Víceméně takové BJB, protože mě nic lepšího nenapadlo. Z mého malého fandomu, ale vlastně i ze života.
Formálně to nesplňuje přesné zadání, protože dotyční si samozřejmě tykali, ale tak co.
Když Antonino odjel do školy, slíbili si s Nanettou, že si budou často psát. Zpočátku to dodržovali. Bavilo je psát formálně podle všech pravidel korespondence, jako v knížkách.
Na jeho zprávy byla zvědavá. Sama vlastně moc o čem psát neměla. Doma je to přece pořád stejné, ne?
Potom šla studovat i ona, bohužel jinam. Teď zase ona mohla hodně psát.
Ale měla pořád co dělat, navíc musela psát i rodině. Dopisů postupně ubývalo. Časem už ani nevěděla, co psát.
Ani si nepamatovala, kdy to ustalo úplně.
I po letech jí však dopisní schránka připomínala vzrušení a radost z došlého psaní.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je to krásné a smutné, dýchá
Peggy
Je to krásné a smutné, dýchá z toho nostalgie. Nanettu chápu. Milovala jsem psaní i dostávání dopisů, jenže dneska se všechno smrsklo na maily a SMSky... :-( Takže ve schránce se ponejvíce vyskytujou účty...
Děkuju. Já si nějak ani
Esclarte
Děkuju. Já si nějak ani neumím představit různé ty dámy, co pilně psaly dopisy třena deseti lidem a vydrželo jim to celá léta. Je to jako z jiného světa.
Tohle je hodně ze života
Aries
Tohle je hodně ze života
Nojo. Bohužel.
Esclarte
Nojo. Bohužel.
Pěkné drabble. Trochu mi to
Aplír
Pěkné drabble. Trochu mi to připomnělo slova písničky (citace asi nepřesná) "....jakoby dopisy za námi létaly s křídly, pošťáci obou měst, byli už zničeni. Po čase řádky řídly, že máš moc učení, pak jen, že jinde bydlíš, máš jiné příjmení.
Vzrušení a radost z dopisu si dobře pamatuju. SMS a e-maily psaní vytlačují hlavně proto, že jsou rychlejší (ojediněle dopis nedorazí vůbec) a nesrovnatelně levnější. Ale přeci jen obálka ve schránce, to je jiná.