25 - Nečekaná překvapení
Aneb menší finále...
Angelina věděla, že je u Harryho na ošetřovně Brumbál, a trpělivě číhala na okamžik, kdy odtamtud ředitel konečně odejde.
Madam Pomfreyová Harrymu samozřejmě žádné další návštěvy nedovolila, ale profesorka McGonagallová se s Angelinou dohodla, že vedoucí ošetřovny dostatečně zabaví. Pravila, že Angelina by za Harrym jít rozhodně měla, zvlášť po tom všem, co se stalo, ale že o tom zároveň nemusí vědět celý hrad, neboť to, že jsou Angelina a Harry dvojčata, je nadále třeba zachovávat v naprosté tajnosti. Všechny, kteří se o tom náhodou dozvěděli, včetně Nevilla a Hermiony, jíž to po událostech ve sklepení jaksi mimochodem prozradil Ron, zavázala slibem mlčení.
Brumbál konečně odešel. Angelina se opatrně vyplížila ze své skrýše za stohem čistých prostěradel, rozhlédla se, zda je vzduch čistý a rychle se prosmýkla na ošetřovnu.
Harry ležel až vzadu u okna, naštěstí tu žádní jiní pacienti nebyli.
„Angelino?“ podivil se, když přiběhla k jeho posteli. „Co tady děláš? Dáš si fazolku?“ Nabídl jí ze sáčku Bertíkových fazolek tisíckrát jinak. „Neboj se, příchuť vosku do uší už si vzal Brumbál a většinou bývá v sáčku jenom jedna. Ale je fakt, že tam ještě může být suché z nosu...“
Zavrtěla hlavou. „Řekl ti to?!“
Harry odložil bonbóny. „Řekl mi toho spoustu. O Voldemortovi a o mých rodičích.“
„Takže i o mně,“ vyhrkla. Překvapilo ji, že ho to nechalo tak klidným.
„O tobě? Proč? S tebou to přece vůbec nesouvisí. Nějak jsi zbledla, co se děje?“
Bez vyzvání si sedla na kraj jeho postele. „Takže ti to neřekl. Neřekl ti to, ačkoli jsem sama slyšela McGonagallovou, jak ho přesvědčuje, že by ti to říct měl.“
„Vůbec nechápu…“
„Harry, Brumbál ti opravdu ani nenaznačil, že tvoji rodiče měli kromě tebe ještě jedno dítě?“
Vykulil oči. „To jako vážně?“
„Pro mě to byl taky šok.“
„Ale co se s tím dítětem stalo, když na nás Voldemort zaútočil?“
„To, co ti teď řeknu je tajné a nesmíš to nikomu prozradit. Existuje místo, kam mohou kouzelníci bezpečně ukrýt své malé dcery, pokud znají to správné zaklínadlo, tak tam v případě nouze mohou dítě poslat. Jenom holčičku teda. Je to místo mimo tento svět, kde žijí elfové, je to kvůli nějaké staré smlouvě nebo tak něco, Lily by ti o tom řekla víc, kdyby tě to náhodou zajímalo.“
„Takže moje máma tam poslala...“
„Mě,“ přikývla Angelina.
Harry na ni zůstal zírat s otevřenou pusou. „Proto jsem tě viděl v tom zrcadle!“ došlo mu. „Jak dlouho to víš?“ zeptal se vzápětí.
„Od té noci, kdy jste šli zastavit Quirrella. Lucy a Ron to ovšem vědí už několik týdnů,“ neodpustila si dodat.
„Proč mi to Ron neřekl?!“
„Museli to s Lucy slíbit McGonagallové. A stejně tak jí muselo slíbit několik dalších lidí, kteří se to mezitím náhodou dozvěděli, že o tom živé duši neřeknou. Brumbál s McGonagallovou to chtějí udržet v tajnosti. Prý pro moje bezpečí. A Brumbál to zjevně chce udržet v tajnosti i před tebou.“
Harry se stále tvářil šokovaně, což Angelina chápala. Položila mu ruku na předloktí. „Vůbec si na tu dobu, kdy jsme žili společně, nepamatuju. Nepamatuju si mámu s tátou, ani tebe, vůbec nic. Moje první vzpomínky jsou až s Elevendays.“
„Taky si na tebe vůbec nepamatuju,“ hlesl Harry. „Ale asi to do sebe všechno tak nějak logicky zapadá, to zrcadlo a tak... Teta se strýcem mi neřekli ani to, že rodiče byli kouzelníci. Vlastně mě nepřekvapuje, že mi zamlčeli, že mám sestru. Dvojče… No páni!“
„Všichni si mysleli, že jsem tam taky umřela. Z toho domu prý vůbec nic nezbylo. A Brumbál chce, aby si to všichni mysleli dál.“
„Ehm… jestli to tedy chtějí utajit, tak budeš asi pořád dál Smithová a ne Potterová, že jo?“
„Jo.“
„A asi se mnou nepojedeš na prázdniny k Dursleyovým?“
Zavrtěla hlavou a neušlo jí, že se zatvářil trochu zklamaně. „Lucy a mě pozvali na léto Weasleyovi, ale Ron říkal, že prý se tam na část prázdnin sejdeme i s tebou.“
***
„Takže Lucy a Angelinu pozvali na prázdniny Weasleyovi,“ konstatovala trochu nasupeně Lily. „To je pěkně nefér. Ony dvě si budou užívat bezva léto a my budeme trčet u té můry Koláčkové.“
Katie se ošila. „No, víš… jaksi… Draco se tak nějak zmínil před svými rodiči, že jsem sirotek, co o prázdninách nemá kde být... a profesor Snape se za mě zaručil… takže...“
„NE!“
„Eh… jo, promiň, Lily. Pozvali mě na léto na Malfoy Manor.“
„Tak to je teda vážně sprosťárna.“
„Je mi moc líto, že se to takhle vyvinulo,“ řekla zkroušeně. „Jenže tohle jsem vážně nemohla odmítnout.“
Lily se na patě otočila a uraženě odešla.
Profesor Kratiknot ji našel o dvě hodiny později schovanou za skříní poblíž vchodu do Havraspárské koleje. „Co se vám stalo, slečno Mustonenová?“ zeptal se laskavě.
Lily se cítila trapně. Bylo jí jasné, že profesor na ní musel poznat, že brečela. Přesto, nebo možná právě proto, mu nedokázala lhát a svěřila se mu, jaká křivda se jí stala a jak mizerné prázdniny ji čekají.
Kratiknot se tvářil zamyšleně. „Vlastně jsem vás hledal kvůli něčemu jinému, díval jsem se na vaše závěrečné testy a podle předběžných výsledků se zdá, že budete mít rekordní počet bodů. Tak jsem se s vámi o tu radost chtěl rozdělit. Ovšem co se týče těch vašich prázdnin, máte pravdu, že u madam Koláčkové byste měla příšerné léto. Nechtěla byste jet se mnou do Itálie?“
Překvapeně zamrkala. „Jasně že chtěla!“ vyhrkla dřív, než si to profesor rozmyslí. „Jela bych s kýmkoli kamkoliv. Tedy… tak jsem to jako samozřejmě nemyslela… Strašně ráda s vámi pojedu do Itálie! Děkuju! Ale proč vlastně do Itálie, pane profesore?“
Kratiknot se pousmál. „Jezdím tam každý rok, za rodinou. Můj syn žije už přes dvacet let v Římě, jeho manželka je Italka oba učí na Cesareu, tamější kouzelnické škole. Přes léto ale nezůstávají ve městě, celá rodina tráví léto ve vile u moře. Mají tři dcery – přibližně ve vašem věku. Myslím, že si s mými vnučkami budete velmi dobře rozumět.“
Příště už bude druhý ročník...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to nakonec pro všechny
Tak to nakonec pro všechny dopadlo dobře, vlastně až na Harryho.
No jo... Harry má holt smůlu.
No jo... Harry má holt smůlu.
Tak si to nakonec všechny
Tak si to nakonec všechny holky užijou. :)