O uhlíři a knížeti

„Vím, že mě čeká trest,“ řekl uhlíř. „Ale nepytlačil jsem svévolně, Výsosti, mám rodinu a doma není co jíst. A Vaše Jasnost o dva chycené králíky určitě nezchudne.“
Knížeti se cosi na uhlíři zalíbilo. Pokývl hlavou a řekl: „Chci ti dát možnost zachránit si život. Prý jsi dobrý v pití vína. O mě říkají totéž. Navrhuji ti tedy toto. Potvrdíš-li skutkem svoji pověst a udržíš-li se mnou v pití krok, udělím ti milost. Nevydržíš-li, stihne tě trest.“
Po desátém vypitém poháru byl kníže udiven: „Obstál jsi své pověsti, uhlíři. Udílím ti milost. A abys nemusel pytlačit, jmenuji tě knížecím uhlířem.“