DMD č. 20 pro 20.4.2011 Téma: Hic sunt leones - Zde jsou lvi

Fandom: Budeč
Poznámka: Ono si to fakt říká o napsání! Navazuje na Úvod do studia Seirei, tedy navazuje, spíše to zpracovává z jiného pohledu a něco málo přidává.
Monika vpochodovala v čele spolužáků do třídy. Byli mokří (Profesor živlů řekl, ať do toho dají všechno. Tak dala!)
Zabrala místa. Chlapce, co tam seděli, vyhodila.
Když vešel asijský dědula, nepotlačila úšklebek; necítila jeho magii.
Pak nějaký trdlo spadlo ze židle (kvůli šmouze?!), načež dědula vyhodil polovinu třídy.
„Začneme s teorií. Pro evropské mágy jsou Seirei neprozkoumané území, protože se vyskytují pouze ve východní Asii.“
Přihlásila se dívka z druhé řady.
„Proč se o nich tedy učíme?“
Dědula pozvedl obočí. Monika si pomyslela něco nepěkného o blondýnách.
„Jestli vás to nezajímá, můžete jít.“
Dívka si sedla.
„Neslyšela jste? Můžete jít!“

„Doctore, Doctore!“
„Gwen, pospěš si!“
„No tak, Doctore. Nechceš trochu zpomalit?“
Buď neslyší, nebo mě ignoruje. Běžíme chodbou, kterou jsem kdysi viděla, ale ty zdi byly mnohem starší a v mnohem horším stavu.
„A teď mi řekni, co tu vlastně děláme,“ zahučím nevrle, když ho konečně doženu.
Stojí na.. rozhlédnu se.. balkoně, ale mě přímo ve výhledu. Slyším jásající davy, podle všeho někoho povzbuzují a ta atmosféra. Nic tak napjatého a zároveň tíživého jsem dlouho nezažila.
„Hic sunt leones,“ ozve se Doctor tiše s respektem a ustoupí mi z cesty.
Přejdu vedle něj a shlédnu pod nás, kde stojí gladiátoři.

Varovanie: Prvá blbosť, ktorá mi napadla, páč nebude čas nejak dôkladnejšie, duchovnejšie sa zamýšľať...
„Hic sunt leones!“
„No tak, Phil, tieto latinské výroky si odpusti,“ usmial sa lovec senzácií na svojho parťáka. „Jednoducho pozrieme, čo sa to tu deje...“
Stáli pred jaskyňou, v ktorej záhadne mizli veci i ľudia. Ľudia sa síce našli, ale boli dezorientovaní a nič si nepamätali. Veci nikto nikdy nenašiel.
„Dával by som si pozor.“
„Tak si dávaj.“
„Možno sú to ufóni...“
„Možno tí, možno čierna diera.“
„Pozri!“
Stáli pred tmavým vchodom do jaskyne, odkiaľ vykúkal muž...
„Ahojte! Prepáčte, ale budem vás musieť omráčiť. Neskôr vás pustím, ale tie vecičky by som si rád ponechal. Mimochodom, volám sa Artur Weasley...“
Fandom Crossover Original a Harry Potter

Včerá jsem z Jantarové hory mláďatům koně donesla.
Dnes jsem pro ně na Zeleném ostrově tré koz ulovila.
Avšak což to? Veselý křik mne nevítá! Hnízdo tiché. Mláďata moje leží tu mrtva, posekána, porubána, kol prázdné kože koňské.
Nářek přetesklivý nese se nad mořem.
Naleznu toho, kdo mláďata povraždil tak hanebně. On bude příští mojí kořistí.
Vzlétla jsem na lov.
Smrtelný sykot mne vede. To jistě on znovu zabíjí!
Vidím ho. Stojí nad padlou saní. Devět hlav se po zemi okolo válí.
Teď pocítíš ostrost mých spárů! Okusíš sílu mého zobanu!
Umdlévám. I on umdlévá.
Zlatý lev prokousl mi hrdlo.
> (O Bruncvíkovi) 

Trosečníci z Poutníka nocovali ve stínu tropických stromů. Malý Jack ležel stočený do klubíčka v náručí své matky. Harris zase zmizel. Dick s Tomem si vzali první hlídku. Dingo jim ležel u nohou a špicoval uši. Nočním pralesem se k nim nesly neznámé zvuky – skřeky nočních ptáků, vřeštění opic.
Náhle pes zpozorněl. Zvedl hlavu.
„Co se děje Dingo?“ zašeptal Dick. Pes se mu vytrhl.
Nervózně pobíhal kolem tábora. Srst na hřbetě se mu ježila a zlostně vrčel. Dick sevřel pušku. Náhle se ozval strašlivý řev.
„Dicku“ stiskl mu starý Tom rameno, v očích měl čirou hrůzu „Lev... To byl lev“

Fandom: realita
Profesor Kadlinský si pohladil bílé kadeře. Učitelské povolání bral jako poslání, ale s léty cítil, že ubývá sil, ubývá trpělivosti a ubývá zájmu ze strany žactva. Kde jsou ty časy, kdy každý gymnazista ovládal latinu téměř plynně?
Povzdechl si a do notýsku si zapsal další sérii pětek.
Nicméně, byli docela originální, moji studentíci, řekl si, když znovu procházel překlady. Vlastně... je to docela osvěživé.
Vypsal si to nejlepší z domácího úkolu.
Socrates autem putabat – Sokrates putoval autem
Pes meus longus est – pes můj je jezevčík
Errare humanum est – erár je humánní
Hic sunt leones – lvům je hic
Zbytek uvědoměle zašantročil.

Většinu cesty na bál jsem mlčela. Snažila jsem se psychicky připravit na vše, co mě může potkat. Bheirg mě uklidňoval tím, že mi vysvětloval etiketu, kterou jsme předtím probírali snad měsíc.
A najednou to tu zase bylo. Absolutní výpadek. Nepamatovala jsem si jediné jméno. Úplné zatmění.
Snažila jsem se to nedávat najevo a zřejmě se mi to podařilo.
Konečně jsme dojeli na místo. Sesedla jsem z koně, zhluboka se nadechla a vyšla schody, které mě dělily od jámy lvové. Jak moc bych si přála čelit pravým lvům. Ti moji však představovali šlechtu. A to bylo mnohem horší. Alespoň pro mě.

Dnes možná trochu obtížné téma, ale jak pro koho, že;)
Tohle téma jste si vymýšleli sami.
Téma pro 20. 4. 2011: Hic sunt leones - Zde jsou lvi
Toto téma bude uzavřeno 20. 4. 2011 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat zde.
Avevin seznam fandomů můžete sledovat zde.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.