépe jsme snad akci nemohly načasovat. Večer jdeme na to!"
"Jasně, jdu k Oktaviánovi, Lev sem k tobě. Ten bonviván po tom touží snad celý pobyt. A Lva do svádění zaučuje."
"Musím se smát," zamyslí se Scholastika, "když si představím, jak ti dva možná právě probírají všelijaké taktiky a ješitně si nepřipustí, že akci režírujeme my."
"To určitě ne. Víno máš, Scholastiko?"
"Jasně!"
"Je přímo symbolické, že se Lev jmenuje Šuk," konstatuje Olívie.
"V tom by byl čert, kdyby to v takovéto konstelaci nevyšlo!"
"Takže lovu zdar, Scholastiko!"
"Lovu zdar, Olívie!"

Čím víc se blížili domovu, tím víc Risa přemýšlela, jak vratká je jejich svatba, pokud nebude čekat potomka. Ale zatím nic neukazovalo na to, že by počala. Navíc nevolnosti na cestách nejsou rozhodně nic příjemného. Uvažovala, jaká opatření byla doporučována na podporu porodnosti, teda kromě sdílení lože s manželem. Možná nějaké byliny, ale sehnat je na lodi bylo zcela nemožné. Možná si prodlouží pobyt v Tezárii, kde už bude snazší sehnat léčitele. Nakonec Veillovi, u kterých bydleli, byli vyhlášení léčitelé. A možná také zjistí, co se stalo s Adrianou, dcerou Amy, kterou nechala jako malé dítě v Tezárii u Veillů.

„Dneska jako byste to vůbec nebyl vy,“ podotkla sestřička zamyšleně. Muž apaticky sledoval mouchu narážející do skla.
„Mám výsledky. Vypadá to, že se budem vídat dál,“ usmál se mrtvě.
„Nebudem,“ zavrtěla hlavou, nedokázala přemoci radost. „Jsem těhotná.“
To ho na chvíli vytrhlo z letargie. „To gratuluji! Třetí, že jo?“
Šťastně přikývla.
„To se moc nevidí. Tedy ne že by to dřív bylo jinak… Snažili se, to jo, to byly pořád nějaké přídavky na děti, novomanželské půjčky a tak, ale stejně...“
Pokrčila rameny. „Je to složité... My to neplánovali, ale vlastně jsme rádi.“
Usmál se, myšlenkami zatoulaný bůhvíkde.
„Je to krásné.“

Černý kocour Maurek ukázal na zeď za sebou, na které bylo několik šmouh představujících bojový plán.
„Takže, kluci, máme na dědině málo koťat, s tím se musí něco udělat,“ zamrskal fouskama.
Kočičáci před ním souhlasně pokývali ocásky.
„Felix si vezme na starost Poštovní ulici, tam žije Mína. Je trochu nafrněná, ale to vony někdy bejvaj.“
„Žádnej problém, Maure,“ mňouknul Felix souhlasně.
„Goliáš půjde do Šeříkový, tam je takovej roztomilej páreček želvích sester,“ pokračoval Maurek. „A Raul dohlídne na kočky v Obvodní.“
„A co já, šéfe?“ zeptal se Ernest.
Maurek na něj s politováním kouknul.
„Ty nic, ty seš přece vykastrovanej!“

Přeměněných není dost. Moc tomu nepomůže ten bolavý fakt, že jich před pár lety ztratili několik tisíc najednou...
Ne, Přeměněných není dost. Bylo by jich potřeba víc.
Kde je vzít a nekrást?
Nejdřív vysadit brom v jídle.
Potom nasadit ústřice a chřest, vybrat poslední zásoby sahlepu. Kvalitní tmavou čokoládu, hodně pepře, tučné ryby a ovesnou kaši!
Když nezaberou babské rady, nechat je družit se s běžnou populací. Někteří se radostně druží až do záporných hodnot přiblížení, a to často a s nadšením!
Čekání. Měsíc dva, devět...
Bez úspěchu.
A tak se časem přišlo na to, že Přeměnění jsou neplodní.
Smůla.

Henry nevypadal přesvědčeně.
„Teda ještě jsem neviděl žábu, co by vydávala takový zvuky,“ řekl a sehnul se pod větví, která zavazela v cestě. Pokud se ovšem téměř neprostupnému lesu a křovinám dalo říkat cesta.
„Možná tím lákají samice, nebo tak,“ pokrčil Amias rameny. Mezitím se konečně dostali na jakousi pěšinu a na chvíli zastavili, aby nabrali dech. Zvuky jako by se blížily. Henry se rozhlédl.
„Amiasi, jestli jsou žáby-“
„Ani hnout,“ ozvalo se za nimi drsným hlasem.
Amias útočníka zahlédl jen koutkem oka a alespoň v jednom si mohl oddechnout. Určitě to nebyl běs.
Zato měl v každé ruce nůž.

Řízení tramvaje spadá do skupiny povolání, které nelze vykonávat v období těhotenství. Řidička spatřivší dva proužky na testu gravidity má povinnost tuto skutečnost neprodleně oznámit vedoucímu vozovny, načež je stažena ze služby a ponechána doma za stoprocentní náhradu mzdy.
Což při takové populační explozi po zavedení slušného porodného ústí v nepříjemnou komplikaci – snížení stavu aktivních řidičů z pouhého nedostatku na nedostatek kritický.
Ve finále to vždycky zachrání brigádníci a penzisté, které už nebaví zahrádkaření. A nakonec stejně všichni šišlají nad fotkami malých tramvajáčků a usmívají se jako idioti.
Včetně výpravčího Jindry, který se neusmívá nikdy. Na nic a na nikoho.

„Zrovna se holím. Pojď dál. Opatrně.“
Severus zavedl Draca do pracovny.
Na stole ve změti zkumavek, baněk, pergamenových svitků, léčitelských propriet a přístrojů stála mísa s mýdlovou vodou.
Jinak tu vládl dokonalý pořádek.
„Co se proboha stalo?“
Severus nanesl pěnu na tvář.
„Včera jsme podali lék třinácti lidem, kteří nezemřeli. U jednoho se bohužel projevila psychóza. Vtrhl k nám s lopatou. Vzal jsem první věc, na kterou jsem narazil. Naneštěstí pro něj to byla mačeta.“
„Takže z celé vesnice zbylo dvanáct lidí?“
„Přesněji dvanáct žen. Kmen je zdecimovaný. Jediná naděje na jeho obnovu je návrat synů, kteří odešli do měst.“

Kupole s naší trojicí postav se změnila v barevný vír
a odplachtila si to nahoru, až se rozplynula
a ocitli se na mýtině, hlazeni jemnou brízou a hřáni
paprsky probouzejícího se Slunce. Tedy pardon, hvězdy Telorn,
zářící na jasně fialovém nebi.

"Jsme tady tak hezky v přírodě, tak co si trošku zadovádět?"
Mrkl na Eowyn Timur.

"Jo, založíme elfsko-trpasličí kmen." Na to Ragul.
"Chceš říct elfsko-hobití?" Na to Timur a chtěl ji plácnout po zadku,
ale uskočila a ruku chytla.

"To že je den Země, ještě neznamená, že je taky den Folgarwie, mládenci,
tak se trochu kroťte!" okřikla kamarády Lucka.

Počkat, počkat, vašnosto! Nejsem dnešní, víme?! Depak, čéče, zlatka neni žádná láce, koukej navalit aspoň dvě. Já sem sice dobračka vod kosti, jináč bych taky tudle samaritánku dělat nemohla, žejo?! Ale co je moc, to je moc! Dyk já taky riskuju: chlupatý věčně za hrbem, jednou nohou v lochu.

Víš, co ti to hodí? Nejmíň dva měsíce odšvindluješ ve špitále, pak porajsuješ za ženuškou na urlaub a kdo ví, třebas do tý doby tadle legrace skončí. Dvě zlatky za kapavku, to je skoro zadarmo.

No proto, však sem věděla, že se dohodneme. Tak si tu kapelu ve zdraví užij, vojáčku.