DMD Bonus č. 9 pro 30. 4. 2012

Nahrazuji téma Co je psáno, to je dáno.
Lásko,
nezasloužím si tě takto nazývat.
Ale ještě předtím, než se tento vzkaz rozplyne v čase, ti musím něco říct.
Dobře si uvědomuji, co jsem udělala.
A můžeš mi věřit, že bych to udělala znovu. A znovu.
Stejně jako ty dělám vše proto, abych přežila.
A nikdy nepřestanu.
Mrzí mě jen... že jsem ti toto všechno (a ještě něco málo navíc, to nejdůležitější, co tu nemohu napsat) neřekla, když jsem měla ještě čas. Možná jsem byla hloupá, možná ne, možná se věci mohly stát jinak, ale sama tomu nevěřím. Nejspíš ani nechci, protože to příliš bolí.
Navždy na viděnou,
A.

žlutý tulipán pro KaTužku a Nifredil
Antropomorfní personifikace jednoděložné rostliny rodu Tulipa mužského pohlaví a antropomorfní personifikace téže jednoděložné rostliny rodu Tulipa opačného pohlaví (tedy ženského) vykonávají po dobu jednoho oběhu naší planety kolem nejbližší hvězdy, klíčové pro naši soustavu, kývavou činnost, obvykle spojenou s projevováním úcty. Tuto úctu si projevují vzájemně. Množina prvků mimo dvě výše zmíněné antropomorfní personifikace jednoděložné rostliny rodu Tulipa (které mají tak mimochodem barvu zralého banánu) vyjadřuje údiv nad faktem, že ony dvě výše zmíněné antropomorfní personifikace nepociťují nepříjemné vjemy v oblasti svých odlehlých okrajů.
Tulipán a tulipaní
celý den se sobě klaní
Až se diví okolí,
že je záda nebolí.
pozn.: tak já tu celý večer usínám nad Trumfem, a když ve 23:46 objevím žluté tulipány, náhle záhadně ožívám a valím, jako jsem za celé DMD nevalila

A/N: Tématem je Žlutý tulipán a zadala nám to ioannina!
Obdarovanými jsou KaTužka a nifredil, protože bez nich by tato soutěž nebyla a byla by to obrovská škoda. Děkujeme! (já vím, už jsem vám věnovala druhé, ale můžete si každá vzít jedno ;))
A navíc jsem si tím splnila své fandomové přání. Takže - mějte všichni radost jako já! :)

****
‚Žlutý tulipáne, žlutý tulipáne!‘
‚To voláš na mne, dívenko? Proč mne rušíš z časného jarního probouzení?‘
‚Žlutý tulipáne, pověz mi, co je s mým Kayem!‘
‚S tvým Kayem? A kdopak je to, dívenko?‘
‚Můj drahý přítel, druhá polovina duše!‘
‚Nevím, kde je tvůj Kay, dívenko.‘
‚Milý žlutý tulipáne, kdo by mi mohl poradit, kde naleznu svého Kaye?‘
‚Dívenko, nikdo ti neporadí. Cestu musíš ujít sama.‘
‚Bude to bolet, žlutý tulipáne?‘
‚Bude to bolet, dívenko. Ale ne víc, než zapomenout.‘
‚Děkuji ti, žlutý tulipáne. Nezapomenu, cos mi řekl.‘
‚Já nejsem žlutý tulipán, dívenko.‘
‚A kdo jsi?‘
‚Jsem tvé slunečné srdce, dívenko.‘

Poznámka: Snad nevadí, že využívám prostoru, i když si téma nahradit nechci, kdyžtak pardon :)
Takže nesoutěžní drabble na téma: Otrocká práce.
_________________________________________
„Ano, slečno.“
„Ne, slečno.“
„Samozřejmě, slečno.“
„Už to bude, slečno.“
Že já se do toho nechala zatáhnout…
Šlechtic uměl lidi přemlouvat, jen co je pravda. A tři tisíce liber se zdály jako sen.
Ale všechna ta práce… nikdy jsem nic podobného nedělala. Oblékat židli nebylo ani zdaleka tak obtížné. A těch šatů…
„Už to máme v kapse,“ zaradovala jsem se v duchu, když Maud přistoupila na Šlechticovu nabídku k sňatku.
Ale pak přišla noc a s ní i nejobtížnější ze všech úkolů.
„Sue, řekni, co musí udělat manželka o svatební noci?“ zeptala se vyplašeně.
A tak jsem jí to ukázala.

"S-s-s-strašidlo!" ozval se výkřik.
Nastala panika. Jakási klisnička omdlela. Její přátelé ji rychle tahali do bezpečí.
Všichni se snažili dostat za zavřené dveře a pokud možno i okenice.
Na náměstíčko vecválalo podivné stvoření.
Vypadalo jako poník - ale poníci nebyli černí.
Kouřoví, šedí, sem tam tmavě modří, nebo velmi temně hnědí. Ale nikdy ne černí.
Není proto divu, že ho všichni považovali za zlý přízrak.
Procválal náměstíčkem a hnal se směrem k řece.
Cutie mark Crusaders ho zvědavě následovaly.
Skočil do vody a chvíli na to se vynořila červená hlava.
"To je…Macu, že tys čistil komín!" vykřikla Apple Bloom.
"Eeyup!"
Nahrazované téma:Červený a černý

Téma: Žlutý tulipán (zadáno ioanninou)
Věnováno KaTužce a Nifredil, jako další květ do kytice žlutých tulipánů. Za Vaši obětavost a péči.
Žlutý.
Slovo bloudilo myslí Artura Denta a hledalo, s čím se spojit. S barvou jeho zubů? Jazyka? S obrovským bagrem, který se výhrůžně tyčil na příjezdové cestě k jeho domu?
Žlutý.
Slovo se zafixovalo ve většině mozkových buněk a znehybnělo je. Zbytek kapacity mozek vynaložil na představu gumové kačenky, o které mu kdosi vykládal, že je zdrojem inspirace. Plula Arturovým mozkomíšním mokem.
Žlutý.
Pohled jeho očí, jejichž bělmo rychle získávalo nažloutlou barvu, bloudil nepřítomně po okolí domu. Nakonec utkvěl na skupince neduživých květin pod oknem.
Žlutý.
Adjektivum se spojilo se substantivem.
„Flower power!“ zařval Artur a vrhl se pod kola bagru se žlutým tulipánem v ruce.

Téma: Otrocká práce
Ze začátku to vypadalo jako idylka, znáte to, zpěv, pozornosti, semtam diamant... Kdyby tušila, na co si tím jedním úklidem a teplou večeří zavaří! Pak to nečekaně rychle přešlo do statutu quo, když je vlastně celý den doma, že...
Támhle ponožka. Tadyhle se válí... ne, to radši ani nechce vědět. Hm, talíř pod křeslem. Dle obsahu majitel asi čekal, až mu narostou nožičky a odleze do dřezu sám.
Černovláska chvíli terapeuticky bušila hlavou do zdi a mezi zuby drtila kletby. Pak si povzdechla a dala se do likvidace té spouště, jako každé ráno.
Ne, sedm chlapů se prostě vychovat nedá.

Pro letošek se tímhle drabble loučím, ale doufám, že není letošní poslední :) Děkuji organizátorkám, KaTužce a nifredil, které jsou nepřekonatelné a vůbec všem, co napsali tolik úžasných drabble. Hodlám teď dospat duben, dohnat úkoly do školy, přečíst knihy, co se mi hromadí na stole. Také se těším na pročítání všech témat, připomenout si některé drabble a jiné přečíst premiérově.
Téma č. 18: Poslední petrklíč
„ Co to žereš, potvoro! Pustíš to!“ z huby ji vytáhl poslední zežvaný petrklíč. Taková to byla milá kytička. Mělo se to stát. Ennis by o ni jistě nestál.
Petrklíč přilepený na pohlednici se odlepil, spadl na dno poštovní schránky. Pošták nevěděl, ke kterému patřil.
Točil mezi prsty posledním petrklíčem toho jara. Má mu ho dát? Požádat jej, aby žil s ním? Nedá mu ho, je to moc…divné… romantické…sentimentální.
Vylisovaný petrklíč, ten poslední toho jara, co tenkrát utrhl. Ztratil svou cenu. Nikdy mu ho nedal, teď je pozdě, rozhodl se. Pozůstatek nezdaru podávaný s bankovkou ve velkém městě Mexiko.
A/N: Jack je romantický, ale přinucen žít v drsné zemi drsným životem.

Fandom: Království ostrovů (originální fandom)
Téma: Žlutý tulipán (zadáno ioanninou zde)
Věnováno speciálně KaTužce a Nifredil
Zavál vlahý vítr.
Někde za mraky se schovávalo slunce.
Zahrada vypadala nepatřičně... mírumilovně.
Uhrabané pěšinky, uspořádané záhonky... v rohu pošlapaná tráva.
Lidský had nosící kbelíky s betonem.
Nadávky ozývající se zpod země jsou tlumenější a tlumenější. Brzy utichnou.
Na území Chrámu se nesmí prolévat krev.
Tím hůř.
Nejde o pomstu. Ani o trest. Jenom bezpečnostní opatření.
Když necháš vraha uniknout, jsi zodpovědný za jeho další zločiny.
Nemůžeš se k zodpovědnosti otočit zády.
Smrt je součástí života.
Prošla blízko...
Život je také... součástí života.
Nejbližší tulipány brzy rozkvetou.
Budou mít barvu slunce.
Vykoukne z mraků a vše pozlatí.
Jako každé jaro.

Téma č. 1. - Konec
Těm, kdo jsou z konců smutní:
- I Frodo si myslel, že už nepůjde dál, když donesl Prsten do Roklinky
- Aragorn se domníval, že jeho láska ztroskotala na Elrondových požadavcích
- Společenstvo bylo přesvědčeno, že Gandalf umřel
- Éowyn v Šeré Brázdě ztratila důvod žít dál
- Faramira hodlal upálit jeho otec
- Enti si přáli v klidu zestromovatět
- Galadriel nedoufala, že se kdy vrátí do Valinoru
- Glum si zoufal, že Miláška ztratil navždy
Některé konce jsou prostě jen nové začátky.
(A kdyby snad došlo s dalším psaním na nejhorší: DMD 2012, tolik krásných textů, tu zůstane s námi – stále se máme k čemu vracet)
AN: Děkuji! Organizátorkám, těm, kdo četli moje drabble, těm, kdo je komentovali, vám všem patří můj obrovský dík! Bylo to krásné, děkuji!