Do času

Prokletije povstalo z kalů a koster na mořském dně. Z miliard bezvýznamných schránek dávných tvorů. Zkamenělá smrt se v průběhu věků přeměnila v bělostný vápenec. Drobné, něžné kapky vody rozervaly dolomit do hlubokých propastí a ostrých štítů. 

Z východu se tlačí tmavá břidlice, ledovce čtvrtohor vyryly hluboké kary a strmé stěny. 

S lidmi začaly stoupat k nebi vůně lásek, hroty vášní i oblaka hněvu. Strachy se srážely v ledových jehličkách a zrady měnily barvy. 

Drak nad horami, původně ochránce s laskavou tváří, dokázal dlouho a trpělivě odsávat obavy, zášť a zlou vůli z údolí. 

Černá břidlice v jeho útrobách těžkne.