Nezapomenutelné poprvé

Ležela tam, tak sladce vonící, mladá a nevinná.
Zpěv ptáků, dle jeho mínění spíš jejich protivný bubínky drásající řev, jako by najednou umlkl. Ani ten smrad kytek už nebyl tak protivný.
Slunce na obloze příhodně zakryl lehký mráček, takže si mohl sundat sluneční brýle a důkladně si ji prohlédnout.
Ležela na zádech s rozhozenýma rukama, nohy mírně od sebe. Na levé noze jí chyběl střevíc.
Byla skutečně nádherná.
„Provedla jste ohledání, doktorko?“ zeptal se co nejúřednějším tónem.
„Jistě.“
„Jste si naprosto jistá, že nalezená je mrtvá?“
„Máte snad pocit, že se dá žít s uříznutou hlavou?“ zeptala se sarkasticky patoložka.