Je potřeba myslet na následky

Domem na Aljašském pobřeží se nese zděšený řev. „Pane bože! No, ty mi vlastně moc nepomůžeš…“ Dvě malé děti, holčička s rohy a chlapeček s červenou kůží sedí pod oknem a tiše se chichotají. Kolem nich leží prázdné plechovky od barvy. Liz vše poněkud nechápavě pozoruje. „Co to má-“ „Mamí, výš, jak táta soptil, že v té červené je hróóózně nápadnej?“ Liz nevěřícně přistoupí k oknu. „Vy jste…“ Holčička se usměje. „Jo, nabarvili jsme ho, když spal. A černá je in.“
Hellboy stojí nad umyvadlem a zoufale se ze sebe snaží oškrabat černou barvu. „Že já blbec nemyslel na následky…“