DMD č. 2. pro 2. 4. 2021. Téma: Zdivočelý mullet

"Není nic horšího, než být neoblíbený. Když vás přestanou zvát na večeře a nikdo nechodí k vám. Když vás za zády pomlouvají a mají pocit, že je neslyšíte. Co na tom, že máte kvalitní a chutné jídlo? Krásný dům? Nezájem!
Ale já jim ukážu..."

Rázným krokem spěchal směrem k tržišti. V patách mu klusal věrný otrok. Tupě dusal po kamenné dlažbě, ale jeho majiteli ten zvuk připomínal sladké chrastění mincí. Prodá ho za dvanáct tisíc sesterciů!

O pár hodin později s téměř šílenou jiskrou v očích vnutil prodavači zálohu. A v rukách konečně třímal skleněný džbán s dvoukilovou červenou rybou.

Mám ruce plné čar. Jelení krev čpí, vykresluje obrazy - Martin na výpravě, obklopený temnotou...

Kruh rozvlní cizí přítomnost. Stojí přesně na kraji, černovlasá a uplakaná, jako by vycítila nebezpečí.

Sklapnu dlaně.

"Proč pláčeš, Markéto?"

Vzhlédne vzpurně. "Maminka..."

Hanu zaslepuje hon po dědici. Na dceru nemá trpělivost.

"Zajímalo mě, co má rytíř Dětmar pod vlasy... nechtěla jsem ho vepředu ostříhat tolik!"

Úsměv neskryju. "Řval jako tur?"

"Vzteklý," uchichtne se. "Marianno, kdy přijede tatínek?

"Už třetí raraší útok" přiznals ve skrytu noci. Nahá chvíle, která patřila jen nám, utopila tvůj strach...

Zatřesu hlavou. "Utři si nos, vlaštovko, a pojď. Naučím tě kouzlo."

Když si kolega Cyril dělal papíry na tramvaj, měl vlasy na Jágra, v uchu kroužek a velikost košile 38. Každý víkend to rozjížděl v Discolandu.
Dneska má odježděno 6 000 šichet, poslední vlas sebral holicí strojek loni v létě, díra po náušnici dávno zarostla a košili velikosti 38 by natáhl možná na pravý biceps.
„Byly to zlatý časy,“ povídá na cigárku v Braníku. „Ale už bych se nevrátil. Šlapat dvanáct hodin na zrychlovači a poslouchat ten randál... Ať si je užije muzeum.“
Odcvrnknul vajgl, vylezl do klimatizované kabiny faceliftu a uvelebil se s rukou opřenou o řadič.
Vypadal naprosto spokojeně.

Felix byl nad věcí.
Pomáhal tchánovi z kanape do invalidního vozíku a „Nešahej na mě, ty zatracenej buzerante!“ si nevyslechl poprvé ani naposledy.
Zanedbaný Sýkora vypadal jako vodník z ladovských ilustrací – ucourané šedivé vlasy se mu pod kolečkem pleši lepily ke krku, na čelo mu padala prořídlá ofina. Felix už se na to nemohl dívat. Měl v plánu ho ostříhat.
„Klídek. Budete vypadat trochu k světu.“
Dodržel slovo. Zbavil ho letitých vlasů a Sýkora si výsledek chvíli se zájmem prohlížel v zrcadle, snad se mu to i líbilo.
„Lepší, ne?“
Tchánův výraz opět zakysl. „Ne!“
Naštěstí byl Felix nad věcí.

Vedro k zalknutí. Silnice je nekonečná, plíšky z plechovek znaveně cinkají, fotka rodiny visí na proužku izolepy výrazně povadleji než dmoucí se dekolt fešandy z Playboye vystavené hned vedle. Uwe se potí jako kůň. Zakládá si na klidu, ale když už se mu pramen vlasů nalepí na brýle podvanácté, škubne volantem jak při tanci svatého Víta.
"Herrgott!" zasupí.

A vtom se to stane. Zahřmí, zableskne se a hlas shůry k němu dolehne za doprovodu andělských trub. A Uwe náhle ví. Zastaví na nejbližší benzince a zažádá o nůžky.

Řidič černého Bentley, jedoucího za kamionem, se za černými brýlemi nenápadně uchechtne.

"Geralte, co se ti proboha stalo s vlasy?"

Geralt se zamračil. "Fringilla mě zaklela. Řekla, že když jsem z ní udělal hlupáka, tak aspoň jako hlupák budu vypadat."

"Tak to se jí povedlo," zamumlal Jaskier. Geraltův nový účes nejenže vypadal hrozně, ale vlasy mu navíc trčely do všech stran, jako kdyby zcela zdivočely.

"Teď abych chodil kanály."

"To jsi dělal už předtím."

"Zmlkni."

Jaskier se ke Geraltovi přitočil. "Možná by tu kletbu zlomil polibek?"

Nefungovalo to. Ale Jaskier a Geralt to pro jistotu otestovali znovu.

A znovu.

***

Později

"Geralte, už jsem zmínil, že vypadáš příšerně?"

"Sklapni, barde."

"Taky tě miluju."

"Už zase jedou za námi!"
"Tak mizíme děcka."
Popadl svou obnošenou tašku, upravený kus výfuku a další harampádí a skočil na zadní sedadlo rozjíždějícího se kadilaku. Švýcarským nožem začal kuchat čalounění sedačky a výplň cpal do trubky výfuku. Gentleman za volantem málem omdlel, když to postřehl.
Výplň zalil benzínem a navrch hodil dřevěnou kuličku z volantu.
"Připravte zapalovač."
Vývrtkou na noži udělal díru na konci výfuku a nacpal tam doutnák.
Hodil si tu věc na rameno.
"Zapalte to a držte se!"
V rychle jedoucím autě se špatně míří.
Vlasy mu divoce vlály ve větru a lechtaly ho na krku.
Prásk!

Bílá budova na konci aleje, jede se k ní kamenitou cestou, nebo můžete jít pěšky. Ale většinou přitom nesete velice živý a vzteklý náklad, který se vzpírá, seč může, takže se to nedoporučuje.

Uvnitř budovy se dnes děly hrozné věci. Syčení, vrčení, jekot.

V kleci se pomalu probouzí bývalá lítá šelma, a zhnuseně zatřepe hlavou. Pak se pokusí olízat si srst na krku, ale zjišťuje, že žádná srst se nekoná. Nevěřícně hledá dál, a zjišťuje, že má půlku tělíčka vyholenou.

Hm. Tak dík, no. Ten malej parchant doma se mi posměje.

Kocour má sice vpředu business, vzadu párty, ale žije.

Reid a Prentissová sledovali patologa, jak si natahuje rukavice a odkrývá tělo ležící na kovovém stole. Nebyl to pěkný pohled.
„Pachatel ji omámil barbituráty a zasadil jí čtrnáct bodných ran ostrým předmětem, pravděpodobně nožem. Těžko říct, jestli v té chvíli ještě byla při vědomí.”
„To bylo příčinou smrti?” zeptal se Reid a postrčil si brýle ke kořeni nosu.
„Kupodivu ne. Ani jedna z ran nezasáhla životně důležitý orgán. Nestihla ani vykrvácet. Nakonec se zadusila ústřižky vlastních vlasů.”
„Pachatel ji na místě ostříhal. Ten mullet pro něj musí něco znamenat,” poznamenala Emily. „Kde jsou ostatní?”
Doktor agentům pokynul: „Pojďte za mnou.”

Dnes na každoroční světové přehlídce vysoké módy 2121 máme nejnovější kolekci nejznámějších návrhářů z celé Sluneční soustavy, inspirovanou vznikem bájné České republiky. Modelové léta pracovali na tom, aby dosáhli nemožných standardů tehdejší krásy, a to především ideálního pivního pupku. Jejich nohy zdobí nádherná a praktická kombinace ponožek a sandálů. Dále mají klasické sportovní tříčtvrťáky a tílka se skvrnami od piva a jídla, odhalující chlupaté podpaží. Mezi oblečením je elegantně zakomponovaná ledvinka. V rukou třímají přesnou historickou rekonstrukci takzvané tašky ze supermarketu s lahváči. V ruce nesmí chybět pivo a mezi prsty cigareta. Obraz dovrší nepřekonatelný mullet. Vpředu byznys, vzadu párty!