Nesoutěžní
Trpký pocit mu omotal myšlení. Cítí se bídně. Je sám. Tělo pokryté boláky a popelem. Sedí u vyhaslého ohniště. „Můj život také vyhasíná,“ říká si pro sebe. Zdeptaně sklání hlavu.
Ve vzpomínkách se vrací do doby, kdy byl zdráv a vážený. Dařilo se mu dobře, měl deset dětí a spoustu služebnictva a zvířat. Pak ráz na ráz o vše přišel. Jen hořkost mu zůstala. Stále se mu převaluje v srdci. Teď je opuštěný, jen se svou nemocí, izolovaný. Daleko od lidí a vlídných slov. Hliněným střepem seškrabává z těla svědící strupy a nechuť k životu, odkázán jen na pomoc Boží.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
chudák
Aries
chudák
Ano, politováníhodný.
Aplír
Ano, politováníhodný.
Kachna
Blanca
Moc pěkně popsaný Job, i když mi tam trochu chybí alespoň nějaká jiskřička naděje (jistě, jedná se schovává v úplném závěru...)
Děkuju.
Aplír
Na více naděje sto slov nestačilo. :)
Á, Jobova kniha. Velice dobré
Esclarte
Á, Jobova kniha. Velice dobré.
Potěšila jsi mne. Dík.
Aplír
Potěšila jsi mne. Dík.
Perfektní, boláky a popel -
Faob
Perfektní, boláky a popel - ač měly - ještě nenasměrovaly, ale děti a spousta služebnictva už ano! Já mám vždycky takovou radost, když to dám ještě před koncem, jak malý Jarda! Díky!
Díky moc za komentář. Já to
Aplír
Díky moc za komentář. Já to mám podobně, taky mám obrovskou radost. Ale občas se zkrátka u Tvých indicií nechytám.
Silné
Skřítě
Velmi!
Děkuju. On Jobův příběh je
Aplír
Děkuju. On Jobův příběh je silný sám o sobě.
Moc dobré
Evangelista biolog
Moc dobré
Jej, mám radost, že se líbí.
Aplír
Jej, mám radost, že se líbí. Díky.