Pod klenbou větví

Pozn.: Mimosoutěžní, protože se mi nějak chtělo to napsat.
Les v dubnu, nabitý rašícím jarem. Stromy jsou postříkány první zelení. Jejich černé, zkroucené větve se dosud výrazně rýsují proti obloze. Keře už mají listy rozvinutější. Na kraji lesa kvetou bíle trnky a sem tam plané třešně. Dole pod stromy svítí první hvězdy sasanek a možná že za zatáčkou se skrývá záplava voňavých fialek.
V takovém lese je jako v chrámě. A chce se mi rozpřáhnout ruce, vzdát chválu a díkuvzdání.
Jindy a jinde je všechno jiné.
Ale teď a na tomhle místě mám chuť vzdát dík za to, že jsem, a že je mi přáno tohle vidět a zažít.