DMD č. 1. pro 1. 4. 2022. Téma: Po hlavě

Celou cestu na Sněm Esciel pokukovala po Geriánovi, kdykoliv si myslela, že se knížecí dědic nedívá.
Z noci před čtyřmi lety si pamatovala jen útržky, vůni kouře, masa a medoviny, hudbu a smích, radost válečníků z toho, že se vrátili domů. Esciel se tím vírem nechala unášet, dokud ji a pohledného válečníka neodnesl na seno ve stáji. Tím by také všechno skončilo, kdyby neotěhotněla.
Do divoké zábavy se vrhla bez rozmyslu, ale z dlouhodobého závazku vycouvala a odmítla Geriánovu nabídku k sňatku. Poslední tři roky s Geriánem nebyla o samotě.
Znám tě vůbec? ptala se sama sebe. Kdo jsi, Geriáne?

"Stejně je zajímavé," protáhl se mikroskopik, "jak se historie opakuje. Vlastně neopakuje, stoupá po spirálách. Když si v roce 1947 nechal profesor Herčík přivézt elektronový mikroskop, jako první snímkoval bakterii Escherichia coli. Aby se podíval, jestli na ní neuvidí stopy působení bakteriofágů. Ti byli pro tehdejší transmisní mikroskopy příliš drobní. Dneska jsou v nich vidět v pohodě."
"Historie se opakuje," zavrčela mikroskopička, "bakterie je přes celý monitor a bakteriofágy na ní nevidím. Asi, že jsou pro skenovací mikroskop příliš drobní?"
"Špatně hledáš," oponoval kolega. "Jsou tady. Vidíš ten malinkatý kamínek? Tak to je hlavička. Tohle hledáš. Prostě koukej po hlavičkách."

Kap.
Kap.

Ten zvuk by jednoho dohnal k šílenství.
A to je začátek.

“Loki?”
“Ano, zlato?”
“Miska je skoro plná.”
“Už?”

Čas běží jinak, když ho odměřují kapky hadího jedu.

“Budu jí muset vylít. Připravený?”
“Vůbec. Udělej to.”

Kap.

Slyším, jak Sigyn vzdychne. Má krásná, milovaná žena, která nikdy neudělala nic špatného. Nemá tu být. Patří do královského paláce, kde by měla veselá tančit, pít a bláznivě plést hlavy Odinovým synům a dcerám.

Kap.

“Bude to jen chvilka,” zašeptá. A pak jí vidím utíkat s miskou ke skále, aby ji vylila.
Sigyn je rychlá.
Ale ne dost.

Zavřu oči.

Kap.

“Blbá. Blbá. Proč. Si. To. Dělám? Každý. Rok. Je. To. Stejné,” proklínala se tiše, každé slovo podtržené úderem čela o zeď. “Navíc tohle mi nepomůže, akorát budu mít po hlavě,” mumlala si rozmrzele pro sebe. “Ale třeba se mi rozbřeskne…”

Rána otřásla celým jejím světem.

Pomalu otevřela oči a pohlédla skrz díru ve zdi - přímo do sousedova obýváku.

“Eee… Zdravím,” ozval se lehce vykolejený mladý muž. “Vy bydlíte vedle, že?” zeptal se. “Eh, hloupá otázka, když jste se sem takhle probourala.”

Povzdechla si a dál apaticky hleděla před sebe.

“Potřebujete doktora?” zeptal se opatrně.

“Ne,” zahučela nešťastně. “Nápad na drabble.”

"Jste si jist, že jsme tu správně?" tázal se udýchaný Lozak.
"Prostudoval jsem mapu, toto je jediné stavení v okruhu, s výjimkou hájovny. Hájovnu jsme viděli," detektiv Wolgatsum kritickým okem pohlédl na nevelké stavení.
"Pustil jste se do vyšetřování po hlavě, toto je ale nejobyčejnější srub v lese, co jsem viděl."
"Obyčejné sruby nemívají dovedně zamaskované sklepy! Vstupme dovnitř, je zde pusto."
Lozak pro jistotu zkontroloval pootevřené vstupní dveře, než vstoupil do místnosti s rozházeným nábytkem, detektiv hned za ním.
"Vidíte? Úchyty na podlaze!"
"Dobrá, ale kde je ten sklep?"
Wolgatsum se rozhlédl.
"Odsuňte tu zlověstně vypadající truhlu, najdete poklop."

Petrin prvý zoskok bol darom k narodeninám. Samozrejme tandemový. Po kurze začala skákať pravidelne. Pocity vo vzduchu sa nedali s ničím porovnať. Skoky z lietadla však nestačili. Začala s BASE jumpingom. Vrhnúť sa z budovy či z mostu a mať len pár sekúnd na otvorenie padáku, to bolo niečo.

Dnes však svoju vášeň povýši ešte na vyššiu úroveň. Jej spoluskokani samozrejme nič netušia, ináč by jej nedovolili sa k priehrade ani priblížiť. Už sa vrhá hlavou napred do hĺbky. Približne teraz by mala otvárať padák. Ale dnes nie. Dnes si to chce vychutnať až do konca. Veď je to naposledy.

Chyba, tak strašná osudová chyba, a padá jen na jeho hlavu!
On, zkušený obchodník, co se vyzná, umí v tom chodit a jen tak nenaletí!
Přitom měl ještě jednu nabídku, dražší, ale zato mnohem solidnější.
Jenže manželka se na první pohled zbláznila do téhle příšerné barabizny, že prý měla jasnovidný sen, že tenhle dům jim přinese jen samé štěstí, že ho musí, musí, musí koupit!
Neslyšela námitky, zaslepeně trvala na svém.
A tak ustoupil a hned šlo všechno ráz naráz.
V životě neuzavřel žádnou smlouvu tak hladce.
Aleš Drábek křečovitě stiskl zuby.
Úporně se snažil přemoct chuť řvát bezmocným vztekem.

„Jak se do toho leze?“
„No po hlavě ne,“ odsekne Riaggon. Hází mi kousky oblečení, nestačím chytat. Punčochy, kalhoty, košile, kabátec, plášť, boty…
„Opravdu musím?“
„Pojedeme rychle. Jako ženská bys budila moc pozornosti.“ Ušklíbne se. „Kalhoty máš naopak!“
Konečně se do oblečení nasoukám. Je tak nepohodlné! Kalhoty škrtí, punčochy jakbysmet… Zlatá rozevlátá sukně!
„Na,“ hodí po mě Gonny pruh látky. „Stáhni si prsa.“ Zvednu oči v sloup, ale udělám, co poručil.
„Ještě plášť a klobouk.“ Obejde mě. „Fíha. Dávej si bacha na chlapy. Po podobných typech jdou jak vosy!“
„Cože?“
Mávne rukou. „Ale nic. Jedeme. Máme před sebou dlouhou cestu.“

"Haló? Je tu někdo?"
Odpověděla mu jenom ozvěna.
Sir Humphrey si, bez ohledu na nedostatek plic, povzdechl. Bylo to tu zase. Všichni se někam vypařili. Hrát šachy, koukat na televizi, dohadovat se o zbytečnostech, a on jim ke štěstí zřejmě nechyběl. Kdo ví, jak dlouho tu zůstane nedůstojné zapasovaný za prádelníkem. Nejspíš dokud se Alison nepustí do jarního úklidu, takže zhruba dva týdny.

Parkety zavrzaly. Někdo se blížil.

"Haló, tady jsem! Tady dole... "
Humpreyho spodních sedm osmin ani nezpomalilo a oddusalo zase někam do neznáma.
No ovšem. On má všechny ty důležité součástky.
Co je mu po něm, po hlavě.

Wei Wuxian a Lan WangJi se do pátrání po Li HuiYinově pohybu na území Qinghe vrhli po hlavě. Nebylo to však jednoduché. Narozdil od nich se totiž pohyboval na meči. Minimálně když ho "potkali"...
Vydali se ve směru, odkud jej viděli přilétat. Jenže let byl pochopitelně rychlejší než chůze či jízda na oslu, a to i v zimním nevlidném počasí... Proto úsek, který učedník překonal za den, oni šli dva dny. Město Linjiedian je ale přivítalo vřele. Co však dělat s tím, že mladík v hanfu sekty Lan zde před pár dny údajně zachránil malé dítě ze spárů vlčího démona?