29 - Krucánky a Kaňoury

Zatímco šli Harry, Ron a Hermiona na zmrzlinu, Lucy a Angelina se konečně potkaly s Katie – a také s paní Malfoyovou, která ji po nákupech doprovázela. Když je Katie představila, pozvala je paní Malfoyová všechny na horkou čokoládu do nejbližší kavárny, která, jak Lucy usoudila, vypadala jako dost snobský podnik. Čokoláda byla ovšem skvělá a holky jenom litovaly, že tu s nimi není také Lily, protože ta by si takovouhle návštěvu v kavárně užila nejvíc. Nadto jim kamarádka po téměř dvou měsících už docela dost chyběla…
Lucy a Angelina se pak vydaly do Krucánků a Kaňourů, kde se měly sejít s ostatními a nakoupit si všechny potřebné učebnice. Paní Malfoyová ovšem pravila, že ona a Katie ještě musejí zajít k madam Malkinové (z výrazu její tváře nebylo těžké uhodnout, že se tam velmi těší) a že nákupy učebnic mezitím obstará Lucius – respektive dá majiteli obchodu seznam a ten jim zítra všechny knihy doručí na Malfoy Manor.
„Lucius je asi Traiánův táta, že jo?“ zeptala se Lucy, když se rozloučily a vydaly se Příčnou ulicí směrem ke knihkupectví.
Angelina zvedla oči v sloup. „Lucy, jmenuje se Draco, copak si to nejsi schopná zapamatovat?“
„Ale to víš že jo!“ zasmála se kamarádka. „Jenom se mi to k němu tak nějak hodí. Jé, podívej, co to tam visí za ceduli?“ ukázala na budovu knihkupectví, z jejíchž hořejších oken bylo vyvěšeno obrovské oznámení.
Angelina si je se zájmem přečetla. „Zlatoslav Lockhart bude podepisovat svůj životopis? No páni, to bude teta Molly nadšená, básnila o tomhle úžasném Lockhartovi celé léto.“

V obchodě se mačkalo opravdu hodně lidí, zejména čarodějek přibližně ve věku paní Weasleyové, přesto se jim nějak podařilo dostat se nejen dovnitř, ale hlavně najít Weasleyovi i s Harrym a Hermionou a jejími trochu nervózními rodiči.
Harryho si bohužel za chvíli všiml i sám Zlatoslav Lockhart, který se s ním mermomocí chtěl vyfotit – což se Harrymu moc nelíbilo. Vzápětí byl obdarován všemi Lockhartovými knihami a hned na to jemu i všem ostatním Lockhart poněkud pompézně oznámil, že se od září stane novým bradavickým učitelem obrany proti černé magii.
„No tak to teda potěš koště,“ vydechla Angelina, zatímco si měřila nafintěného kouzelníka nedůvěřivým pohledem.
„Snad dopadne lépe než ten minulý učitel obrany,“ podotkla trochu uštěpačně Lucy.
Harry cosi zamumlal a dal všechny knihy, které před chvílí dostal od Lockharta, Ginny s tím, že si je sám koupí.
„Bohužel,“ poznamenala Angelina rezignovaně, „budem si je muset koupit všichni.“
V tu chvíli se za nimi objevil Draco Malfoy, šklebil se na Harryho a připojil několik jízlivých poznámek o tom, jak „výjimečnému chlapci, který přežil“ taková popularita určitě dělá dobře a že se nepochybně vyžívá v tom, když se dostane na první stránku novin.
„O tomhle nám teda Katie nepsala, že ses o prázdninách zcvoknul,“ zamračila se na něj Lucy.
Draco zrudl, ovšem než stačil cokoli odpovědět, procpali se k nim Hermiona a Ron – mezi nímž a Dracem ihned vypukla hádka, která by možná skončila i nějakou tou malou rvačkou, kdyby do toho nepřišel pan Weasley a nevyzval je, aby šli ven, že je to uvnitř jak v blázinci.
„Ale ale, to je přece Artur Weasley,“ ozval se náhle za Lucy čísi hlas.
Když se s trhnutím otočila, okamžitě pochopila, že tohle prostě musí být pan Malfoy – tedy Dracův táta. „Vy strýčka Artura neznáte?“ poznamenala drze, nicméně snažila se nasadit dostanečně nevinný výraz. Tenhle chlápek jí na první pohled moc sympatický nebyl.
Lucius Malfoy se na ni podíval jako na jakýsi potěr, který se přemnožil a jehož stav je třeba redukovat. „Vidím, že jsi nevychovaná stejně jako všichni tvoji příbuzní, holčičko,“ odtušil chladně.
Lucy zvedla bradu. „To je možné. Ale alespoň si nehraju na něco, co nejsem a nemám hloupé poznámky na ostatní.“
Místo odpovědi sáhl s nepřehlédnutelným znechucením do jejího kotlíku a vytáhl jednu z učebnic. „Z druhé ruky, jak se dalo předpokládat,“ odfrkl opovržlivě.
Lucy přimhouřila oči. „A taky nesahám na věci, které mi nepatří.“
Malfoy ji ignoroval a povýšeně se otočil k panu Weasleymu: „Myslel jsem, že vám na ministerstvu alespoň dávají odměny za přesčasy, Weasley. Ale zjevně jsem se spletl. Vždyť jste všem kouzelníkům pro ostudu a ani vám za to slušně neplatí.“
Slovní výměna pokračovala a postupně se vyostřovala a nakonec to doopravdy skončilo rvačkou, nicméně ne Draca a Rona, ale jejich otců, které od sebe musel odtrhnout Hagrid, který se – snad náhodou – objevil v pravou chvíli na pravém místě.
Ron, Harry a ostatně i Draco, jak si Angelina všimla, z toho měli oči navrch hlavy.
Lucius Malfoy – nyní poněkud pocuchaný – stále svíral v ruce Lucyinu učebnici a než odešel nasupeně z knihkupectví, zlobně ji po Lucy hodil.