Poslední pohled

Tak to tedy ne! Pomstím se. Nenechám si vzít, co mělo být mé!
Vtrhnu se svými bojovníky do hodovní síně. Vší silou vrhám oštěp…
U Dia, minul jsem. Začíná krutý krvavý boj, ale jsme v přesile. Zvítězíme, jako už mnohokrát předtím. Už mám toho proradného soka na dosah.
A pak nás bohové opustí.
Mí druhové se jeden po druhém proměňují v kamenné sochy. Strach mi svírá útroby a potahuje tvář úzkostí. Cedím mezi zuby zoufalé prosby. Zbytečně.
Tak takhle mám skončit? Já, hrdinný rek, jež měl být královým zetěm, zemřu pohledem Gorgony? Taková zbabělá smrt…
Ale tak děsivě krásné oči…