Asterix a Obelix

a.d. VI Kalendas Octobres, LIV ante Christum natum

Druhá výprava do Británie dopadla úspěšně. Podařilo se mi obvyklým způsobem rozbít křehkou alianci místních barbarů. Dokonce jsem je přinutil platit poplatky. Na zimu se ovšem raději vrátím do Galie.

***

Idibus Novembribus, LIV ante Christum natum

Usadili jsme se v Lutécii. Klidné místo, uprostřed bezpečně ovládnuté a podrobené Galie. Myslím, že nás čeká mírná zima.

***

pridie Nonas Decembres, LIV ante Christum natum

Taková nehoráznost! Dozvěděl jsem se, že nedaleko odsud se nachází galská vesnice, která odmítá poslušnost Římu. Inu, uvidíme, jak dlouho jim ta drzost vydrží. Jedna centurie bude určitě stačit.

„Konec! Šlus! Finito!“ zuřil rudovousý kapitán přidržující se ve vlnách plovoucího kusu stěžně. „Už toho mám dost! Najdu si jinou práci!“
„Kapitán má plavdu,“ souhlasil Numiďan na troskách svého pozorovacího koše. „Takhle bysme akolát zklachovali.“
„Experientia docet*,“ přisvědčil Jednonohý.
*****
„Je to sice fuška,“ otřel si kapitán pot z čela, když na zem postavil konev plnou vody, „ale živobytí to je a aspoň nepřijdeme k úrazu.“
„Sine labore non erit panis in ore**,“ povzdechl si Jednonohý plející záhon salátu.
Když v tom se ozval Numiďan z koruny jabloně, kterou prořezával: „Ga- ga- ga-!“
Jednonohý zakroutil hlavou: „Vanitas vanitatum et omnia vanitas***.“

„Panoramix doporučil Majestatixovi dietu, a tak si říkám, že bych mohla udělat k večeři rybu,“ vyprávěla Bonemína u Alfabetixova krámku. „Kolik stojí tucet?“
„Tři sestercie,“ odpověděl obchodník a aby zákaznici nalákal, dodal: „Zrovna dneska jsem dostal čerstvou zásilku z Lutecie.“
„Jo?“ podivil se od naproti stojící kovárny Automatix. „Nosem bych to teda nepoznal.“
„Tak si přičichni zblízka!“ zahulákal Alfabetix a mrštil vypasenou treskou.
Otíraje si obličej, kovář přispěchal k obchodu a treskou přetáhl jejího majitele.
*****
„Jdeš na vycházku, Trubadixi?“ zeptal se Panoramix barda, procházejícího kolem změti lidí a poletujících ryb.
„Potřebuji načerpat inspiraci, ve vesnici se neděje vůbec nic zajímavého.“

a.d. VI Kalendas Octobres, LIV ante Christum natum

Druhá výprava do Británie dopadla úspěšně. Podařilo se mi obvyklým způsobem rozbít křehkou alianci místních barbarů. Dokonce jsem je přinutil platit poplatky. Na zimu se ovšem raději vrátím do Galie.

***

Idibus Novembribus, LIV ante Christum natum

Usadili jsme se v Lutécii. Klidné místo, uprostřed bezpečně ovládnuté a podrobené Galie. Myslím, že nás čeká mírná zima.

***

pridie Nonas Decembres, LIV ante Christum natum

Taková nehoráznost! Dozvěděl jsem se, že nedaleko odsud se nachází galská vesnice, která odmítá poslušnost Římu. Inu, uvidíme, jak dlouho jim ta drzost vydrží. Jedna centurie bude určitě stačit.

Když s tím přišel, cítila se polichocena.
Nový básnický žánr, a jenom pro ni?
Čtrnáct řádek. Čtyři strofy. A spousta milostného citu uvnitř.
Jenže … on asi už slávě a podobným věcem uvykl, ale ne ona. Kamkoli se vrtne, kradmé pohledy a pochechtávání sousedek. Okázalé okukování od mužů. Pozdravy „Buď zdráva, múzo!“ a „Těpic, Erató!“ ještě nebyly to nejhorší. Jakoby nenápadné citace některých vydařených pasáží, když si vybírala v krámku ryby …
Její manžel to snášel kupodivu dobře. Tvrdil, že se už devadesát let ničemu tolik nezasmál.
Přitom ten nápad nebyl špatný. Určitě má velikou budoucnost.
Ale proč zrovna on? Proč Trubadix?