Pěkný večer všem,
dnes přidávám noční můru pohovorů:)
Hezké drabblení.
Téma pro 17. 4. 2023: Kde se vidíte za 5 let?
Toto téma bude uzavřeno 17. 4. 2023 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat tady.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov
Nesoutěžní.
Jeden chlapec kdysi přemýšlel, kde by se viděl za pět let.
Pak potkal holku, která mu slíbila, že z něj jednou udělá milionáře.
Ta myšlenka se mu zalíbila. Po letech z něj byl boháč, který vlastnil obří dům, soukromé letadlo a vlastní katanu, s kterou mohl zabíjet koho chtěl. Co dál? Mohl být čímkoli. Bankovním lupičem... ale i bezdomovcem.
Osud je někdy krutý...
Kdysi se ve škole hodně učil, protože chtěl být chytrý, ale nebyl. Hodně zlobil, řezal sourozence a všichni se ho báli. A pak ji znovu potkal a ona splnila, co kdysi slíbila.
Z bilionáře byl najednou milionářem.
Povídku vymysleli žáci 5. ročníku, V. Š. a T. Ch.
Pointu doťukla paní učitelka E. Z. alias Skříťa.
Jedno drabblátko do série o Gině a Tommym, o veselejších časech. Dopisuji se zpožděním, bod nechci.
Obcházeli blikajícím, třeštícím lunaparkem. Chtěla tam klofnout kunčofta, ale Tommy trval na tom, že budou mít celý večer pro sebe. Projeli strašidelným palácem (Tommy se smál, ona vřeštěla), snědli cukrovou vatu, vystřelil jí plyšového brontosaura. Měl skvělou mušku, ale „Musel to být dinosaur?“. Radši by toho boubelatého medvídka.
Před půlnocí ho dovlekla do stanu mexické věštkyně. Prohmatala jim dlaně, promíchala karty. Seděli tam natěšení jako děti před cukrárnou.
„Kde budeme za pět let?“ dožadovala se Gina budoucnosti.
„Cesta bude trnitá, ale všechny starosti pominou. Vidím vás vznášet se ve vodě.“
Oceán, dojala se. Určitě to je oceán, milovaný a azurový.
Protože drabblata dopisuji a přidávám, jak se mi zrovna zachce, tak pro náhodné kolemjdoucí vysvětluji - Gina je mladá prostitutka, která miluje oceán, i když ho nikdy neviděla. Více v drabblu Vidět oceán.
“Takže to bude jeden los. Jaká čísla byste si přála?”
“Ta vítězná,” usmála se žena na muže za přepážkou.
“Ha ha, ty by chtěl každý,” muž se na okamžik zahleděl. “Jo, kdybych vyhrál jackpot… Sekl bych tady s tím, koupil bych si malý domeček, s malou zahrádkou a do pěti let bych pěstoval malé růže. Třeba červené.”
“Jsem si jistá, že ta zahrádka se vám určitě vyplní,” ujistila ho žena.
“A co vy?”
“Já budu za pět let v Řecku. Napište tam třeba vzestupně čísla od jedné do devíti.”
“Ještě jméno a příjmení potřebuji. Ze zákona, víte?”
“Kassandra - jen Kassandra.”
Lucius potřebuje co nejdříve sdělit Frenchiemu, co vymyslel.
"Je nás moc málo, utéct nás nenechají a o vzpouře nemá smysl ani uvažovat," přemítal Frenchie.
"Je to jasné, budeš muset svést Izzyho."
Lucius škodolibě sledoval, jak
Frenchie vytřeštil oči.
"Pomátl ses? Kdybych se ho pokusil svádět, tak mě tak akorát bodne."
"Ano, nějaké píchání v tom jistě hrát roli bude..."
"Luciusi!"
"Klid. Jen říkám, že mít Izzyho na své straně by byla obrovská výhoda."
"A proč to mám zařídit já?!"
"Protože s ním vycházíš docela dobře, ne?"
"No samozřejmě, do dvou let jsme svoji a za pět let budeme mít vlastní pirátskou flotilu a odplujeme spolu do zapadajícího slunce."
Práce v mzdové účtárně byla nudná, ale praktická, avšak Newton Pulsifer by raději pracoval s počítači. Bohužel pro něj ho počítače moc v lásce neměly. Ve dvanácti letech způsobil výpadek elektřiny v celém Dorkingu, dnes pouze vyhodil pojistky v kanceláři. Brzy asi bude potřebovat nové zaměstnání.
O polední pauze našel v novinách zajímavý inzerát. Když volal na uvedené číslo, čekal otázky jako „Kde se vidíte za pět let?“, místo toho se z telefonu ozvalo „Kolik máte bradavek?“
„Prosím?“ zeptal se, jestli náhodou neslyšel špatně.
„Bradavky, člověče, kolik jich máte?“
„Eh. Dvě.“
„Výborně. Kdy můžete nastoupit?“ zeptal se ještě seržant Shadwell.
"Where would you like to go to dinner?" Lion asked his newest mark.
"Do you trust me?" She smirked back at him.
"You don't strike me as a weirdo, so yes?
"See, that's exactly it. Normal is boring. Weird is the new sexy." She winked.
"Yourself included, by the way," she added slyly.
"In that case," he laughed. "When should I pick you up?"
"Five thirty. When did you last go roller skating?"
"Years ago! Why?"
?
"Probably no reason, but... I do ride roller derby. We have a real shot this season."
"Dead on! I'd love to see that sometime."
Čtěte úvodní slova řádek ;)
Kde se vidím za pět let? Inu, za pár týdnů rodím, takže za pět let od teď budu doufám chystat oslavu narozenin svému prvorozenému. Nebo své prvorozené. Možná už bude mít i sourozence, kdo ví. Doufám, že tou dobou se už nebudu muset bát, aby se nedostali do problémů jen kvůli tomu, co jsou zač.
Věřím, že za pět let od teď se už nebudeme muset skrývat. Před mudly ani před zákonem. Věřím, že za pět let bude svět konečně v pořádku. Nebo aspoň na své cestě k uzdravení.
Nebo se to celé fenomenálně pokazí. Ale to si odmítám připustit.
„Měl byste se přes to přesunout, pane Ayers. Nemůžete stále být v oné minulosti. Řekněte mi... Jaké máte cíle?” Načal konverzaci starší muž a přes obroučky pohlédl na mladšího muže.
„Já-” Řekl mladík a následně se zasekl. „Já nemám budoucnost. Bez ní už ne.”
„Ale jistěže máte. Ona by si sama přála, abyste se dále rozvíjel... Dosáhl to za několik let klidně i na hlavního bystrozora. Staral se o svět.”
„Ne... Já se nechci starat o svět, chci se starat o ni. Nechci jít dál. Nechci se vidět v dalších letech.” Rozklepou se mu ruce.
„Dobrá. Zvýšíme dávku vaší medikace.”
Kdo nepozná fandom, bude se stydět!
Org.: Na bodování se vybodněte. Jo a těch pět let neberu tak úplně doslova.
„A jestli se za ní nechcete odebrat vy ostatní," zamával výhrůžně prázdným květináčem, „tak se snažte."
Jedna přes druhou nasazovaly na listy a otvíraly květy. Být příští, kdo zmizí z prosluněného parapetu… hrůza pomyslet.
Jen bílá azalka pochopila, že se vyčerpávají nadarmo. Ubohá begónie se vydala ze všech sil, a když už nemohla dál, pán ji nemilosrdně odnesl.
Azalku čeká stejný konec, tak jako tak.
Neuspořádané houští na dvorku za antikvariátem neodpovídalo britskému klimatu.
„A je to, maličká." Její nový pán ji něžně zalil.
Nemohla uvěřit svému štěstí. Opodál dokonce roste její milá begónie!
Umřely a přišly do nebe. Určitě.
Ať mi nikdo nevykládá, že je to nějak jinak.
