Tvář uprostřed zad

Zaškraloupen od hlavy k patě, proto na parketě.
"To jsi tam propašoval ty, Ríšo?"
Nemůže prášit.
Navíc viník premiant, tátu se šarží. Nepromluvil.
Rušný oddech všech, ať to odnese prašivý.
Jenže průšvih s alkoholem na výletě vyhodnocen jako šikana: žádná důtka, ale marš ze školy!
Najednou záda všech, jen jedna tvář. Přišla za ředitelem a zalhala, že se v inkriminovaný čas líbala s Ríšou. Kryl ji, proto vzal vinu na sebe.
Proč, Šárko, široce stavěná, přehlížená?
"Pamatuješ, tenkrát ve třetí třídě, pofoukals mi koleno, když jsem upadla..."
Cože? Kdy?
"Já jsem korýš, víš? Rak pamatuje dobré i zlé, každou stopu."